Absolvent

To, že se Absolvent dá dnes již považovat za kultovní film, je zásluhou jednak prvotřídní Nicholsovy režie, ale především postavou Dustina Hoffmana. Ta totiž skvěle odráží nelehké strasti dospívání, znuděnost a lhostejnost nadaného mladíka, který má o své budoucnosti docela jiné představy než bohatí rodiče. Mimoto Hoffman předvádí opět jeden ze svých vynikajících výkonů a už ve 30 letech budí dojem protřelého herce, o kterého se může celý scénář plnou vahou opřít, a on ani o chloupek nepovolí. Dokonalá je chemie mezi ním a Anne Bancroft, dokonalá je hudba od Sájmona a Garfunkela, dokonalé je i finále jako zářný symbol volnosti a nezávislosti. Nenápadný film, který ale po všech stránkách patří mezi špičku. (21.03.2012)

Kto by netúžil stretnúť ženu v rokoch, ktorá ani z ďaleka nevyzerá a svoj vek a mala by o vás ešte aj záujem. Presne to sa stane v tomto filme, ale ako je to už zvykom, všetko dopadne úplne inak. Čo robí z tohto filmu filmovú perlu, sú vynikajúce herecké výkony, nezabudnuteľná hudba a profesionálne odvedená filmárčina. A navyše dve scény, ktoré považujem za geniálne: keď pani Robinsonová prvýkrát zvádza Bena a keď Ben povedal Elaine o svojom vzťahu s jej matkou. Jediný moment ma vyrušil, a to záverečná scéna v kostole, ktorá bola pojatá značne hystericky - týmto neduhom ale trpí mnoho filmov tej doby. (09.12.2012)

Ben se rozhodnul, že vstoupí do světa dospělých po svém a po svém vstoupil na pole generačních komedií také Mike Nichols, vzdělaný evropskými novými vlnami i americkou avantgardou. Jeho energická režie poskytuje během filmu dozrávajícímu Hoffmanovi dostatek prostoru pro drobné vtípky, díky kterým si Bena zamilujete. Kvůli Absolventovi nikdy nepřestanu litovat, že jsem nedospíval v šedesátých. 95% Zajímavé komentáře: Falcor, Eddard, pepino (16.02.2006)

Pro mne zcela neznámý snímek s úspěchem evokuje - podobně jako další Hoffmanovy filmy počátečního období jeho dráhy - netypické, ne tolik zřetelné a popisované či známé prvky vzpoury šedesátnické americké generace. Nespokojenost s přežívající puritánskou morálkou stále ještě 19. století, s její autoritativností a stroze protestantskou prudérií je svého druhu svéráznou americkou odpovědí na naše filmy typu STARCŮ NA CHMELU. Mládí, které se tápavě a bezradně hledá, podvědomé úsilí být sám sebou a spolu s tím autorský pohled, oproštěný od pokrytectví, konvence, založený na chirurgicky odosobněné věcnosti, to je patrně to, co lze oprávněně označit za největší a zřejmě i trvale nadčasový přínos filmu. Řada filmových formálních novinek (scéna se střihem z hrdinova plavání pod hladinou bazénu a následného spočinutí v náručí generačně starší milenky či kostelní "oddávací scéna" s Hofmanem za vchodovou vitráží a mimořádně zdařilá, až geniální hudební složka filmu) jen dokresluje a umocňuje tento tehdy tak objevný a pronikavý pohled, který nacházíme nejen v JOHNOVI A MARY či WEST SIDE STORY. Pohled, jemuž bezděčně fandíme přes propast desetiletí, která uplynula od jeho premiéry. Pohled, který obohacuje i dnes nás samé. Pohled, který je hodnotou sám o sobě. (26.11.2009)

Inu, tedy bez obalu - Mike Nichols je umělec kubricovského formátu. Absolvent to není jen brilantní duo Hoffman - Bancroft, silně návykové popěvky Simona a Garfunkela a ani nestojí pouze na literární předloze. Ale byl to právě Nichols, který Absolventu vtisknul onen punc vyjímečnosti, kdy sebemenší detail není radno podceňovat. Nichols se z režisérskou bravurou zavrtal přímo do hlavy dospívajícího Bena a bez zbytečných keců podvrtal základy americké morálky. Drze, otevřeně a s filmařským citem, který jsem naposledy zažil snad jen u Malicka či Kubricka. Dokonalá symfonie filmu. (15.06.2010)