Režie:
Mel GibsonScénář:
Mel GibsonKamera:
Caleb DeschanelHudba:
John DebneyHrají:
James Caviezel, Maia Morgenstern, Hristo Jivkov, Francesco De Vito, Monica Bellucci, Mattia Sbragia, Toni Bertorelli, Luca Lionello, Christo Šopov (více)Obsahy(1)
Film Mela Gibsona nás zavádí do Jeruzaléma v době před více než 2000 lety a nebývale působivou, místy až šokující formou popisuje posledních dvanáct hodin života Ježíše Nazaretského (James Caviezel) před jeho ukřižováním na hoře Golgota. (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (911)
Tak tenhle film se mi válel doma hodně dlouho, vůbec se mi do něj nechtělo a potom jsem se nadechla a statečně (vážně nevím, proč mám pořád pocit, že bych mohla prošvihnout něco úžasného) zhlédla, i když mnohdy se značným přemáháním. Nejsem žádný náboženský blouznivec, bibli jsem sice přečetla (hlavně ze zvědavosti a tak nějak jsem si myslela, že to patří k všeobecnému vzdělání). Ale tenhle morbidní film v podstatě není ničím jiným než nekonečnou ukázkou sadistického mučení se všemi detaily. ()
Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí. ()
Čím může být člověku přínosné sledování postupného umírání Ježíše Nazaretského? Křesťané možná zpytují své svědomí a po dlouhé době zajdou do kostela. Ti více oddaní získají inspiraci, kterak ukojit své masochistické choutky. A my ostatní – zarytí bezvěrci? Ano, právě nám patří ten hrdelní rouhačský smích kdesi v pozadí. Můžete namítnou, že jako ateista nemám na podobný film nárok koukat, ale ono mě to zajímá a rád bych se dozvěděl víc, samozřejmě s jistým nezaujatým nadhledem. Opustíme-li tedy od duchovní, resp. příběhové roviny filmu, co nám na holém, zbičovaném torzu zůstane? Nejdřív asi 45 minut pěkné režisérské práce, která vás díky své přizpůsobenosti potřebám Hollywoodu bude bavit bez ohledu na víru. No a pak nastává svátek všech sadomasochistů. Biče se ve zpomalených záběrech zarývají hluboko do masa, kůže je za pečlivé spolupráce maskérů a zvukařů postupně odstraňována z těla a krev stříká a stříká a stříká... . Když na mučeném těle dojde kůže k rozdrásání, nastává čas pro ostré hřeby a trhání svalů. Jako perličku na závěr si můžete dopřát vyklované oči a malou krvavou spršku. Netvrdím, že mě násilí nechalo chladným, akorát se vyžívám v jiném druhu zábavy, než ve sledování snuff filmů (co takhle název„Golgotská jatka bičem a hřeby“). Kdoví, třeba se umírání slavných osob dostane do správné módní vlny a zanedlouho se dočkáme filmu o posledních hodinách třeba Arthura Rimbauda, jemuž v důsledku vředové choroby museli amputovat nohu, aby následně skonal na tyfus. To by byl panečku trhák (zkuste si v hlavní roli představit Leonarda DiCapria)! I když reklamní kampaň Krista těžko kdy nějaká agentura překoná. 70% Zajímavé komentáře: Tetsuo, kiddo, ScreamJay, ripo, MIMIC, mm13, curunir, d-fens, E=mc2, Baudelaire, Belcarnen, Johny ()
Nepopírám, že Gibson ani v nejmenším nerozvíjel charaktery postav, a člověk, co nezná Nový zákon, nemá šanci pochopit, co se ve filmu děje a oč tam skutečně jde, ale na druhou stranu je Passion of the Christ tak neobyčejně působivé (což ještě více podtrhuje Debneyho hudební doprovod) a tak úžasně zpracované až to bere dech. Chladnokrevné scény, kdy Ježíš statečně snáší brutalitu ostatních, jsou tak realistické a herecky brilantní, až to v člověku škube úžasem. Člověk si sice říká "Proč mu to vlastně dělají? Proč se nebrání? Proč si nezachrání život, když může?", ale nemyslím si, že by tahle skutečnost snižovala hodnotu filmu... spíše naopak. ()
|| Scenár: Benedict Fitzgerald, Mel Gibson, William Fulco / Passion | Hudba: John Debney | Produkcia: Bruce Davey, Mel Gibson, Stephen McEveety, Enzo Sisti | Distribúcia: Newmarket Films | Štúdio: Icon Productions | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 611,899,420 $ || Film, ktorý je nekompromisným zrkadlom bolesti. Bolesti človeka, ktorý bol takým dobrým človekom, že ho ostatný ľudia ukrižovali... ()
Galerie (99)
Zajímavosti (58)
- Mel Gibson sa neskôr nechal počuť, že celých 15 rokov cítil nutkanie film natočiť. (Scar)
- Představitel Ježíše James Caviezel byl při natáčení scény s kázáním na hoře zasažen bleskem. Jeden z komparzistů řekl, že se celé jeho tělo rozzářilo. Herci se tak k utrpení přidaly ještě bolesti hlavy a kožní infekce. To samé (a hned dvakrát) se stalo i pomocnému režisérovi Janu Michelinimu. Ani jeden z nich však nebyl vážně zraněn. (Divočák)
- Šimon Cyrenejský (Jarreth J. Merz), ktorý pomáhal Ježišovi (James Caviezel) niesť kríž, mal dvoch synov, ktorí sú zobrazení aj vo filme. Ich mená boli Alexander a Rufus a boli známi v prvotnej cirkvi. (ambrobene)
Reklama