Zdivočelá země

Starší, známý a úspěšný český seriál. Mě teda moc nenadchnul, ale rozhodně když není na co se v televizi dívat, tak zabaví. Seriál jasně mapuje situace, které se odehrávali v oné době. herecké obsazení je na tom výborně - to je největší klad. Dejdar mě bavil nejvíc. Takže celkově hodnotím na solidních 65% = *** (12.05.2013)

Každý komouš by se na tento seriál měl povinně dívat. Update po poslední sezóně: Jsem rád, že mě ani nové díly nezklamaly, pořád se bylo na co koukat. Důstojné vyvrcholení téhle ságy, kterou jsem vlastně sledoval od mladých let. A ano, stále si myslím, že by to bývalým estébákům v domovech důchodců měli pouštět místo Večerníčku. (05.11.2006)

V porovnání s celkem polistopadové seriálové tvorby nepochybně špičkové dílo, která z blízka, jakoby z očí do očí, přesně a neúprosně, vypovídá mnohé o době, se kterou se nejsme s to i jako společnost, i jako jedinci - pro naši společnou slabost - vyrovnat. Drsná připomínka skutečných poměrů se vyvarovává plochých a trapných násilných aktualizací a nešetří opravdu nic a nikoho. Děs poválečných a zejména zločineckých padesátých let má své pokračování ve druhé a teď i čerstvě ve třetí řadě. Jaksi en passant se tu rodí seriál-freska o komunistickém režimu, o době, která mnohé brala, ale na druhé straně i nepřehlédnutelně dávala. To není omluva nebo dokonce idylizace komunistického režimu, ale snaha o postižení plnosti doby a života. Sám jsem zvědav na další vývoj epizod třetí řady, na výpověď o době, která svou nemravností - ne zločinností - ještě padesátá léta předčila. Srovnání, které se vnucuje - seriál NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA - s možnou srovnatelnou ambicí, vyznívá jednoznačně ve prospěch ZDIVOČELÉ ZEMĚ a jejího scénáristy Jiřího Stránského. K věci se ještě na konci roku vrátím a pokusím se o hlubší zobecnění tohoto reprezentativního polistopadového rozsáhlého díla. (02.04.2008)

Velmi oceňuji záměr natočit takovýto seriál. Vyčítám mu však příšerný výběr herců pro vedlejší role. Mladí "kovbojové" jsou parta nesympatických ksichtů, na které se nedá dívat a až na Langmajera z nich snad nikdo ani neumí hrát. Co bych ale hlavně rád řekl je fakt, že se málo oceňuje výkon Miroslava Táborského, který vedle Dejdara, co by komunistického dozorce exceloval. Opět potvrdil, že se na něj nedá koukat, ale jako herce ho sledovat prostě musíte. (10.05.2012)

Tenhle seriál těžko hodnotit. Jsou v něm silné scény, ale také naprosto pochybné, někdy se vše opakuje po několikáté (schéma Maděra ve vězení, ostatní čekají, Maděra statečně nic nepodepíše, žena trpí). A časem se objeví ta ideologická rovina, kdy sice beru, že Stránský to vše prožil (nebo možná ne přímo on, ale jeho spoluvězni, z jejichž historek čerpal), ale něco je dodáno v rámci seriálového vyprávění a stylu, a čím více se blížíme listopadu 1989, tím více z toho leze „ten jediný, správný“ pohled na minulost, včetně angažovanosti Václava Havla pro seriál. Díly jsou časem i nudnější, stále se opakující situace jsou únavné... Chápu, co chtěl seriál říct, klobouk dolů přede všemi, kteří na něm dělali, je to kus práce, který odvedli, ale prostě celkově to ne vždy drží pohromadě a ne vždy je to zajímavé. (07.06.2015)