Kriminálka Miami

Taká Americká rozprávočka o tom ako sa nedá tomu uveriť, že za pár okamžikov vyriešia prípad z minima záchytných dôkazov a to som moc nemusel starého dobrého Colomba. Seriál čo nič nové neponúkne a len zbytočne vizuálne vykráda pestrofarebnosť poňatú Tony Scottom, nehovoriac o podradných počítačových trikoch, ktoré vyznejú skôr smiešne než nápadito, o postavách a ich šikovnosti či obratnosti škoda hovoriť, všetky CSI podľa jednej zaužívanej šablóny a hlavne že je producent Jerry Bruckheimer aspoň to televízie ľahšie nakupujú. Možno zaujímavé to príde akurát tým čo nezachytili seriály 80. a 90.rokov ináč to nič nové neprináša. (31.01.2008)

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)

S08E16 "L.A.", režíroval Rob Zombie, což je jasný už (a hlavně) v úvodu, kde jsme svědky vraždy (za projekce NOSFERATU...) na jakémsi maškarním večírku rozmazleného pornomagnáta. Z toho vyplývá veškerý další děj, přičemž kriminálka Miami letí udělat pořádek tam, kde má kriminálka L.A. bordel. V hostujících rolích se objeví (výborný) Malcolm McDowell, Michael Madsen, Jeff Daniel Phillips, William Forsythe a krátce taky Sheri Moon Zombie, Billy Gibons (ZZ Top) a dokonce (při "Virgin Witch") celá Zombieho kapela. Ač jsem totální neznalec veškerého CSI, myslím že tady Rob odvedl solidní práci a pootevřel si dvířka do možné další televizní tvorby. Jeho tradiční 'sprostou fousatou špínu' tu ale nenajdete. (screeny) (02.03.2010)

Viděla jsem několik epizod a v souvislosti s Davidem Carusem mně to nedá, musím srovnávat se starším seriálem "Policie-New York", který jsem sledovala poměrně často a kde mě právě Caruso zaujal. Rozdílné je hlavně zaměření "Miami" na vraždy, v "New Yorku" se v omšelé ošoupané kanceláři řešily obyčejné menší i větší poklesky velkoměsta, nebyly tam laboratorní přístroje hodné třetího tisíciletí, ale bylo tam něco jiného - téměř hmatatelná atmosféra pracovního shonu všedního dne, hrdinové měli svůj osobní, intimní život a intenzivní vztahy mezi sebou. V nových, odlidštěných kriminálkách, které se navzájem podobají jako vejce vejci, se díky sterilně technickému prostředí dá dívat jen na perfektně zvládnuté počítačové triky. Téměř vždy pracovně vystupující vyšetřovatelé, z nichž někteří mají své kouzlo (D.Caruso např.), nejsou schopni navázat opravdový kontakt s divákem, což je asi nový trend čerpající zkušenosti z našeho současného způsobu života, bohužel. Jo, a u Carusa by měli začít používat nějakou kvalitnější řasenku, ten shit, co ho s ním (bůhví proč) líčí, mu dělá cucky na řasách :-)) (21.02.2009)

Naprosto mimo realitu... Update: Ani nevím, co je na tom seriálu trapnější - řešené případy (hlavně způsob jejich řešení a těch technických hovadin, např. že čím více zazoomujeme fotku či video, tím bude ostřejší a detailnější:D), chování postav nebo ta "cool"režie. No asi úplně nejhorší je to, že rozřešení případu je téměř pokaždé dosaženo naprosto dementním a na první pohled nereálným získáním rozhodujícího důkazu (např. získání otisku prstu ze zrnivého a vůbec nekvalitního videozáznamu, OMG). Jinak Caruso je jako Horatio přímo otřesný... (24.01.2008)