Zdivočelá země

Za první sérii 4* pak už jen sešup dolu.... Pro scénu kdy Maděra (Dejdar) běží po střeše jedoucího vlaku byl připraven kaskadér, ale Dejdar přišel za režisérem Bočanem a nabídl že to udělá sám.Hynek Bočan říká "tenkrát jsem byl mladší a drzejší, ale dneska bych už bych si to nedovolil".Scéna je to opravdu velmi riskantní a nejspíš žádný český herec nezašel ve své práci tak daleko aby riskoval život. (11.05.2013)

V zasade kvalitni serial, ktery vsak misty velmi ztraci svoji krkolomnosti a obrazovou nevyraznosti. Preci jen se da udelat s kamerou vice i na serialove urovni. Takhle mi to pripada strasne umele a nevyrazne. Ovsem musim pochvalit Martina Dejdara, ktery se do role Antonina Madery oprel s docela dobrou obratnosti, ale misty prilis prehrava takze zbytecne ochuzuje vypjate sceny o pocit verohodnosti a hlubsi obsahove hodnoty, kterou tento serial nabizi. (19.03.2006)

V porovnání s celkem polistopadové seriálové tvorby nepochybně špičkové dílo, která z blízka, jakoby z očí do očí, přesně a neúprosně, vypovídá mnohé o době, se kterou se nejsme s to i jako společnost, i jako jedinci - pro naši společnou slabost - vyrovnat. Drsná připomínka skutečných poměrů se vyvarovává plochých a trapných násilných aktualizací a nešetří opravdu nic a nikoho. Děs poválečných a zejména zločineckých padesátých let má své pokračování ve druhé a teď i čerstvě ve třetí řadě. Jaksi en passant se tu rodí seriál-freska o komunistickém režimu, o době, která mnohé brala, ale na druhé straně i nepřehlédnutelně dávala. To není omluva nebo dokonce idylizace komunistického režimu, ale snaha o postižení plnosti doby a života. Sám jsem zvědav na další vývoj epizod třetí řady, na výpověď o době, která svou nemravností - ne zločinností - ještě padesátá léta předčila. Srovnání, které se vnucuje - seriál NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA - s možnou srovnatelnou ambicí, vyznívá jednoznačně ve prospěch ZDIVOČELÉ ZEMĚ a jejího scénáristy Jiřího Stránského. K věci se ještě na konci roku vrátím a pokusím se o hlubší zobecnění tohoto reprezentativního polistopadového rozsáhlého díla. (02.04.2008)

Bývalý západní letec Antonín Maděra je Dejdarovou životní rolí. Jde o velmi povedenou a zfilmovanou kroniku našeho národa. Jak jiste víme, tak naše dějiny nebyly vždycky procházkou růžovým sadem. Byla tu pěkně divoká období, která mapuje seriál. Považuju tenhle porevoluční seriál za jeden z nejlepších. Vždy ho sleduju, když davají reprízy. Neustálé připomínání takových událostí, které se zde odehrávají, není vůbec na škodu. Lidé rádi zapomínají a to je problém. (22.08.2016)

Češi se vyrovnávají se svou minulostí velmi svérázným způsobem: ze dne na den zavrhnou jeden režim a v tom druhém se tváří, jako by ten první nikdy neexistoval nebo jako by se na něm nepodíleli. Lapidárně řečeno, jako by se právě narodili. Časem někdo nesměle pípne, že by se řada věcí z minulosti měla uvést na pravou míru. To způsobí všeobecné pokyvování hlav a souhlasné mručení. "Ano, ano... mělo by se... musí se... někdo by měl..." Až někdo přijde s dětsky jednoduchým nápadem, jak se dopátrat takzvané pravdy: všechno se obrátí naruby. Načež se všichni ti pokyvovači bodře plácají po zádech a říkají "Ano, ano... to se nám povedlo... to jsme to vyřešili..." a úlevně si otírají čela, zrosená tou námahou. Jenže objektivní pravda je ošemetná věc (existuje vůbec?) a rozhodně to není pouhá negace lži. 40% (15.04.2003)