Večer kejklířů

Je strašná škoda, že to má vleklé tempo a ne zrovna dobře podaný konec, jinak bych byl nadšený. Od Bergmana člověk zpravidla čeká něco hlubokomyslného, avšak tenhle film je výjimkou, nýbrž se jedná jen o psychologické drama - jenže tak dokonale psychologické, jako málokterý film. Už jenom to považuji za umění, hlavně když vím, kolik filmů má jenom problém s tím představit postavy... Nevadí mi ani to, že se dějově jedná o celkem banální příběh, ona v jednoduchosti je síla a tady se to povedlo předvést v plné parádě. A o filmařské a herecké stránce se zmiňovat už asi ani nemusím - tu má Bergman vždy perfektní. Fakt je mi jen líto těch mínusů, protože jinak bych dal plný počet okamžitě, ale i tak je Večer kejklířů povedeným filmem. 4* (15.11.2020)

Studie poutě neúspěšných cirkusáků, ale hlavně vztahu muže a ženy, kde prim hraje nedůvěra a žárlivost. Jak návštěva manželky, tak herce-milovníka stojí za to, pozdější vyrovnávání se s nevěrou nadchne svojí přirozeností, a přestože se Albert chová v určité chvíli skoro jako blázen, divák mu vlastně docela rozumí. Vcelku dobrý tahem byl souboj ve stanu, jehož průběh nejspíš ne každý divák dopředu odhadne, ale na druhou stranu tak úplně překvapivý, vzhledem k jedné (velmi symbolické) pasáži na začátku, není. Konec se mi líbil možná nejvíce. Celkově slušné 4*. (25.02.2014)

I když mě tenhle snímek od Ingmara Bergmana vyloženě nenadchnul, musím uznat, že z mnoha scén je vidět, jak mistrovsky je dokázal natočit. Kdy navíc díky černobílé kameře ještě více oceníte hru světla a stínu. Herci (cirkusoví i divadelní) jsou zde ukázáni ve světle jako lidé, ale přesto jsou jiní, zvláštní, nebezpeční a zajímaví. (07.07.2017)

Melodrama jak má být - intenzivní, katarzní, odkrývající postavy až na dřeň zatímco ony samy vůči sobě pod povrch nahlédnout nenechají. Právě cirkusácké prostředí je jako stvořené pro vypjatost nerovného vztahu, který by však v jiných podmínkách těžko nalezl příslib další šance. Bergman vypráví lehce až rozverně, krajní deprese si nechává na později a Nykvist vše dotváří nádhernými kompozicemi a atmosferickými obrazy jakými jsou především temné komediantské vozy v podvečer putující po horizontu. Velmi překvapila Harriet Andersson - když srovnám její neotesaný a živočišný výkon v Létu s Monikou s kultivovanější a klidnější polohou Anny, zdá se mi až neuvěřitelné, že tyto role vytvořila v jediném roce. Navíc je tento snímek je ucelenější a osobitější než LsM, které více nakládá se stereotypy. (02.03.2010)

Pohled do života cirkusáků s milostnou dějovou linkou, která je možná spíš projevem charakterových vlastností několika osob. Herecké výkony jsou uhrančivé (hlavně na klaunovi jsem mohla oči nechat). Děj je sice rozvláčný a nijak výrazný, ale díky skvělé kameře a hereckým výkonům je to radost pohledět. (28.10.2013)