Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Profesionál v převádění divadelních her na stříbrné plátno Mike Nichols se do diváckého podvědomí zapsal hned tímto prvním filmem. Nemilosrdná studie manželského páru ve středních letech odehrávající se během jednoho večera. Výborné herecké výkony, skvělé dialogy a neustále houstnoucí atmosféra dělají z tohoto snímku nezapomenutelný a strhující zážitek, který je však chvílemi moc dlouhý a rozhodně není pro každého. (18.04.2009)

Skvěle propracované (není divu, je podle slavné divadelní hry) drama jedné noci staršího manželského páru, který ukáže mladé dvojici, zač je dlouholeté manželství loket. Výtečné herecké výkony jsou samozřejmostí, zvlášť Taylorová předvádí jeden z nejlepších výkonů kariéry. Snímek zůstává i po té spoustě let od natočení přesvědčivý a ostrý jako břitva. Rozhodně bych nedoporučoval někomu, kdo se hodlá ženit. Ostatním naopak doporučuji vřele! (08.05.2005)

Známe filmy nepřístupné do 15 let, ba i filmy přístupné až s dovršením 18 let, existuje ale kategorie snímků, která by měla být nepřístupná široké skupině kandidátů manželství, jinak se nám podstatně rozšíří už tak zbytnělá skupina singles, a tím se opět sníží už tak nízká porodnost. Do téhle skupiny řadím i Kdo se bojí Virginie Woolfové, která představuje dokonalý protipól všech romantických komedií o partnerském soužití. Je to hořké drama o manželství, které tmelí už jen vzájemná nenávist a možnost toho druhého co nejrafinovaněji psychicky týrat a ponižovat. Scénář vychází ze stejnojmenné divadelní hry a Mike Nichols, jenž měl do té doby zkušenosti výhradně z Broadwaye, a šlo tedy o jeho filmový debut, se vlastně ani nesnaží předstírat, že natáčí víc než efektní divadlo. Po drtivou většinu stopáže si vystačí s jedinou dekorací a čtyřmi herci. Přesto, ačkoli je to prakticky neuvěřitelné, šlo díky astronomickému honoráři Taylorové a Richarda Burtona o nejnákladnější hollywoodský projekt roku 1966. Sázka na skandály opředený manželský pár se nicméně vyplatila - zvědaví diváci se dohadovali, jak moc se filmová fikce podobá skutečnému manželskému soužití Burtona a Taylorové - navenek totiž leckdy působili jako ve filmu. Těch 5* možná patří víc autorovi předlohy Edwardu Albeemu, ale drama šlape jako hodinky a cynismem, zlobou a alkoholem nasáklá atmosféra funguje na výbornou. Oba hlavní aktéři navíc předvádí mistrovské herectví. Celkový dojem: 95 %. (17.03.2015)

Perfektně zahrané, hlavně Richard Burton mě bavil, a i na dnešní dobu hodně odvážné. Postavy na sobě nenchají nitku suchou a obnažují slabiny těch druhých se zvrhlým potěšením. Jenže mi nešlo na mysl, proč hosté v tom bytě zůstávali. Někdy po druhé hodině ranní, neznali se a evidentně jim tam nebylo příjemně. Navíc to pak jelo furt podle stejného schematu - dvě postavy jsou spolu samy, hovoří, přitakávají si a pak se pohádají. Paradoxně nejpůsobivější mi to přišlo ve scéně s vystřelovacím parapletem a to je vlastně ještě čajíček. Ale říkám herecky super, strašně mě třeba bavily ožralecké taneční pohyby George Segala. (09.12.2014)

„Whatever Love wants!!“ Hluboká noc, dva manželské páry, hodně alkoholu, minimum lokací, nahromaděná frustrace a depresivní cesta do víru totální destrukce. Absurdní drama v domě George a Marthy plné hádek, které však brzy vypadají jako jedny z mnoha a které nabírají na síle hlavně díky dokonalé znalosti slabých míst manžela/ky. Součástí nekonečných dialogů a krutých her se brzy stává i druhý pár intelektuálů, kteří rovněž ztrácí zábrany a odkrývají nejedno tajemství. Výborní herci v úctyhodném debutu Mikea Nicholse, který je pětioscarovou pitvou manželství, která musela být ve své době malým zázrakem. A nejen dnes může od svazku samotného slušně odradit.. (12.03.2013)