Epizoda 8 (S03E08)

Já nevím, jak ostatní, ale NIKDY ! už nepřipálím žádnýmu houmlesákovi aka woodsmanovi (není totožný se zdejším uživatelem, haha) (jako bych to někdy dělal) a věta- ,,Toto je voda, toto je studna, pij z hluboka a klesni ke dnu. Kůň je oční bělmo a temnota uvnitř´´ (což je vlastně pravda, hehe)...mě beze srandy bude strašit ještě několik let. 40minut!!! Lynchových artových orgií, které učinily z jeho předchozích podobných počinů, ubohé šaškárny. No, snad až na Mazací Hlavu. Ale jsem rád, že jsme se dověděli, jak vznikl Bob. Též oceňuji, že od 5.dílu (nebo tak) je zde už nějaká hudba. Závěrečné songy, nepočítám. I když zrovna v tomto díle, jsou přímo uvedeni na scénu (jako vždy) výborní Nine Inch Nails. Viděno kolem půlnoci. Moc hezky se potom usíná:) Slabším povahám radím - tomuto dílu se vyhněte širokým obloukem. Buď ho nepochopíte, nebo vás vyděsí až do morku kostí. Lynch už předtím tak nějak koketoval s hororem, ale až tady to definitivně rozstřelil! Nevím, zda být rád či ne, ale každopádně je to fascinující díl a pro mě (zatím) po prvních 2dílech, absolutní top. Nejlepší komentář, gumolit. (28.07.2017)

Parádní nářež. Člověk občas zapomene, že Lynch je také malíř, tak nám to 8.dílem připomněl. David si maluje a divák nechápe. Naprosto bezdějová 50minutová jízda časem a uměleckými epochami, ano je to onanistické a možná lehce manýristické (což je ostatně také umělecký směr), ale mě to bavilo. Němý film, Georges Méliès a jeho Cesta na měsíc, impresionismus a surrealismus, atomová bomba, Hiroshima, 50. léta v USA, vinyl, noir estetika, to všechno v jedné šílené koláži a Nine Inch Nails k tomu jako vkusný dezert. Samozřejmě, kdyby takovej byl každej díl, tak na to kašlu, ale Lynch umí diváka povodit, takže se zase vrátí k zápletce -tedy v tom lychnovském slova smyslu, hihi. (28.06.2017)

Spoilery! :O - Episode 8 je naprostý unikát mezi moderními komerčními západními seriály. Stresující ticho, bzukot, spousta hlasitých zvuků a uhrančivých bizarních výjevů způsobujících neustálý neklid a v některých chvílích i strach. Abstrakce jedoucí na maximum. Interdimenzionální odyssea. A hlavně, zlomová epizoda pro celé Twin Peaks, která velmi netradičním a nenápadným způsobem zpracovává vysněný "supervillain origin" a poodhaluje, co jsou ony tajemné entity z Black Lodge vlastně zač. Určitě se to nebude líbit každému a určitě to není dílko určené k žehlení, ale nelze popřít, že i přes tu nejednoznačnou "sračky z choré hlavy" formu (jak tu někdo trefně popsal), to vlastně dává v návaznosti na zbytek seriálu překvapivě docela smysl a není to díky tomu tak nepochopitelné, jako jiná, samostatná, Lynchova díla (= filmy). A možná i právě proto jsem si vychutnával každičkou scénu a sežral to Lynchovi tentokrát i s navijákem. (06.03.2021)

Tak dobře, Lynch se nám pokusil svým způsobem (Tedy svými prostředky, kdy ví přesně, jak použít ruchy, zvuky a hudbu, aby vypadalo zlověstně i lostomilé koťátko.) říct, jak vzniklo to zlo na Zemi, a nejspíš to mělo vazby i k Twin Peaks, ale stejně se mu to rozpadá. Začátek má normální, pak tam kdoví proč nahodí Nine Inch Nails, a pak nás provede atomovým hřibem - pěkně deset minut průletu. Následuje pocta černobílým hororům, nějaký ten odkaz na Kubricka, a pak zas mate tělem a nabídne horor z 50. let. Nedrží to vedle sebe, ačkoliv se snažil to "vysvětlení" podat originálně. (18.07.2022)

David Lynch si s quality TV vytřel prdel. Twin Peaks Return nemá největší počet šokujících zvratů ani nepřináší nový fantasy svět plný nových elfů a hobitů... Jen od samého základu proměnil to, co od televizního seriálu můžeme očekávat. Lynch tímto dílem udělal pro seriál de facto totéž co Buñuel s Andaluským psem nebo Kubrick s Vesmírnou odyseou pro film. Není Twin Peaks: The Return náhodou úplně první artový seriál všech dob? Nedá se to úplně přesně popsat, každopádně je ale velmi vzrušující být každý týden u toho! (05.07.2017)