24 hodin

"Právě teď teroristé plánují atentát na prezidentského kandidáta. Má dcera zmizela a lidé, se kterými pracuji, v tom všem možná mají prsty. Jsem federální agent Jack Bauer. Dnešek bude nejdelším dnem v mém životě." Těžko vyjádřit náklonnost, kterou chovám k tomuto seriálu. To už není jen počáteční zamilovanost do něčeho nového, je to sedmiletý vztah, kdy si stále opakovaně přiznávám, že Dvacet čtyřka není jen "bez jakýchkoli pochyb s obrovským náskokem dvaceti koňských délek daleko nejlepší AKČNÍ seriál v historii", jak napsal můj oblíbenec jahol, ani "nejlepší seriál posledních let", jak to vidí Tom Hardy, ani "nejlepší americký seriál všech dob", jak ho popisuje Woody. Čtyřiadvacítka pro mě ztělesňuje nejlepší seriál, jaký jsem kdy viděla, nehledě na žánr, dobu natočení či místo původu. Samozřejmě, jsou tu jistá zakolísání, doba, kdy si říkám, jestli ho přece jen hodně nepřeceňuju, jenže pak se dostanu k další řadě, během týdne ji zkouknu celou a veškeré pochybnosti se rozplynou. Jak ale tvrdil i Sókrates, s odpovědí vyvstávají nové otázky, a tak tu sedím, píšu tento komentář a přemýšlím, proč se seriál u nás dočkal tak vlažného přijetí (72%), zatímco všechny ostatní dramatické série, které by bez jeho úspěchu na druhé straně Atlantiku pravděpodobně nevznikly, v ČR vyvolávají nadšení. Jinde ve světě je tomu obráceně, na IMDb má Čtyřiadvacítka se svými 8.9/10 hodně silnou pozici. Proč tomu tak je? Těžko říct. Snad se někteří Češi neztotožňují s myšlenkou patriotismu, kterým je tento seriál až po okraj naplněn. Snad některým vadí, že každý díl netrvá hodinu, jak bylo inzerováno, ale vždy několik minut přeskočí. Nebo se snad prostě nedokážeme smířit s tím, že hlavní hrdina svými schopnostmi předčí i zásahové komando. Přitom v žádném jiném dramatickém seriálu není vtlačeno tolik emocí jako právě ve 24 a málokterý hlavní hrdina tolik působí jako docela obyčejný člověk s pocity. Stejně tak tam, kde většinou scénaristé trpí nejistotou o budoucím vývoji děje, právě Dvacet čtyřka boduje. Neznám snad žádný jiný seriál, kde by první řada ovlivňovala třetí, minoritní zápletka ve čtvrté určila konec páté a děj páté byl ještě rozšířen o nové podrobnosti v sérii šesté. Tvůrci mají prostě zatraceně dobře promyšleno, co přijde, navíc dokáží do postav reflektovat i to, co už se odehrálo, takže pokud byl Jack Bauer jistou dobu mučen, je velká pravděpodobnost, že o několik dílů později nebude schopen podobnými praktikami vyslýchat podezřelé. Damn it! Tento komentář už je teď sakra dlouhý, tak to nebudu ještě protahovat, a jen budu doufat, že výbornou kameru, střih, režii, hudbu a herecké výkony zmíní ve svých komentářích jiní. Ačkoliv jednu poznámku na závěr si neodpustím. Zatímco komunita na ČSFD vyzdvihuje hlavně temnou pátou sérii (pravda, zabít polovinu hlavních postav v prvních 30 minutách prvního z čtyřiadvaceti dílů a ještě se nelítostně obout do politiky USA je odvážné), já budu navždy nejvíc milovat komorní první sezónu, kdy na Jackovi nezávisely osudy lidí na celém západním pobřeží USA, ale "jen" život jednoho amerického senátora. Je vysoce pravděpodobné, že jsem silně neobjektivní a jen mě k této řadě poutá jakási nostalgie, která mi zatemňuje úsudek, nemůžu ale zapomenout, jak revoluční mi tehdy přišla, a závěr posledního dilu mi v hlavně doznívá ještě po letech (ony konce sérií jsou u Dvacet čtyřky všeobecně velmi povedené). Na druhou stranu jen nostalgie to asi nebude, nedávno jsem se dostala k první řadě znovu, shlédla několik prostředních dílů a skákala jsem nadšením. Z