Chalupáři

Kecy o stranických výborech jsou jasně trapné, Sovákova kreace cholerického dědka se neomrzí, i když jí chybí jakýkoli další rozměr, jak tomu je např. v Písařích. Normalizační seriál, který se odehrává na tak typickém místě pro socialistické Československo a dá se sledovat s docela viditelnou chutí, už třeba jen kvůli výborné hudbě Luboše Fišera :-) (25.03.2008)

Tenhle seriál začali vysílat, když jsem byla puberťačka, kterou sejránkovalo skoro všechno na světě a nejvíc doma. Světe div se, Chalupáři se mi líbily už tehdy a líbí se mi i dnes. Jezdila jsem na prázdniny do stejné vísky jaká je zde popsána. Ano byly tam i výbory, ale prostě to tak bylo, všichni si viděli do talíře. Propaganda? To by asi snad vypadalo jinak, všude by byly vlaječky, opravovali by se zemědělské stroje a za každou druhou replikou by znělo soudruzi. Tady jde zcela o něco jiného, o vtipnou zábavu podpořenou skvělými hereckými hvězdami. (19.01.2013)

Myslím, že tak jak ukazuje seriál Františka Fiipa, tak tak jsme žili. Není v tom nic tendenčního, tak to bylo. Dnešním mladým lidem (kteří mohou cestovat kam chtějí) se to zdá zřejmě nemožné, ale mnoho věcí na které oni dnes dosáhnou, se mohlo nám starší generaci v tom 40.letém marasmu, jenom zdát. A tak chalupa někde v horách nebo na vesnici byla možností, jak se seberealizovat anebo jak utéci aspoň na weekend od toho (vtloukaného nám) socialistického "blahobytu". Závěrem bych chtěla ještě dodat, že to s "NORMALIZACÍ" NEMÁ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO. (19.10.2007)

Po dlouhé době opravdu SLEDUJI nějaký seriál a skvěle se bavím. Nejen tím humorem plánovaným, ale taky dobovými reáliemi, myslím, že ani zase tak moc přikrášlované nebyly. A zároveň je mi smutno. Nejsem staromilec, ale ani sklerotik, takže si bez nostalgie pamatuju, že k sobě dřív měli lidi, a zvláště pak na dědině, mnohem blíž. Někdy to "blíž" sice mohlo být nepříjemné, ale spíš to bylo ku prospěchu. Bydlím na předměstí Brna, které nikdy nebylo oficiálně vesnicí, nicméně duchem ano a vidím ten rozdíl, když jsem byla malá holka a taťci dělali lavičky u lesa, babky klidně zametly sníh či smetí i před sousedovým domem, navzájem se hlídaly děti, když byl u někoho meloun, dostaly všechny děcka, co s dotyčným přilítly k nim (přes den stále otevřenými dveřmi) a když přijel Jardův táta z montáže, poslal celé naší smečce žvýkačky a Jarda nám půjčoval angličáky. To je pryč, lidi jsou zavření doma a zadarmo už nikdo nikomu nic nespraví, byť se mají všichni mnohem líp, mají lepší auta a maminy chodí na zumbu... (16.07.2012)

"Co přivezli?" "Nic." "A co mají?" "Všechno." Možná je to k nevíře, ale dosud jsem z Chalupářů neviděl ani pět minut. Jen různých pár ukázek. První dva díly třeskutě zábavné, pak to pomalu jaksi vyprchalo. Je fajn vidět staré herce v mladších verzích a dnes už nežijící herce. Ale zase se mi potvrdilo, že co kolem mě všichni chválí a do nebe vynášejí, mě to zpravidla moc nezaujme. "Zásadně souhlasím proti." (26.09.2023)