Tvůrci:
Ricky GervaisRežie:
Ricky GervaisScénář:
Ricky GervaisKamera:
Martin HawkinsHudba:
Andy BurrowsHrají:
Ricky Gervais, Ethan Lawrence, Annette Crosbie, Seb Cardinal, Tom Basden, David Bradley, Roisin Conaty, Kerry Godliman, Ashley Jensen, Paul Kaye, Diane Morgan (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(1)
Tony se sice ještě nesebral z toho, že ztratil Lisu, a začít znova se mu taky moc nedaří, ale prapodivnému světu kolem sebe dokáže i tak projevit účast. (Netflix)
Recenze (54)
Příběhově určitě slabší než první série, nenabídne toho moc navíc, upřímně mi to přišlo trochu zbytečné. Ale depku z toho mám, to jo. ()
Ve druhé řadě už divák ví, co od seriálu čekat, takže jsem si to užil ještě o něco více. Ricky umí napsat chytré scény a dialogy ze života a k tomu občas přidá trochu svého specifického sarkastického či černého humoru. Docela by mě zajímalo, jestli má inspiraci ze svého života, nebo se fakt tak dokáže vžít do ztráty nejbližšího člověka. Každopádně mu to tady věřím bez mrknutí oka. (Netflix 4k, orig.) ()
Výraznej propad. Pár dobrých džouků, ale taky úplně nepochopitelných scén beze smyslu a bez pointy. Hlavně se ale cítím být Rickym Gervaisem psychicky vydírán. Jestli si to má Tony nakonec hodit, tak ať už to konečně udělá. Ale tady ty tanečky se přece nepotáhnou napříč třemi a více sériemi..? Nevím, kolik jich ještě chystají, ale já po třetí rozhodně končím. Leda by se stal hlavním hrdinou psychoterapeut. Ale Tony se mi přejed. ()
Tenhle seriál je zvláštní meditace nad životem a vztahy v něm. Potkáváte lidi, někteří s vámi poplují déle, jiní kratší dobu. Je to hodně o tom, co nabízíte, jako na každém trhu. I když v první sérii končí Tony s pozitivnějším náhledem na život, nemá vyhráno. S některými ránami se plahočíme až do hrobu a je to jen o tom, jak se s tím naučíme žít, ne, že by se to zlehčilo, či zlepšilo. Myslím, že to byl Keanu, kdo řekl "Grief changes shapes, but it never ends. (...) yep, byl to on, tuhle část už jsem ale dohledal: People have a misconception that you can deal with it and say, 'It's gone, and I'm better.' They're wrong.” Souhlasím. Na to, jak minimalistické, velmi silné, a obdobně jako včera, Burrův Immoral Compass, s taky velmi trefným závěrem, kde se emoce mísí, ale nemůžete se tomu nesmát. ()
V podstatě to samé, protože Tony se od první série moc neposunul, snad jen ubral na sarkasmu a přidal na sebelítosti. 6.5/10 ()
Ricky zažívá v 2. sérii větší progress a zároveň využije svých zkušeností a pomůže změnit lidem kolem sebe své životy. Noviny perfektně odráží dění ve světě a 8 y.o. holčička je skvělá scénka. Gervais je na tohle génius. Příliš se na mě opakuje to, kdy v dialogu během 10s Ricky spustí nekonečné vyprávění o Lise, ale série se odehrává to v krátkém časovém úseku, takže se to dá pochopit. ()
Lepší než první serie. Přišlo mi, že dostaly víc prostoru vedlejší postavy, psycholog rulezzz! ()
Nedal jsem to. První řada byla ok, ale tady je to pořád to samý dokola. Akorát Gervais častějš brečí a humor je buď recyklovanej, nebo žádnej. Dál doslovně mluví o tom, jakou cítí strašnou bolest, dál se ke všem chová hnusně, dál mu všichni říkají, jak je úžasnej, hodnej a vtipnej člověk... Neuvěřitelně sebestřednej projekt plnej čím dál tím víc nesympatických postav. Škoda, rozehraný to bylo zajímavě, ale po 2. díle už jsem nemohl. EDIT: Nakonec jsem to dokoukal, ale hodnocení se nezměnilo. Nejubrečenější seriál všech dob. Někde je to až na hraně parodie, viz scéna, kde Gervais brečí a dívá se při tom na home video sebe sama, kde taky brečí. ()
Nebudem hodnotiť každý diel zvlášť - bolo by to zbytočné. Pre mňa jasná 5! ()
První řada, začínající za zvuk Lovely Day byla skvělým počinem, ve které umírněný Gervais podal trápícího se a tudíž cynického Tonyho na výbornou, bez potíží utáhl celou serii sám. Ve druhé se Tony potápí do žalu ne tak hluboko, zato téměř neustále, takže veškerý děj obstarávají vedlejší postavy, některé bohužel zkarikovány do extrému (psycholog). Ve druhé ubylo veselosti a přibylo oblíbeného Gervaiho žánru, trapnosti (vystoupení amatérského souboru, chování psychologa) a melancholie (Tony dokonce pláče). Ale dobrá, mám Rickyho rád a užil si to. Ale té třetí serie se trochu bojím. ()
