Po životě

Geniality Kanclu už Gervais jistojistě nikdy nedosáhne, přesto je jeho nejnovější šestidílný počin originálním příspěvkem do současné seriálové tvorby. Rozhodně se však nejedná o čistou komedii, jak uvádí zdejší popisek. Hlavní hrdina se nedokáže vyrovnat se ztrátou milované osoby, přičemž bilancuje mezi touhou po sebevraždě a experimentováním s heroinem. Zejména první epizody jsou tedy až nečekaně depresivní a můžou mnohé odradit, zvlášť když 90 % "humoru" je postaveno na sarkasmu a nekompromisně upřímném stírání všech lidí vyskytujících se v okolí zahořklé a apatické Gervaisovy postavy. Závěr pochopitelně přináší smířlivé rozuzlení a lehce nasládlý příslib lepších zítřků, nicméně působí docela přirozeně a celkové vyznění neútočí na emoce diváků tak násilně, jako mi to přišlo u autorova předchozího seriálu Derek, který mě zdaleka tak neoslovil. (11.03.2019)

Čumění na mrtvou manželku, návštěva kanclu, návštěva fotra, návštěva hrobu...šablona začne po pár dílech až nudit. Oproti Kanclu nebo Extras tomu chybí moment překvapení. Gervaise mám hodně rád, ale tady rychle sjede do mainstreamu. A najede na klišoidní až patosní proměnu hlavní postavy - z člověka na dně na člověka s nadějí a chutí žít. Ono by mi to vlastně ani nevadilo, kdyby z toho nekoukal kalkul a hra na city za každou cenu. Já to prostě Rickymu nežeru. Možná je to částečně dané i tím, že na tyto náročnější postavy by potřeboval být lepším hercem:-) (07.05.2020)

Hořkosladká komedie, která občas překvapí až překvapivě silnými momenty. Samotné mětečko se všemi prapodivnými charaktery pouze doplňuje tu nostalgickou beznaděj, která se táhne celou první sérií. Ten seriál je prostě něco jiného a chápu, že to nemusí každému sednout, ale pokud máte rádi Rickyho Gervaise a jeho humor, není důvod váhat. (15.06.2020)

Ricky Gervais má sklony k patosu, nadřazenosti a cynizmu. V sérii o vdovci, který se utápí v depresích a vztekle komentuje svět kolem sebe, využil své vlastnosti do poslední. Série nepostrádá humor, tentokrát těžící především ze střelených témat, o kterých píší lokální noviny, v nichž Gervais pracuje a zároveň obsahuje i velmi smutnou notu, když se vzpomíná na zemřelé. Mrzelo mě, že některé postavy v poslední sérii zmizely, jako třeba indická stážistka a pouliční prostitutka (že by vypršela smlouva?). _____ Taky mě překvapilo jak namyšleně Gervais působí. Jakoby lásku, opravdovou a jedinou v životě lásku, mohli prožít jen lidé na úrovni. Takže on, coby hlavní představitel, který samozřejmě jediný vidí svět správně, pak decentní dáma ze hřbitova a prachatý majitel novin. Zatímco vlezlý pošťák, holka z ulice nebo blbka čerstvě přijatá do novin, obtloustlý kolega … ti se mohou zamilovat i víckrát, asi že jsou povrchnější (jedinou výjimkou je feťák, který už to vzdal). Takhle Gervais staví jasnou hranici mezi lidmi z vyšší a spodní třídy a já nevím, jestli si uvědomuje, jak elitářský a namyšlený při tom je. SHRNUTÍ: Když se chceš vykašlat na celý svět a nakonec tě při životě udrží to, že na něj neustále nadáváš. (12.07.2022)

Mile sarkastická a zároveň i oduševněle vyzrálá podívaná s depresivními konturami, jež nám skrze všudypřítomnou melancholii a osobní katarzi předává veskrze pozitivní zprávu o síle lidského ducha. After Life ze scénáristického pera slovutného Rickyho Gervaise není určitě pro každého. Někomu se tento počin může zdát tlačený až moc na sílu, u někoho zase mohou načrtané myšlenky a pocity pouze neškodně sklouzávat po povrchu, aniž by zanechaly nějakou hlubší stopu. Avšak pokud jste zrovna v tom správném rozpoložení, tak si tuto vytříbenou seriálovou jednohubku, v níž zahořklý muž po smrti své manželky objevuje sám sebe a své okolí, jaksepatří užijete. Nebojím se zde napsat, že Ricky Gervais, muž, jenž vždy na předávání Zlatých Glóbů nenechá na povrchních celebritách nit suchou, zde zanechal kus svého srdce a duše. Už jen díky tomuto byste seriálu After Life rozhodně měli dát šanci – vážně to totiž stojí za to. (Netflix) „Happiness is amazing. ...“ (11.08.2022)