toho, jaké emoce dokázali scénáristé vystřískat z obyčejné scény, kde Jack zachraňuje svou rodinu. Z toho, jak vynalézavý hlavní hrdina musel být, aby porazil byť jediného nepřítele. A nakonec i z toho, že každých deset minut nepřišel další zvrat. A tak, ačkoliv si uvědomuju, že je publikum hladové a chce stále zběsilejší tempo a více mrtvých, by mi vůbec nevadilo, kdyby se seriál zase jednou vrátil do těch starých kolejí s jediným zrádcem a zdánlivě jednoduchým úkolem. "Jsi prokletý, Jacku. Všechno, čeho se jen dotkneš, končí smrtí." 1. řada 120% | 2. řada 90% | 3. řada 95% | 4. řada 90% | 5. řada 110% | 6. řada 80% | 7. řada 75% | 8. řada 100% Epilog 4. června 2010: Omlouvám se, pokud následující text bude jen snůška keců, ale tak sentimentálně jako po skončení posledního dílu poslední řady jsem se snad nikdy necítila. S Jackem jsem strávila nějakých osm let života a víc než 8 x 24 hodin, jelikož nejednu epizodu jsem si s radostí zopakovala. A teď bych si nejradši dala osmidenní maraton, protože vývoj, kterým tato série prošla, je strhující. Když začala jít po páté sezóně kvalita lehce z kopce, bála jsem se, že Jack neodejde na vrcholu, a první polovina osmé řady tomu bohužel napovídala. Šestnáctý díl mě ale vykolejil, sedmnáctý emočně roztřískal a při pozpátku odbíjejích hodinách dílu čtyřiadvacátého jsem už měla slzy v očích. Děkuju celému týmu, který na tomto seriálu pracoval, a děkuju Kieferu Sutherlandovi za přivedení Jacka Bauera k životu. Byla to krásná doba. (30.01.2006) (méně) (více)

1. série - 85% - S velkým odstupem je až překvapující, jak syrová atmosféra přišla hned na úvod. Na rozdíl od následujících let, které jsou spíše ve znamení akčního thrilleru, je rozjezd více o základní psychologii a politických kličkách a akce funguje až ve druhém plánu. Základním problémem je tak jenom to, jak dokáže divák přijmout občasná klišé. Naštěstí jsou všechna servírována v tak atraktivním obalu, že nemám problém je do jednoho spolknout. Poslední dva díly jsou napětím napěchované do poslední vteřinky. 2. série - 90% - Akce o poznání přitvrdila, Jackova osobní tragédie mu přidala na drsnosti a neústupnosti, Kim stále funguje v rovinách "sexy" i "hysterická" najednou a nejlepší postavou se změnou strany stává Nina. Akčně vyhrocený závěr znovu dodává nádech téměř až nadčasovosti. 3. série - 85% - První polovina třetího dne přináší nového charizmatického parťáka, maximálně nepředvídatelnou zápletku a úžasnou záporáckou dvojici a díky tomu sahá po vrcholu. Ve druhé polovině se ale dostaví lavina schematických situací, které u CTU nemají co dělat a ve své předvídatelnosti občas dokonce nudí. Finále naštěstí přináší téměř nerozdýchatelnou katarzi, která výslednému dojmu přidává nezanedbatelné body navíc. Pocit završení příběhu je dokonalý. A to ještě mělo zlaté období teprve přijít. 4. série - 90% - Zdání, že na konci třetího dne mělo vše skončit, bylo naštěstí jenom zdáním. CTU tentokrát dostává za protivníka velkého vytrvalce, který spojení "hlavní záporák" dodává úplně nový rozměr. Jedinou výtkou jsou tentokrát postavy. Ať už zbytečně protahovaní Arazovi nebo Jackova nová partnerka. Její opakované proměny celkového pohledu na věc kvůli bývalému manželovi trochu kazí pocit reálně vyhlížející vztahové zápletky. Největší sílu má ale příběh ve chvílích, kdy se vrací staří známí a také s houstnoucí noční atmosférou. Kdo by po neskutečném finiši hádal, že to příště může být ještě lepší. 