Hlava-22

Zmatek, ve kterém jsem se ztrácel podobně jako kapitán Yossarian, nebyl zmatek válečný, ale zmatek scenáristický. Viděl jsem řadu skvělých scén, k popukání vtipných, absurdních i mrazivých, nicméně nakonec jsem měl pocit, že řadu z nich jsem ani vidět nemusel - že byly takřka zbytečné a že by Hlava 22 musela být mnohem delší, aby se je podařilo do děje pořádně začlenit a aby se všechny ty podivné postavičky v uniformách staly opravdovými postavami. Nicméně obžaloba války je to i tak působivá a hvězdné obsazení je vskutku hvězdné. (23.06.2019)

Mike Nichols natočil válečnou satiru, která si z války děla srandu poměrně vážným způsobem a možná proto je ze začátku tak vtipná. První půlka je opravdu výborná a vtipných (či spíše absurdních) situací je zde překvapivě hodně. Škoda, že to nevydrží až do konce a později humor začne upadat a film až moc zvážní. Nichols už natočil lepší kousky. (28.07.2009)

To, co na začátku vypadá jako komedie, kde jeden absurdní dialog střídá ještě absurdnější, se brzy mění ve velmi silné protiválečné drama, kde vysocí důstojníci získávají slávu tím, že posílají vojáky stále častěji do sebevražedných misí. Ti samí důstojníci berou válku jako výnosný obchod a zneužívají svého postavení k vlastnímu obohacení. Z vojáků se mezitím stávají šílenci, násilníci, vrazi a sebevrazi. I když film končí alespoň s malou optimistickou nadějí, vůbec mi nebylo dobře z toho, co jsem hlavně v poslední půlhodině viděl. Po tomhle filmu si musí opravdu každý říct, že válka je kurva. (03.02.2006)

Dvojí hodnocení je zde namístě. Pro analfabety, neschopné si přečíst jedno z nejlepších děl světové literatury, půjde bezesporu o odpad. Pro nás, mistry slova, kteří jsme zvládli alespoň část druhého stupně základní školy a Heller nám proto obohatil slovník o výrazy typu Natelyho děvka, pumový rozptyl a Irwing Washington (či Washington Irwing), jde o vizuální dokreslení nepřekonatelné knihy. A kromě toho, všichni máme svůj podíl. (21.05.2012)

Pamatuji si prakticky každý film, na kterém jsem byl jako dospívající v kině. A tenhle jsem sledoval na počátku s napětím, že bude stejně zajímavý, jako kniha. Nelíbil se mi, těžce jsem ho den poté zepsul posluchačům, co se ptali na čem jsem byl v kině. Vše mi přišlo moc jasné, jako by z knihy bylo vytažené jen to schéma a stačí. Mě to nestačilo a nestačí povětšinou ani nyní. Ale kdo nezná knihu, kdo se seznamuje s filmem, tak ho to může navést na lepší a zajímavější filmy, takže to ani nemohu nikomu znechuzovat, jak mi to dělali jiní a já pak šel na film už apriory, že to bude blbost a pak mě to překvapilo, že mě to oslovilo. Potom si až člověk položí otázku - proč mě to oslovilo a měl by si každý na ni umět, či se naučit odpovídat. (20.06.2010)