F. L. Věk

Kdo mne zná, toho nepřekvapí, že jsem to fakt přečetla, ba co víc, že mám stále doma kompletní vydání. F.L. Věk byl za totality v TV zjevem, neskutečným zážitkem. Kdo něco znamenal, ten v tom hrál. A doufám že rád (Když si jen představím, že se za pár let poté začal natáčet Zeman). Není možné vyzvednout jen někoho právě pro to obrovské množství hvězd, které se třeba jen mihly v epizodních rolích. Věkovo češství je velkolepé a ušlechtilé a je myslím obrazem doby, kterou nám Jirásek předkládá. A já doufám, že to tak tehdy i bylo. Navíc ve Věkovi se ještě kamera dostala do míst, která už dnes neexistují nebo kam se vlastně nesmí. A všimněte se, skoro každý jen trochu vzdělanec, i slečinka ze střední třídy, umí na něco hrát, ovládá cizí jazyky – a čte. (27.05.2008)

Tento seriál se mi obtížně hodnotí jako celek. Až do doby Věkova návratu domů a počátku jeho kupeckých časů je věc prakticky stoprocentní. Ovšem ta druhá půlka série je taková jakási lojovitá a utahaná a nezajímavá. Tohle vesnické vlastenčení už prostě nebylo podle mého gusta a při reprízách po devadesátém roce jsem už poslední díly ani nesledoval. Celkově si však seriál víc, než 75%, rozhodně zaslouží. (17.03.2010)

Neumřela česká řeč, jen spí. Postihnout význam a nadčasovou hodnotu Jiráskovy pětidílné národoobrozenecké epopeje by znamenalo zamyslet se nad zlomovými okamžiky naší dějinné historie, která se v pravidelných časových periodách ocitala v útlaku svých tradic a práv. Rozvržení natáčecího plánu v době posrpnové sovětské invaze se pochopitelně nemohlo minout účinkem; tento rozhodný a zcela otevřený manifest národního sebevědomí a svobody pak jakoby završoval předcházející léta těžce překonávaného mlčení a marného odporu (čtyřistaleté područí v habsburské monarchii je nahrazeno totalitárním systémem dvacátého století). Životní příběh dobrušského buditele, tohoto bytostného venkovana, tu ovšem neslouží pouze jako sjednocující pásmo rozsáhlého příběhu; vlastní prostor tu nacházejí reliéfní motivy jako zánik benediktinského řádu, počátky divadelní kultury, Mozartův pobyt v Praze nebo vlastně nepřetržité seznamování s nejvýznamnějšími osobnostmi tehdejšího veřejného života. Věk se zpočátku pražskému uměleckému a vědeckému prostředí okouzleně obdivuje, ale zčásti se k němu staví také kriticky a později, v rozhodných okamžicích, dává přednost životu na venkově před obtížnou a v podstatě riskantní existencí ve městě (mementem budiž trudný osud Václava Tháma). Prachem zavátý Jiráskův text, degradovaný na standardní výhrůžku školních škamen, se díky scénáristovi Otto Zelenkovi a režiséru Františku Filipovi proměnil v ryze aktuální téma o pokořeném národu, oděného do kostýmů konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Všeobecná glorifikace jednotlivých hereckých jmen je nošením dříví do lesa; neoddiskutovatelné špičkové výkony celého zástupu nejvýraznějších zástupců divadelní i filmové Thálie jsou právem označovány za legendární, ať už je to Pivec, Marvan, Höger, Nedbal, Růžek, Voska, Lukavský a Medřická, tak i Brzobohatý, Brejchová, Vránová, Bohdalová, Cupák nebo Tříska. Díky v případě VĚKA náleží nejen jeho duchovnímu otci a televizním tvůrcům, ale tak trochu paradoxně i komunistickým cenzorům, kteří se jeho urychleným uvržením do trezoru sami označili za spoluviníky tragédií našich národních dějin. To, oč před více než sto lety usiloval Alois Jirásek zůstalo a zůstává neměnné a budoucím generacím se tím de facto odkazuje jedno z nejdůležitějších poselství: nepolevující boj za vlastní identitu. I proto lze televizního VĚKA nazvat seriálem, který přišel ve správnou chvíli. (26.09.2010)

Jeden z nejlepších českých seriálů. Srnkova jímavá a krásná hudba plus ta úžasná hudební adaptace J.A. Komenského, dojemný buditelský příběh a skvělí herci. Co víc by si Češi po 68' mohli přát? A dnes? Pořád stejné... a navíc nostalgie na druhou. Lid žije v otupělosti a zapomnění... Whau, f*ck a LOL KSČM...ach jo, OMG... (29.11.2013)

"Ještě nikdy se mi nezdála Praha tak krásná jako dnes." F. L. Věk je vynikající seriál natočený na základě známé Jiráskovy knihy, objevuje se v něm celá plejáda českých hereckých hvězd a díky černobílé kameře, jejím záběrům, nádherné hudbě (překrásná úvodní znělka, českobratrská píseň z Kancionálu sestaveného Janem Amosem Komenským, Modlitba za pokoru – Soudce všeho světa, Bože), jazyku a excelujícím hercům, se vytváří jedinečná atmosféra, která působivě a uvěřitelně vykresluje atmosféru tehdejší doby a to v mnoha ohledech - světové dějiny, domácí dějiny, politika, obrozenecká činnost, reformy, jezuité, atd. František se v Praze setkává s řadou známých osobností národních dějin a je jimi ovlivněn na celý život. Vidíme tu jeho dětství, dospívání, studentský život, lásky i zklamání, vlasteneckou činnost či úmrtí v rodině a okolí. Myslím, že každý, kdo v sobě má ještě zbytky nějakého národního cítění, tak musí při sledování tohoto seriálu mít nejednou silné vlastenecké pocity, protože při pohledu na to, jak byla celá řada tehdejších osobností zapálená do obrody našeho národa, kolik vytrpěli a obětovali pro krásu našeho jazyka a jeho postavení, stejně jako uznání práv naší země, chce se každému pravému Čechovi plakat nad tím, kam jsme to dnes dopracovali (ale nejen my). F. L. Věk je unikátní počin s nezapomenutelným Radoslavem Brzobohatým, Jaroslavem Marvanem, Radovanem Lukavským a dalšími. (16.03.2015)