5. série - 100% - Nezastavitelná jízda od šokujícího úvodu až po emocemi nabitý závěrečný díl. Nejlepší záporák (souboj žáka a učitele), nejlepší atmosféra (nikdy nevíte, která z vašich oblíbených postav to odnese příště) a jednoznačně nejlepší série. A velmi temně otevřený konec. 6. série - 65% - Do jisté míry návrat ke kořenům ve smyslu dávání důrazu na rodinné vztahy. Nezanedbatelně lepší efekty a tentokrát už dokonce mírně překvapující brutalita, u které asi fanoušci prvních sérií nestačí žasnout. Co je ale nejdůležitější - nejhorší série. Po efektivním úvodu jsem v prostřední třetině dne nabyl dojmu, že to tentokrát všechno nevyšlo tak jak mělo a seriál svou sice šťavnatou, ale bohužel i repetetivní všehochutí všeho, co už bylo v předchozích sériích viděno, zbytečně zápletku natahuje. Poslední dily se ale naštěstí rozjely do nevídaných obrátek a závěrečných deset minut je svou jedinečnou atmosférou neopakovatelných. Proto se ve mně melou dva ostré protiklady. Na jednu stranu mi tvůrci ukázali, že ještě umějí vymýšlet dostatečně nervydrásající zápletky, ale na druhou už bych nerad zažil ten pocit, že se mi na další díly ani skoro nechce dívat. Redemption - 70% - To, že Jackovi ublížila stávka z áčkových seriálů snad nejvíc, víme všichni. Proto s jeho prvním záběrem přichází očekávané nadšení, že se i z téhle podpásovky nakonec vylízal. Pořád umí přitvrdit muziku za správnou věc, vzít do ruky cokoli, s čím se dá zneškodnit nepřítel a jakmile má blízko někoho, s kým se osud nemazlil, nebezpečně rychle jihne. Protože jsem ale zastáncem klasického looku Los Angeles, musím jedním dechem dodat, že přemístění do téhle lokace asi nebyl nejšťastnější nápad. Všechno už jsme totiž viděli v Krvavém diamantu, Hotelu Rwanda nebo Městě bohů a ani vysoce politická dějová linka tentokrát nic překvapivého nenabídne. Těžko se zvyká na to, že i Jack Bauer může přijít s (jenom) příjemným průměrem. Přesto není třeba Redemption zatracovat, protože je to ve své podstatě pouze předkrm pro fanoušky, celovečerní prequel. A na takové poměry je ta kvalita naopak vysoká. 7. série - 80% - Poprvé bez stálého prostředí, poprvé s podezřelým návratem ze záhrobí, ale posedmé v podobné řece. Nebýt v celém teroristickém snažení zapletena jedna důvěrně známá postava, tak mám s další situací ve stylu "Amerika je v ohrožení a nemáme tušení co s tím dělat" asi už trochu problém. Víc než kdy předtím tak platí, že čím víc má divák rád Jacka, tím víc si sérii užije. Navíc s dokonale napsanou Renee Walker po boku mu to už dlouho takhle nešlapalo. A tak i když nové postavy občas silně lezou na nervy a překvapivé zvraty vypadají poněkud vykonstruovaně, není kam spěchat. Závěr vše vysvětluje velmi uspokojivě a říká, že vůbec nic není ve světě černobílé. Tahle na první pohled banální věta je v podání tvůrců 24 velmi emocionální záležitostí. 8. série - 90% - Triumf. Přál jsem Jackovi další kvalitní sérii. Po nerozhodném začátku jsem si přál dobrodružství na úrovni sedmé série, po překvapivě rozpačité první třetině a oznámení, že osmý den bude posledním, pak odchod alespoň důstojný. Jenže to všechno mi teď přijde jako komentář k nějakému jinému seriálu. 