Tenki no ko

Jako vždy chválím animaci, je fakt nádherná. Zajímavý byl také nápad vložených písní, znělo to jako opening/ending pro začátek/konec životních etap hlavního hrdiny. Postavy a jejich charaktery byly ok. Potud dobré, fajn, nepodprůměrné. Ale pak scénář. Bože můj, ten scénář! Pane Šinkaii, najděte si někoho na psaná scénářů a oddejte se animaci a režii, protože ty scénáře vám prostě moc nejdou. Možná je kniha lepší, ucelenější, dává větší smysl, ale tohle bylo fakt špatné. Divně rozhárané, dlouho člověk vlastně tápá, o čem to konkrétně je a když se to tak nějak jakž takž ukáže, tak se do toho zamotá další motiv. Kdyby to byly dva různé film, bylo by to lepší. A pak ten konec! Bože, ten konec! Už dlouho jsem neviděla nic stupidnějšího. SPOILER Tři roky neustálých dešťů? a všichni jsou s tím v pohodě, hlavně věci, byty, co nepodléhají plísni, korozi, propadu, celosvětový potápějící se řád? Po třech letech dešťů by to určitě bylo takhle sluníčkové. Jupí. KONEC SPOILERU A bohužel mě to koukání zase tolik nebavilo. Vlastně jsem se docela těšila, až to skončí. (09.06.2021)

Romantický příběh o šestnáctiletém klukovi, který se v Tokiu po útěku z domova zamiluje do podobně staré osiřelé dívky, která umí na přání zastavit déšť a přivolat Slunce – ale pokaždé za to draze platí. Upřímně je to hrozně krásný film o síle lásky, touze po svobodě a o namáhavém protloukání se životem ve velkoměstě, které postupně mizí pod nánosy vody. Lze ho číst i v rovině metaforického komentáře k extrémním výkyvům počasí, jichž v poslední době přibývá. Jeho jedinou nevýhodou je, že opravdu hodně připomíná předchozí režisérovy filmy a zejména pak snímek Your Name, který byl navíc příběhově košatější, tajemnější a emocionálnější. Místy to skoro vypadá, jako by Makoto Šinkai chtěl svůj úspěch po předešlém hitu zopakovat, a tak použil znovu stejnou formuli (zamilovaná mladá dvojice, kterou spojí magická fantasy schopnost) a opět ji opentlil svými oblíbenými motivy (rušná metropole, déšť, vlaky, soundtrack, hrozící katastrofa, riziko osudové ztráty milované osoby) s předpokladem, že to bude fungovat stejně, a ono to samozřejmě funguje, akorát že výsledek je tentokrát o něco průhlednější, přímočařejší a dramatičnost musí dohánět uměle, nejčastěji přes různé honičky s policisty. Finále mohlo být klidně podstatně delší a překvapivější. I tak ale Šinkai znovu potvrzuje svou pozici mistra v práci s detaily a s poetickými obrazy, s dialogy, věrným zachycením prostředí i s vyprávěním, které umí čapnout za srdce na těch správných místech. (21.10.2019)

Od Šinkaie jsem dosud znala jenom jeden film, ale zato suverénně nejúspěšnější a nejoblíbenější u diváků (ano, jedná se o "Your Name"). V tomto případě sice režisér používá stejné nástroje - příběh dvou mladých lidí ze současného Japonska doplněný o nadpřirozené prvky + atmosférická hudba - ale tentokrát si hlavní hrdinové moje srdce nezískali a nebýt působivé animace (nejen obloha, ale také Big Mac byl jako "živý"), rychle na tuto projekci zapomenu... (27.07.2020)

Jako ta utečenecká část se snahou se nějak protlouct v hezky vyobrazeném Tokiu, zahaleném v dešti byla fajn, ale ten "milostný patos" byl až moc a strhával to na fakt neuvěřitelný level neuvěřitelnosti. Vizuálně fantastické, ale toho patosu je tam příliš, minimálně pro mě a na poměry Šinkaiových filmů. (21.06.2020)

Většina filmů od tohohle tvůrce je pro mě za jasných pět hvězd, zde o jednu méně. Proč? Tentokrát mi jen lehce zvlhly mé lachtaní bulvy. A to je málo. No dobře, první polovina byla nějaká slabší a chvíli mi trvalo, než jsem se dostal do opravdového diváckého tempa a chvílemi sem se víc, než na děj soustředil na to, zda jsou tam vlaky (jsou), hezká animace (je) a melancholická atmosféra (taky přítomna). Postupem času sem se do děje a postav ponořoval, přenesl jsem se přes jejich šablonovitost a prostě si užil další skvělý film, který je sice ve své podstatě hrozně podobný předchozím, ale vlastně mi to nijak zvlášť nevadí, pořád je to jednou za pár let moc fajn melancholická romanťárna. (08.11.2021)