Pobřežní hlídka

Z tohoto seriálu, na který jsme zírali jak uhranutí, jsme nabyli dojmu, že v Americe jsou všichni krásní, mladí, štíhlí, opálení, ve skvělé kondici, úspěšní a šťastní. Pokud se od nich štěstí na chvíli odvrátí, přiskáče David Hasselhoff nebo bujné poprsí zahalené červenými plavkami a urychleně život vrátí do správných kolejí. Vymyslet 242 příběhů o tom, že se lidi opalují a plavou, je docela kumšt. Ty hezké lidi, co v Americe jsou, jsme v tomhle seriálu viděli všechny. Ale praví hrdinové jsou diváci, každý jeden z nás přispěl k tomu, že se Pohřební hlídka stala nejsledovanějším seriálem na světě. Bez nás bys to nezvládl, Mitchi. (29.08.2015)

Sebavedomý macho David Hasselhoff, zopár homo plavčíkov a vnadné prsatice v červených plavkách. Fešáci a kurvičky z pobrežnej hliadky. Keď sa to začiatkom devätdesiatych rokov minulého storočia objavilo na obrazovkách novovzniknutých súkromých televízií, tak to pozeral takmer každý. Bol to závan coolového amerického spôsobu života. No mne už vtedy na tom niečo nepasovalo. Póza, lesk, povrchnosť. A to nie len čo sa námetu a scénarov týka, ale aj filmového spracovania a hereckých výkonov. ** (22.07.2018)

Seriál k nám dorazil v pravom porevolučnom období, keď sa nedostatok erotiky v televízii už nedal vydržať a tak celá rodina v nedeľné popoludnie sledovala spomalené zábery behu Eriky a neskôr Pamely. Medzitým bol vložený nepodstatný príbeh a je obdivuhodné, že sa bez rozumného zjednocujúceho príbehu dalo natočiť toľko dielov. Záverečné časti nesledoval už asi nikto, netuším ako to celé skončilo, takže hodnotenie pod priemer neznížim. (10.07.2014)

Prvá séria bola za štyri, asi preto, že letela, keď sme mali dvanásť a bola to jedna z prvých vecí, ktoré k nám z Ameriky dorazili. Tá druhá už varila z vody a bolo vidno, že tvorcovia sa už vyčerpali a seriál berú iba ako dojnú kravu. No a od tretej sa už nato bohužial nedalo vôbec pozerať. Ten príchod Pamely znamenal pre seriál totálny úpadok, pre množstvo tupých divákov to bolo jeho spasenie. (08.09.2012)

Velice praktická záležitost. Hlavní výhodou je že ačkoli 95% seriálového dílu promeškáte, děj i závěr si snadno domyslíte. Seriál je též dobrý jako motivační kulisa při cvičení či ho lze použít při přípravě dietního salátu když chcete zhubnout do plavek. Lze při tom libovolně odcházet z místnosti, stahovat zvuk nebo telefonovat a pořád jste tak nějak v obraze. Říct, že jsem tento kultovní kousek nikdy "nesledovala" by byla lež. Dnes nestačím žasnout nad tím co všechno jsem kdysi dokázala, byť jedním okem, pozorovat. Ale ono se zas tak není čemu divit. Natočili to přece v roce 1989. Asi to byla přece jen vítaná změna pro televizní puberťačku (po všech těch socialistických Ženách za pultem, které milovaly Sovětský svaz a záleželo jim především na tom aby v práci plnily plán). (18.01.2013)