Chalupáři

Tady je to opravdu složité s hodnocením. Na jednu stranu to bylo dílo opravdu ryze normalizační, prakticky o ničem. Filip tvrdí že byl o ,,člověčenství'' a proto se tak ujal. No už jen fat, že to bylo jedno z anestetik aby lid zapomněl jej řadí k dalším normalizačním výtvorům. Jenže. Tady se opravdu sešla hromada dobrých herců a já si myslím, že dát do kupy Sováka s Kemrem byl geniální tah. Takže ano, je to komunální satira. Ale kupodivu stále baví. Vesnice jsou totiž stále plné svérázných postaviček místních i Pražáků... To konec konců vysvětluje i ony až neuvěřitelné promítací úspěchy Babovřesek... Takže já dávám za čtyři, už jen za tu vzpomínku na mládí kdy jsem seroš sledoval v televizi a navíc na venkově u babičky. * * * * (01.07.2015)

Zásluhou populárních herců a řady situací, ve kterých se mnozí snadno najdou (výlet do Prahy za kulturou a nákupy, vesnická zábava, promoce na Karlovce), lze u Chalupářů jistě na pár horkých nedělních večerů vypnout, ale jejich hlavní přínos dnes, v konkurenci bezpočtu zdařilejších komediálních seriálů, s lepší dramaturgií, vtipnějšími replikami a alespoň náznakem morálního ponaučení, vidím osobně především v tom, že ukazují preferované hodnoty a ideální (schválenou) verzi bytí v pozdně socialistickém Československu, tedy bytí vcelku poklidného (touha po klidu na život a práci je ostatně hlavním důvodem, proč je Evžen exkomunikován na venkov), ale také naprosto otupělého, povrchního a prázdného. Více v mém zhodnocení Chalupářů bez (n)ostalgie. (24.07.2018)

Vážení, čím víc se vzdaluji od roku svého objevení na matičce Zemi, tím víc se mi seriál líbí. Mám dojem, že tahle klasika je dávno nesmrtelná teta a žádný novodobý český paskvilo-seriál (a že se s nimi roztrhl zatuchlý pytel) nikdy nepřekoná. A mně nedá spát, proč se za komárů točily ty nejlepší filmy, ty nejlepší seriály a ty nejlepší pohádky..... mně to fakt nedá spát :-) (17.02.2008)

Dobova klasika se Sovakem a Kemrem v hlavnich rolich. Tento serial ma znamenity dej - kazdy dil byl originalni a vykony skvelych hercu z nejlepsiho umeleckeho "vrhu" byly nezapomenutelne. Je to jeden z nejlepsich ceskych serialu, a tak mu davam s klidnym svedomim 5 hvezd. "Když máš v chalupě orchestrión, nevnímáš jak ten čas letí.... (14.07.2006)

Chalupáři jsou prostě terno. Několik let dokážou zalepovat díry v chatrném letním programu všech českých televizních stanic a přitom nikdy neomrzí! To se divím, že to vůbec říkám, tohle jsem totiž vždy odmítal a vnitřně mě to iritovalo. „Už nám zase cpou socialistický Chalupáře! To tam, do psí pochvy, nemáme nic jinýho?“ Letos jsem si ale konečně na to udělal čas a začal to se zájmem sledovat. S odstupem času a především odprostěním od tendenčního vyznění jejich tzv. politické současnosti, která tam prostě musela být, ale dnes rozhodně nevadí (přinejmenším aspoň pobaví), jsem objevil vysoce humornou grotesku napadající maloměšťáctví ve všech svých podobách. Pravda humor se po tolika letech objevuje i v místech, které prvoplánově sloužily jiným účelům, ale o to víc je seriál takříkajíc nadupaný srandou. Plejáda tehdejší herecké elity tomu jen napomáhá. Současně také Chalupáři nabízí jakousi sondu do tehdejší doby, malinko zkreslenou, ale pořád interesantní. Seriál je o to zajímavější, že zobrazuje Jiřího Sováka takového, jaký doopravdy byl. Jeho prchlivý romantik Evžen je navíc mnohem zábavnější postava, než třeba romantik krotký, pan Bouvard z Byli jednou dva písaři, jeho další neméně slavná seriálová postava. Ostatně valná většina dalších „chalupářů“ stojí také za zmínku, přičemž na samotném vrcholu proklamované pitoresknosti je agilní submisiv Bohouš Císař v podání Josefa Kemra. Kemr zde přináší postavu vesnického exota a všeuměla, který se do všeho montuje a za dva špekáčky nebo lahváče tu opraví pračku, tu vyčistí okap apod. Vždy a rád každému pomůže a je tak vzorem komunistického kapitalismu, resp. toho jejich socialistického podnikání. Firma Brouk Pytlík - práce všeho druhu - makáme zdarma pro dobro socialistické vlasti. Úplatky bereme jen v podobě naturálií. Ostatně humor je v seriálu různý, od prostých gagů a prvoplánových vtipů, přes promyšlené a chytré dvojsmysly, až po, k dokonalosti dotažené, momenty, které bezpochyby musely uniknout i tehdejším arbiterům na morálku. Nejvíce legrace si divák ale užívá až s invencí samotných herců v hlavních i vedlejších rolích, kteří podle mého museli mnohokrát na danou situaci improvizovat. Ze seriálu totiž úplně na diváka stříká, kdy se jede podle scénáře a kdy si herečtí mistři jedou své. Závěrem přihazuji takovou jednu scénku, která humor seriálu může docela dobře charakterizovat. - V čekárně střediskové ordinace visí plakát s nápisem: Tloustnout znamená stárnout. Stella Zázvorková si vleze ze zvědavosti na váhu a se zarděním konstatuje: „Tak jsem zas o tři kila starší.“ (09.07.2012)