24 se totiž po zásadním twistu otočila o 180°, přidala na tempu, hereckých výkonech, zvratech a hlavně napětí a přinesla mi jeden z vrcholů celé show. Z nenáviděné postavy je prvotřídní protivník, nesmyslně rychlé střídání bossů v popředí získává překvapivé pointy a když už se zdá, že se v CTU po nějaké době jede na maximum, přijde Jackova fatální one-man-show, která nám ukáže, že jsme ještě ani nezačali. Ve výsledku tedy jedno z nejlepších Bauerových období vůbec a trochu překvapivá událost této seriálové sezóny. Kdyby se končilo po šesté nebo sedmé sérii, pořád by Jack zůstal hrdinou. Takhle si ale geniálním finišem udržel místo jednoho z největších králů seriálové historie. Kdo mohl tušit, že začne stanici Fox ohledně pokračování svrbět ruka tak moc, že přijde ten nejkrásnější dárek. Live Another Day - 90% - Řeči o restartu nebo samostatně fungující minisérii byly falešnější, než bych kdy hádal. Do děje se vrací postavy, co absentovaly už celé roky, vedlejší linky přináší z minulosti nejtemnější duchy a vůbec celé schéma úvodních dílů připomíná klasické dny původní 24 tak moc, jak jen je to možné. Teroristická skupina tak může hrozit světu nejrůznějšími zbraněmi či výbuchy a i ve chvíli, kdy je pro většinu lidí jen pouhou pověstí než reálným člověkem, musí zaskočit Jack Bauer. A přestože jsem se nepatrně zdráhal, nadšení z akčních scén či nostalgických narážek krotil a u technických zkratek či prostředků občas kroutil hlavou, nakonec jsem se nechal pohltit i já. Závěrečné tři epizody totiž nabízí esenci všeho, co mě k těmhle tikajícím hodinám před lety připoutalo. Dokonalou audiovizuální stránku, napětí doslova do poslední vteřiny a emocionální zážitek, z jehož intenzity je mi chvílemi skoro až mizerně. Ty chvíle, kdy nutnost a zápal pro záchranu jiných lidí překročí vlastní potřebu štěstí či dokonce života, fungují perfektně i podeváté. Pátou hvězdu si trochu překvapivě vysluhuje William Devane, který v necelých pětasedmdesáti letech bez problémů charizmatem uzemňuje celý personál Bílého domu. (10.01.2006) (méně) (více)

Osm perných dnů (tj. osm sezón v průběhu devíti let) Jacka Bauera v rozmezí bezmála patnácti "seriálových" let. "24" má nespočet chyb (nevyrovnanost jednotlivých dílů jak kvalitou tak scénářem, někdy zbytečná natahovanost), ale v rámci žánru konspiračně-politických akčních seriálů nemá konkurenci. Ano, je to ve své podstatě čisté béčko, ale po většinu sérií sakra kvalitní béčko, kterému během nejvydařenějších sezón většina regulérních akčňáků nemá šanci konkurovat. Výhodou je, že tvůrci neustále posouvají limity toho kam až lze v rámci nekabelové TV produkce zajít. Postavy jako takové nejsou sice nikterak extra zajímavé (až na Jacka samozřejmě), ale hlavně díky hercům většinou zaujmou. V zásadě největší chybou je, že každý díl je koncipován na třetiny. Bauer v terénu, politické čachry a dění v centrále CTU. A ta v CTU začne brzy nudit (později až aktivně štvát; dialogy v této části jsou skutečným "požitkem"), politické anabáze jsou někdy zajímavé (první série) a někdy ne (pozdější série) a tak jen ta Jackova linie si udrží kvalitu napříč všemi dny; ať již je zrovna over-the-top či ne. Rozhodně se tedy nejedná o nejlepší seriál všech dob, ale o nadprůměrné dílo, které i během pozdějších sezón stále nějaký ten potenciál skýtá. 1. den 4/5: Oproti zbytku Bauerových dnů je tento hodně "syrový" a neotesaný. Nejde v něm o nic velkého a drží se v osobní rovině. Na rozdíl od pozdějších sérií stojí a padá se závěrečnými epizodami, bez nich zůstává pouze solidní, místy až moc klišovitou záležitostí. Osobně jsem tuto sérii docenil až časem. 2. den 5/5: Kvalitou, tempem i dějem nejvyrovnanější série, která skvěle funguje jako celek kde žádná epizoda nevyčnívá ani nezapadá. První ze dnů kde se již začíná projevovat temná stránka Jacka a hlavně tvůrci tentokrát nestaví děj na závěrečné pointě, ale tvoří v rámci děje vždy "podzápletky" na 3-4 epizody. Škoda jen otravné linie s Kim a nudné dvojice úvodních epizod. 