Memento

Snímek MEMENTO Christophera Nolana je - vedle tématu pomsty - především bravurně zvládnutým zamyšlením nad lidskou schopností/neschopností rekonstruovat realitu a nad následným možným zneužitím člověka člověkem - to vše navíc v divácky poutavém "krimi-thrillerovém hávu". Obsah filmu by se mohl zdát sám o sobě jednoduchý, až prostý (který film však takový není?). Tato "jednoduchost" je však podána natolik výbornou a zajímavou formou, že divák je Nolanem neustále nucen zapojovat svůj mozek na 100%. Na snímku si především nesmírně cením způsobu použití kamery (smysl pro detail), naprosto geniální střihy, perfektní herecké výkony a v neposlední řadě (monotónní a mírně "nervní") zvuk + hudba. Snímku také nechybí vtip, který je však do filmu vložen přesně v tom správném a vyváženém poměru (divák ani na chvíli nezapochybuje, že jde o thriller). V některých momentech může Nolanovo dílo MEMENTO připomínat tvorbu Davida Finchera. Nikoliv však v tom, že by Nolan Finchera kopíroval. Jde spíše o to, že dokáže vytvořit stejně tak "hustou" thrillerovou atmosféru. Shrnuto a podtrženo: Perfektní film, u něhož fabulace dosahuje astronomických rozměrů. (02.11.2003)

Filmu jsem se vyhýbal a neměl jsem chuť vidět, ale jsem rád, že jsem o tak inteligentní podívanou nepřišel. Film vůbec nenudil, přes svou složitost byl náramně zábavný, napínavý a Christopher Nolan mě ani minutu nenechal, abych zabloudil myšlenkami jinam. Naleznete zde i zábavné situace a závěr mě naprosto šokoval. Už pěknou dobu tuto bombu nemohu dostat z hlavy a tak hodnotím 5 hvězdičky... (28.02.2008)

Nolan už v tomto filmu předvedl, že je skvělý režisér a přinesl nám něco nového a neokoukaného. Těžko popisovat tento film, to musíte vidět. Zkrátka se jedná o chlapa, kterému mizí krátkodobá paměť a i celý film je útržkovitý, takže výslednou posloupnost si musíte utvořit sami...80% (11.06.2013)

Strhující esej pro skalní teoretiky filmové naratologie? Především brilantní film se vším, co nesmí kvalitnímu thrilleru chybět. Výkony Guye Pearce, Carrie-Anne Moss i Joe Pantoliana jsou precizní, prožité, skvěle padnoucí k postavám. Hlavní hvězdou je ale Jonathan Nolan, který dává lekci ve scénáristice i v režírování. Tah přiblížit diváka k perspektivě hlavní postavy (tedy k perspektivě rychlého zapomínání uplynulého děje) vyprávěním od konce je výtečný, ale skutečnou lahůdkou je jeho ztvárnění. Nolan si se stavbou Mementa neskutečně vyhrál, rozesel po fikčním světě malé indicie, které si divák v počáteční dezorientaci může jen sotva uvědomit, a proto má dobrý důvod se k filmu vracet. Závěr (vlastně začátek) je sice velice matoucí, ale přesně odpovídá triku subjektivního vidění skrze oči hlavní postavy. Relativita vpomínek i "pravdy" minulého ztvárněná par excellence. Ale to nejzábavnější na Mementu je právě detektivní rovina, kterou si divák musí rekonstruovat tak pracně, až se mu z obracení proudu vyprávění dělají puchýře a na čele vyrážejí krůpěje potu. Pro ty puchýře a pro ten pot si Memento zaslouží pět hvězdiček a přízvisko jednoho z nejzajímavějších filmů posledních let. (11.04.2005)

Memento má pár pih na kráse; nenápadnou hudbu, dva logické kiksy a další problémy. Jenže jsou to jen naprosté mušky a ve své podstatě jednoduchý scénář je geniálně odvyprávěn. K českému Happy Endu bych to nepřirovnával, Memento nejde celé pozpátku, pouze kapitoly jsou pozpátku. Nolan prokázal, že i s minimem prostředků, lze dle dobrého scénáře ve spojení s nápaditou režií natočit skvělý, ne-li rovnou geniální, thiller. (11.04.2005)