F. L. Věk

„Šest zlatek osmdesát…podívejte se na to, necháme to za sedm, hahá…za těch 20 mi ale dej bílý nitě.“ Kvalitní historický seriál s detailním líčením tehdejší doby (společenských změn), národních nálad a silným důrazem na vlastenectví a nadšení pro češtinu. Když už jsem nakousl jazykovou stránku (a naši květnatou mateřštinu), ocenil bych v některých případech titulky pro německy/latinsky mluvené pasáže (třeba z takové divadelní hry jsem takřka nic neměl), ale to zas vynahrazuje třeba takové nenásilné přecházení mezi roky a plynulé uvádění diváků do konkrétních let/událostí. Technická a vizuální stránka je na úrovni, obzvláště diváka zaujmou kostýmy a hodně výrazná hudba. Samotnou kapitolou jsou postavy a herecké výkony jejich představitelů. Málokterý herec ve své roli zklame, spíš naopak, krom titulního Radoslava Brzobohatého mě nejvíc potěšili/pobavili ve svých úlohách Radovan Lukavský (divadelník) Dana Medřická (dohazovačka), Bohuš Záhorský (konkrétně čtoucí dopis umírajícímu faráři), Jiří Sovák (vynálezce), Josef Somr (kvůli hlášce: „Zas mi dnes nebude chutnat!“), Vladimír Menšík (vychcánek) a Miloš Nedbal (milovník hudby). Za slabší by se dali považovat pouze dětští představitelé F. L. Věka + trend obsazování starších herců do rolí výrazně mladších jedinců (kvůli kvalitě však nutný). A občas by seriál potřeboval v některých pasážích prostříhat (ukázka z opery, průvod, bál atd.), jinak velká spokojenost a solidní 4* navrch. „Ale…co si slibuješ jako vzdělaný člověk od české řeči? Nebo chceš-li od českého divadla, od české poezie?“ – „Že se jednou pozvedne na úroveň, na evropské nivó.“ – „Jednou? A kdy? Nikdy. Nikdy, Františku. Vždycky bude jenom stopu čenichat jako lovecký pes, ale nikdy nemůže být vepředu. Nikdy.“ (07.09.2014)

Jiráska jsem nikdy nečetl a nikdy nebudu. Jenže tohle je daleko kratší, daleko zajímavější a poutavější - je tu příběh, jsou tu vynikající herci, divadlo i opera... navíc za dějem se skrývá mistrně propracovaná koláž tehdejší doby (může za to Jirásek?) - kostýmy i lokace na výbornou. Vzpomínám na své mládí a na dvakrát třináct nedělních dopolední strávených sledováním jednoho z nejlepších seriálů Č(S)T. (16.08.2008)

Podle mě nejlepší český seriál. Ač to mnohým zošklivuje školní povinnost, je to kus naší národní historie. Právě díky těmto lidem můžeme myslet, smát se, mluvit tak jak to děláme. Vynikající herecké výkony (těžko jmenovat jednotlivé herce, přesto bych vyzdvihl Záhorského a jeho proslovy o kráse české řeči a vynikajícího Pivce v roli Františkova otce, potýkajícího se mezi tvrdohlavým a dogmatickým pojetím světa a láskou k rodině), výprava, scénář, který vybírá z Jiráska přesně to důležité, navíc paralela s tehdejší (opravdu jen tehdejší?) přítomností. Všechny díly mám nahrané na vhs a rád se znovu a znovu podívám. (15.11.2005)

Krásný český seriál o době buditelů a vlastenců, který ukazuje jak byla těžká doba, ve které český lid musel prosazovat svojí řeč proti německému vlivu z RU. Dalším exkurzem je konfesní rozdrobenost českého království před a za doby Josefa II., který tolerančním patentem potvrdil toleranci i nekatolickému náboženství. Celá řada dojemných i smutných scén dává seriálu poetický nádech a jakousi nepopsatelnou duchovost. Mám tento seriál rád už od malička, protože působil velmi zklidněně a upřímně. Skvělý Radoslav Brzobohatý. (25.02.2018)

František Filip, stejně jako Otakar Vávra, pochopil, že pokud točí podle románové předlohy Jiráska, tak má hotový geniální filmový scénář podle kterého nenatočit dobrý film či seriál může jen špatný režisér, a tím Filip rozhodně není. F. L. Věk je tak jedním z nejlepších seriálů, jaký kdy u nás vznikl a tak jako Jiráskův román je nadčasový. (16.03.2008)