3. den 4/5: Škoda, že tato série nemá o pár dílů méně. Nenajde se zde sice slabá epizoda, ale hlavně kolem poloviny by se dalo hodně stříhat. Rozhodně stále nadstandardně kvalitní, s nejedním památným momentem (způsob jakým zemře jedna z hlavních postav). 4. den 4/5: Ve své podstatě restart bez většiny původního osazenstva a celkově tak trochu jinak pojatá sezóna; tentokrát známe hlavního protivníka od počátku, celý den je pojat jako jeden dlouhý řetězec akčních epizod bez výraznějších dějových zvratů. Rozhodně výborné a naštěstí než to začne být kolovrátkové, tak tvůrci v závěrečné třetině rozjedou jednu dějovou linku, která vyústí ve skvěle uzavřené finále, které mohlo celou "24" stylově uzavřít. 5. den 3/5: Famózní a odvážný úvod sezóny, spousta skvěle zpracovaných témat, nápadů i zvratů. Nejedna epizoda, která se vryje do paměti. Přes všechny klady však tato série funguje pouze v jednotlivostech nikoli jako jednotný celek. 6. den 2/5: I tato série trpí stejnými neduhy jako ta minulá. V jednotlivých fragmentech mnohdy skvělá, ale nedrží to moc pohromadě. Přesto se rozjíždí zajímavě. Speciálně posledních cca deset minut čtvrté epizody je asi to nejlepší co doposavad "24" nabídla. Ovšem vykrádání sebe sama je zde patrné až příliš. Vlastně to už tu a tam pěkně štve. Nebýt vynikajícího začátku a ucházejícího konce, tak jdu s hodnocením podstatně níže. Na vině je i to, že tvůrci zkoušejí zda by to fungovalo i bez Jacka a tak celá střední pasáž je skoro bez něj. Což je sebevražedná chyba, protože jediný důvod proč se to ještě nerozpadlo, je právě jen a pouze Bauer… Před dovršením "týdne v práci" si Jack ještě stihl odskočit do Afriky na jeden (ne tak úplně) celovečerák 24: Redemption 3/5. 7. den 1/5: První díl je parodie sebe sama a čistý odpad, ovšem pak se Jackova linie rychle zmátoří a zatím vypadá na jednu z nejlepších za poslední sezóny. Problém je, že ta prezidentská linka v odpadu zatím vytrvale setrvává. Ovšem v půlce série a tom WTF útoku na White house a toho co následuje už je odpad všechno. Pro zachování kladných vzpomínek na tu pravou čtyřiadvacítku raději přestávám sledovat. Damn it! 8. den 4/5: Nevydržel jsem a do poslední série se přeci jen pustil. Zvěsti o návratu kvality nelžou, osmý den je skutečně návrat ke kořenům. Možná až moc velký, jelikož všechny linky a napínavé momenty jsou pouhé recyklace nejlepších momentů minulých zdařilých sérií (převážně dvojky a čtyřky). Jenže funguje to, příjemně to plyne, ničím to nijak extra nezaujme a je to solidní průměr. Jenže pak to přijde, po cca dvou třetinách se vše vyřeší, hrozba je zažehnána a začne samostatný nový děj. Děj, ze kterého je jasné, že v šupíku byl dlouho a jen se čekalo až přijde pokyn pro jeho využití. Žádné hrozby, žádní teroristé, peripetie ze CTU upozaděny, jen návrat do osobní roviny ve stylu závěru prvního dne. Strhující, skvěle vymyšlené a i emočně plně funkční. Tedy ingredience, které ve 24 nebyly léta přítomny. Ano, jde o konec jak se patří. Konec, který dává zapomenout na předchozí sračkoidní série i na to, že měl přijít o nějaký ten pátek dříve a jediné co zamrzí je ponechání pootevřených vrátek (spíše vrat). Definitivní tečku to chtělo... No, však vy víte jakou. (19.02.2004) (méně) (více)

