Báječná léta pod psa

Skvělá česká tragikomedie ukazující sílu minulého režimu. Nevím, zda dokáže pochopit někdo jiný, než našinec. Příběh jedné rodiny, která se musí i přes nepřízeň osudu vypořádat se současnou politickou situací. Místy neuvěřitelně lidský a citlivý příběh je nadčasový a neztratí nikdy nic ze svého kouzla. (75 %) (30.01.2022)

Viewegh a jeho styl vyprávění mi prostě nesedí a tak nemůžu ani Báječná léta pod psa nějak výrazně oslavovat. Přesto je to pro mě ale jeho nejvydařenější dílo a díky prostředí, reáliím a poměrně dobře zachycené atmosféře a době je i film alespoň tři hvězdičkový a i pro mě tak celkem v pohodě stravitelný. Velmi dobré herecké výkony většiny postav v čele s Vetchým a Šafránkovou. Že ty si vstoupil do strany? (22.08.2011)

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. (20.10.2007)

Jedna z mála povedených českých komedií. Snad proto, že se veze na hřebejkovsky zjemňující retro atmosféře. Tedy, ne, že by tu byla předlistopadová doba nahlížena přes nějaké růžové brýle - Nikolaev si dává záležet, aby jeho film nesklouzl k pouhé komedii – je to i solidní psycho (což je podpořeno skvělým Vetchého výkonem). Báječná léta pod psa mají auru neomylného diváckého hitu, tak nějak to z nich čiší. Je to přednost, i vada na kráse. Milý film, který asi bude mnohokrát reprízován v tv. (29.09.2006)

"Teď se budeš angažovat, až se z toho posereš." Ing. Aleš Vítek chce dobře bydlet a to není ve straně, nestuduje VUML, nemá psa, nehraje fotbal a ani nevěší vlaječky. Das ist ein Skandal. Bylo to zkrátka šílenství přivádět do takového světa vlastní dítě a je to šílenství i dnes. Nicméně Kvido je zábavný, vtipný a jeho glosy se mi líbí. Ta vážnější stránka příběhu mi však zase až tak moc nesedí protože moji rodiče na tom byli za socialismu stejně jako Kvidův otec a přesto jsme slušně žili, bydleli, vlaječky jsme jako jediní v domě nevěšeli a žádný zlý komunista na nás kvůli tomu nedělal bububu. (22.06.2016)