"A man who is tired of the anus, is tired of life. You can quote me on that!" myslím, že o dost lepší než první série. ()
Rovnako ako prvá séria je kvalita druhej na tej iste úrovni. Depresia a fekálny humor nikdy neboli lepšie namiešane. ()
Druhá série se dle mého názoru drží kvalitativní úrovně série první. Je třeba podotknout, že prakticky u všech linií došlo k restartu. Až na pár odkazů k minulosti se mi zdá, že by druhá série mohla fungovat zcela samostatně. To je v podstatě moje jediná výtka. Tímto způsobem by seriál mohl mít každý rok novou sérii. Tomu napomáhá i skutečnost, že After Life není příliš dějový, spíše je organizován do schématu: video se zesnulou manželkou - pošťák / štětka - reportáž s nějakým podivínem (asi nejlepší náplň celého seriálu) - noviny - psychiatr (další plodivé momenty) - divadelní kroužek - návštěva otce s Alzheimerem - rozhovor na hřbitově - depka při koukání se na video se zesnulou manželkou. Možná působí můj komentář příliš kriticky, ale právě tato schematičnost představuje jednu z předností seriálu, jelikož se tímto způsobem efektivně buduje vývoj postav. Spíše kritizuji to, že když děj na začátku další série restartujete, můžete tak pokračovat prakticky do nekonečna. Jinak tedy musím uznat, že zde máme opět typicky gervaisovský humor, který snad nemůže zklamat. Seriál opět dobře balancuje mezi černou komediálností a všudypřítomnou depkou. Myslím si však, že v této sérii poněkud zesílila druhá hodnota. Což rozhodně není na škodu, neboť je tu přítomno několik vskutku silných momentů. Za mě tedy poctivě 4 hvězdy. ()
Úpřimně jsem doufal v nějaký vývoj. Bohužel, Tony se pořád stereotypně lituje (možná ještě víc) a nedokáže se odpoutat od zemřelé manželky a je tak stále na hraně sebevraždy. Také vtipů, aspoň se mi zdá, ubylo. I tak mám tento seriál moc rád. ()
Kvalita je naďalej nesmierna, Ricky nám ponúka mnoho vtipu, no aj nádherné a úprimne herecké výkony. Druhá séria je priamým pokračovaním tej prvej, rozdiel v prechode medzi nimi by ste pravdepodobne ani nenašli. Niekto by možno povedal, že dej sa nejak extra nevyvíja a hlavná postava je stále na tom istom, to však nie je pravda. Ricky nám opäť ponúka nefalšovanú zábavu a hádam v tom bude pokračovať ešte dlho. ()
Pohlazení po duši. ()
Ricky Gervais je takový obrovský cuddly teddybear of fluffiness, jeho srdce je větší než svět. Jako good for him. Ale upřímně tohle je strašný. Co jsem toleroval v první řadě díky jejímu tématu, hřejivosti a dobrým nápadům je ve druhé už odhalené úplně. Neuvěřitelná doslovnost každé interakce, každého monologu Tonyho. Brr. A všechny - nové i staré - postavy už úplně rezignovaly na to snažit se být reálnými lidmi, jsou jen jednorozměrné kulisy. Plus absurdity dial to the max. After Life je ve druhé sérii instruktážním videem rodinné výchovy pro sedmou třídu. Je to těžký...pořád se na to v momentech hezky dívá (Joe Wilkinson a Roison Conaty), ale je to opravdu strašně, strašně špatný. Je teoreticky možný, že mi něco uniká...třeba, že je celý After Life nějaký elaborate prank a po sedmi sezónách nám maestro Gervais řekne: vy jste to brali vážně? Hahahá! Idioti. Ale ne, Ricky je cuddly teddybear of fluffiness. Ego the size of Jupiter. A myslí to upřímně. Úmysl a záměr: 12/10, provedení, 3/10. ()
Druhá série ještě lepší, než první. Tíživé téma, ale s Rickym a všemi postavičkami okolo se prostě musíte nahlas chechtat... ()
Druhá série potvrzuje to co Ricky v první načal. Nebál bych se říct, že jde víc do hloubky. Oblíbená scéna: stoletá občanka v prvním dílu. Oblíbená postava: psycholog ve všech dílech. ()
Druhá séria za mňa ešte lepšia ako prvá. Netradičná kombinácia Gervaisovho drsného humoru a hlbokých ľudských emócií funguje výborne a nemá slabé miesta. ()