DEN PRVNÍ: Rozhodně jeden ze seriálových milníků bez, kterého by těžko vznikly pecky jako je třeba LOST a HEROES. Tvůrci měli skvělý nápad se sledováním jednoho dne ze života agenta protiteroristické jednotky. Je pravda, že se toho za jeden den stane tolik, že je to až neuvěřitelné, ale budiž. Nebyla to žádná nuda. Kiefer Sutherland je jako Jack Bauer skvělý a vůbec všechny herecké výkony jsou na jedničku. Jsem zvědav co nabídne druhý den... DEN DRUHÝ: Je skvělý. Výborný nápad přivést na scénu starou dobrou atomovku se ukázal být tím nejlepším s čím mohla 24ka přijít. Některé díly patří k seriálové špičce i teď. Jedinná rušivá linie je ta co patří Kim, ale to je tak všechno co se mi nelíbilo. Jack jede a já chci být u toho až rozehraje novou partii třetí den. Mimochodem George Mason (i Xander Berkeley) je frajer a já mu fandil už od první řady. V Té jedné chvíli byl pro mě větší borec než Jack a to už je co říct... DEN TŘETÍ: Zatím rozhodně nejnabouchanější den. Možná až příliš. První polovina se nevyvíjela úplně nejlépe a kromě Jackovy příběhové linie to byla docela nuda. Na druhou stranu je ale druhá 12ti hodinovka to nejlepší co seriál prozatím nabídl takže jsem pořád spokojený. Snad to bude pořád nejméně na stejné kvalitativní úrovni. Čekám co nabídne čtvrtý den... DEN ČTVRTÝ: Myslel jsem, že bude slabší než dny předchozí (nevím, kde jsem to sebral, asi jsem to někde četl či co) a oni mi na zlatém podnosu naservírují stejně dobrou jízdu jako dřív. Do nebe vychválit bych chtěl hlavního záporáka, kterého ztvárnil Arnold Vosloo. Tak kluzký a hlavně sympatický parchant ve 24ce přímo chyběl. Hodně potěšila i Chloe. Vážně válí (hlavně v terénu ;) a její přímočarý přístup dokáže vykouzlit na tváři úsměv i v nejméně vhodných situacích. No a konec posledního dílu byl pro mě balzám na duši. Přesně takové konce mám nejraději. Umírám zvědavostí co přinese Jackovi pátý den... DEN PÁTÝ: Wow. Úžasná jízda. Byl to takový nářez, že jsem s Jackem strávil poslední den roku 2007 a první roku 2008, protože jsem se prostě nedokázal odtrhnout. Neuvěřitelně intenzivní začátek, skvělý záporák (sám pan P.;) a znovu skvělý konec. Žabácký president Logan odvedl úžasný výkon. Poslední díl byl prozatím to nejlepší co v rámci 24ky vyšlo. Nemůžu se dočkat šestého dne... DEN ŠESTÝ: Úžasný rozjezd točící se kolem kufříkových atomových bomb mě znovu úplně smetl. O to hůř jsem ale pak nesl pomalou a převážně politickou část, která trpěla vážným nedostatkem Jacka. Naštěstí se ke konci všechno začalo vracet pěkně do normálu a k mé spokojenosti. A jedno musím uznat, Jack je vážně prokletý. To mi ale nezabrání těšit se na sedmý den... P.S: I když se tomu ze všech sil snaží zabránit stávka scénáristů. Tak už se konečně dohodněte hoši ;). DEN SEDMÝ: Dochází k nevyhnutelnému a seriál začíná vybírat ty nejlepší kousky z předchozích řad a kombinuje je s několika novinkami. Občas mi přišlo, že se dívám zase na věci z druhého a třetího dne. Naštěstí se díky tomu razantně zvýšilo tempo a člověk se téměř nemá šanci nudit. Když se zápletka, která kdysi vydržela na polovinu řady vyřeší během jednoho dílu není proč být rozladěný. Sedmá řada má navíc ze začátku (asi prvních 13 hodin) k dispozici Jacka Bauera, který nemá cit a je až roboticky přesný. To sice později začnou narušovat spoileroidní elementy, které zatím raději pominu. Výrazného zlepšení se nám ale dostalo v obsazení, tedy až na strašnou Cherry Jones v roli presidentky Taylorové. Kromě několika starých známých tváří je to právě Annie Wersching jako Renee Walkerová, která dokonale zapadla do role Bauerovy parťačky a vlastně člověku připomene starého dobrého Jacka z doby, kdy ještě měl pro co žít. Navíc je to celkem kočka a po dlouhé době je na koho se v seriálu dívat. Spolu s Elishou Cuthbert, která v závěru dědovi Jackovi dokazuje, že je jako on a moc pěkně se převrátí