Black and Blue

Jak už tu je mnohokrát zmíněno, porovnávat s Training Day se to nedá, protože krom ústředního motivu točícího se okolo zkorumpovaných policajtů tyhle dva filmy nic moc společného nemají. Black and Blue je mnohem přímočařejší akčňák, kde jsou kladné a záporné role od začátku jasně rozdané (a nelze si nevšimnout, že tu není prakticky jedinej kladnej běloch) a na nějaké filozofování se tu moc nehraje. Na druhou stranu akce je řádně surová, honičky dost napínavé a postavy i přes všechny ty watch yo ass nigga pózy sympatické. Za mě dobrý. (02.01.2020)

Sice dobře natočené a určitě se spoustou filmařských kvalit... na mě bohužel přiliš nudné a otravné. Zlý poldové (ideálně běloši) šikanují tmavé gheto (???) ovládané dvěma gangy (!!!). Tak tomu říkám solidní zápletka. Když k tomu přidám tu hromadu drsných borců v každém druhém záběru a ty kecy... tohle 2x vidět prostě nejde. (07.04.2020)

Takové celkem přijemné uprdnutí, na jedno deštivý a zalehlý odpolko u babičky. Čmoudka a skvadra tasmánských čertů, zkorumpovaných chlupatých a ještě víc chlupatějších cigošek s umělými nehty a zlatým řetízkem. No, na filmu mě hodně deptala ta okatá klišovitá absurdita, kde jsou všichni proti kladné postavě. Policisté, tlupa z ghetta nebo prostě náhodný kolemjdoucí, který si šel obtáhnout šlapku za špinavou uličkou. Podle mě by na správným kakaovým dortu, mělo být té čokolády vyměřený množství, protože pak se může zdát, že nejíte tuctový policejní drama, ale přebuzničkaný muffin od cukrárny Chlupatá Pusinka. Zkorumpovaný poldové se jevili jako to největší zlo, co může postihnout každého spořádaného občana. Občana, který místo úřadu práce nebo lépe pořádný fušky, radši bral ze sociálky lové od rasistických gádžů, fetoval milku nebo poslouchal gleba s Nintendem. Ještě takový lidi ještě chránit a vůbec jich nebuzerovat, no to mě bože chraň, jelikož bych se nedokázal ovládat. I přes tyhle různá a otravná klišé, které mě honili bambeřitku a nasraným bouchaním do klávesnice, dám dobrou půli a pro příště si to na podruhý už nedám, páč držím džusovou dietu. (09.06.2020)

Jak už název napovídá, jedná se o ideologický snímek probírající věčnou rasovou problematiku na policejní půdě. Bílá rasa je u moci a černá to všude pociťuje. Název ´Černá a modrá´ je v tomto případě znakem spravedlnosti. Černá pleť v modré uniformě. Nepřítelem je rasa bílá coby znak korupce a jiných lumpáren. Dějově tu tedy máme plně zapálenou začínající policistku, která předtím byla ve službách armády nasazena v Afghánistánu. Tento motiv je snad už nekonečný. No, a jednoho krásného dne je v nějaké staré továrně svědkem nemilosrdné popravy drogového dealera zkorumpovanými policajty, kteří jí jdou okamžitě po krku. A to je vše. Ano, správně, nic nového pod sluncem. Zásadní však je, že ona je černoška, dealer byl černoch a ti policajti běloši. A ani to policejní vedení, kde jsou samozřejmě běloši také, jí to zrovna neulehčuje. Zkrátka a dobře, máme tu černošku pod bílou nadvládou, která jí to dává setsakramentsky sežrat, což je hlavní výpověď tohoto snímku. Jako akční thriller nevyznívá zrovna nejhůř, i když se mnohé konflikty neustále opakují. Zřejmě pro zvýraznění dané problematiky, kterou nemá nikdo vůli řešit. Jde především o to, že se tu někdo odvážně staví za to, co je správné, bez ohledu na důsledky. V tomto případě nic proti ničemu, jen kdyby ta rasová ideologie z toho všeho tak intenzivně nezářila. Někdo to sice může hodnotit jako snímek překvapující svou upřímnosti ve snaze stát se adekvátně aktivním, a co si budeme povídat, v současnosti hodně aktuálním projevem v oblasti rasismu a korupce. Býlí policajti a černý zločinec. Už z médií víme, jak to většinou dopadne. (19.10.2020)

Film „Black and Blue“ (názov je symbolický – na to prídete pri sledovaní filmu) je založený na známom scenári – mladá policajtka vidí niečo, čo by nemala. Kvôli tomu ona bude nepriateľom – jej kolegovia sa postarajú o zašpinenie jej mena – a musí sa snažiť prežiť a očistiť svoje meno. Vo svojom žánru klasický príbeh. Zvolená koncepcia pána režiséra je klasická a ničím neprekvapivá. V rámci svojho žánru to funguje, ale v záveru je už cítiť bezradnosť a väčšie zaváhanie. Z hereckej stránky klasický priemer – ani jeden herecký výkon neprevyšuje ostatných. Osobné hodnotenie: 70% (***) (23.06.2020)