Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Potvora z vesmíru se tady neukáže moc často a ani nevypadá příliš strašlivě, ale napětí z neznámé a neprozkoumané hrozby visí ve vzduchu skoro po celý film. Způsob existence, rozmnožování a obživa toho tvora byly hodně zajímavé, to mě na celé Věci bavilo nejvíc. A konečné zúčtování taky nebylo úplně nejhorší. ()
Hezká konverzačka, dokonce bez obvyklé filmové řeči, takže byste mohli uvěřit v autentičnost... Tím myslím, "jak se má točit, pro prvňáky": pohled na mluvícího zepředu, střih, pohled na odpovídajícího zepředu, střih... atd. Sice vám to dává pocit vtažení (jakoby mluvili na vás), ale natáčí se minimálně nadvakrát a divoce se stříhá. Řeč pak nenavazuje intonačně, dialogy jsou oddělené, prostě vidíte, "že se to hraje". Tady naopak režisér vedl herce ke skákání si do řeči, mluvení jeden přes druhého, překřikování se. Je to mile svěží, až na to, že zase tolik nemají co říci, takže vše působí dost ukecaně. Žena - objekt touhy hlavního hrdiny jede na trávě (furt se uchichotává bez důvodu), část posádky jede na perníku (podle stylu řeči), kdežto hlavní hrdina jede na chlastu. Ale dost to jako trénovaný alkoholik zvládá, a má jen takovou pózu. Kamera je trochu statická, střihů málo, stylizace skoro až divadelní. Prostředí mírně atraktivní, zápletka ušla, chování poněkud nelogické, ale v rámci béček slušné. P.S. přistupoval jsem k látce, jako bych neviděl dva remaky - nehodlám srovnávat. P. P. S. anebo jo, malá poznámka - narozdíl od obou remaků, zde je plně ospravedlněna přítomnost zbraní. ()
║Rozpočet $1,6milióna║ Oproti neskoršiemu remaku z roku 1982, to má ďaleko pomalšie tempo, dravosť, šokovosť, akčnosť v podstate to má vo všetkých ohľadoch slabšie proporcie. V danom období 50.rokov vznikali ďaleko viac pútavé sci-fi ako Den, kdy se zastavila Země alebo Vojna svetov. Tu ide len o slabší priemer. /50%/ ()
Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. ()
Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Detailní záběry na „Věc“ byly odstraněny kvůli nedostatečnému make-upu. (Marek06)
- Původně bylo zamýšleno udělat z tvora měňavce jako v povídce, ale omezený rozpočet donutil filmaře od tohoto nápadu upustit. (Marek06)
- Režiséři Ridley Scott, John Frankenheimer, Tobe Hooper a John Carpenter uvedli, že tento film měl velký vliv na jejich filmařské řemeslo. (Marek06)
Reklama