jedno ze starých seriálových klišé. Z ostatních se docela blízkli Colm Feore, občas trochu otravný, ale nakonec hodně solidní Jeffrey Nordling a ještě pak Carlos Bernard, který se po roce vrátil jako Tony Almeida. Tonyho dějová linie je z celého dne asi nej zajímavější, protože má jako bývalá mrtvola co vysvětlovat. No a samozřejmě nasmím zapomenout na Jona Voighta, který smetl snad každého záporáka z předchozích sérií svým špičkovým ztvárněním příjemně ujetého Jonase Hodgese. Zasazení do Washingtonu seriálu taky dost pomohlo a vykřesalo díky tomu pár hodně zajímavých scén (prostřední díly v Bílem domě), k tomu některé moc pěkné záběry na Kapitol změny v dopadu světla (oranžáda je nahrazena chladnou modří) atp. Doufám, že podobný a snad ještě lepší vliv bude mít na show přenesení děje do New Yorku, kde se nabízí prostor (střílející Jack běžící skrz Rockefellerovo centrum) k hodně zajímavým experimentům. Kieferovi snad jenom popřeju aby mu dobře dopadl soud a tvůrcům ať osmého dne nechají zabít tu presidentskou káču... DEN OSMÝ: Jsem teď trochu naměkko a jestli se tenhle komentář zvrhne v sentimentální blábolení, klidně přestaňte číst. Jack Bauer svůj poslední den v televizi začíná s čistým štítem. Šťastný a v rodiném kruhu. Nebývali jsme na to zvyklí. Ale jak už to tak bývá Jackovi na dveře zaklepe teroristický útok a přes všechny jeho snahy je do něj znovu zatažen. President Hassan, který je cílem, připomíná starého dobrého Palmera a vůbec je to docela sympaťák. Vrací se nám Renee Walkerová přetransformovaná v zabijáckou mašinu a její úloha je katalyzátorem posledních hodin dne. Ze CTU nováčků bych rád vyzdvihl Freddieho Prinze Jr. protože dokázal jako akční hrdina bez problémů obstojí. Jen to chtělo mu dát šanci. A teď k příběhu. První asi tak tři-čtvrtiny jsou klasika jak ji známe. Nic moc oslnivého, ale pořád lepší než většina běžné konkurence. Pak ale přijde zlom, který vás zasune do sedačky a od té doby začne závěr jaký si všichni fandové přáli. Jack započne inferno, které už jsme dlouho neviděli a mrtvoly se vrší. Politická linka je povedená jako nikdy a ta blbá presidentka se začne vyvíjet v zatraceně zajímavou postavu, pod vlivem starého známého Logana (znovu dokonalý Gregory Itzin), jehož účast mě přiměla těšit se na každý jeho podlézavý úsměv, tríček, tisíce polopravd a úskoků. On jako pravý opak Jacka je tím správným záporákem pro finální hodiny. Poslední díl možná není tak akční jak jsem si představoval (tím, že se Events occur in real time nám uniká spousta věcí a je to zatracená škoda), ale i přesto je správný. Z finální scény jsem byl hodně naměkko a... sakra jdu si pro kapesník. Budeš mi chybět Jacku. DAMN IT! DEN DEVÁTÝ: Tak se hodiny přece rozjeli a tvůrci svižně zasvěcují do děje. 8 dní byla dlouhá doba, ale všechno je relativně obstojně uvedeno na pravou míru, i pro ty co právě naskakují do vlaku. Našlapaná dvanáctihodinovka nabízí vše dobré (i zlé) co poslední série, jen je tady míň vaty. Teroristická máti je docela standardní, ale snaží se nabídnout něco nového díky ovládání bezpilotních letounů. Vrací se Hellerův klan, přece jen je šestá řada nechala trochu odbyté a hlavně se vrací Jack. Naštvaný a zlý. Tak jak ho máme rádi. Struna praská v posledních dílech, napíná se za hranici únosnosti. Kreativně pěkně pracuje s předpoklady diváka a servíruje před něj nejedno překvapení. Poslední díl nesleví, ukončuje samurajským mečem a desetiminutový epilog je pěkným rozloučením s koncem, který vezme za srdce. Ale až po zatmívačce. (02.06.2007) (méně) (více)