Věc

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. (13.05.2011)

Sci-fi z jiné doby, které se těžko může s dnešními filmy i "remakem" srovnávat. Dosti upovídané postavy, kterých je mnoho, prakticky neumírají a atmosféra nepřipomíná ani zdaleka horor. Teď si hlavně musím sehnat původní příběh "Who Goes There?" od Johna W. Campbella, abych zjistil, zda pánové v roce 51 udělali něco zbytečně jinak nebo je Carpenter ještě větší génius, než jsem si myslel. Hlavním nedostatkem pro mě ani nemusí být atmosféra, ale nulová aura mimozemšťana. Neděsí a ani není nijak hrůzostrašný a svou nejlepší chvíli si odbude mezi plameny. Když se není koho bát, není horor (a jak by řekl Ridley Scott, když nemáte na pořádnou loutku nebo oblek pro herce, tak ho radši vůbec neukazujte, divák si udělá vlastní představu). Je také škoda, že scénáristé měnili podstatu mimozemšťana z přeměny na vysávající zeleninu. Ekologické pohnutky? V té době snad ne, ale ten negativní pohled na vědce a vědu obecně je tam cítit opravdu hodně. (12.02.2011)

Pro mně jednoznačné zklamání a protože se nabízí srovnání s Carpenterovým remakem, vyhlašuji vítěze a tím je na body jednoznačně John Carpenter. V Hawksově černobílé klasice chybí všechno to, co činilo remake zajímavým. Žádný pocit stísněnosti a izolovanosti se nekoná, žádné paranoické pocity a nedůvěra ke kolegům, která přidávala na napětí, žádný hmatatelný strach z neznámého ohrožení. Klasik Howard Hawks měl široký žánrový rozptyl. Točil komedie, historické filmy westerny a v tomhle případě i sci-fi a všechny jeho filmy se vyznačují charakteristickým rukopisem - častými překrývanými dialogy. A přesně to se v devadesáti pěti procentech děje i v tomto filmu. Pořád se zde mluví a mluví a mluví a přestože dialogy jsou dobře napsané a děj působí živým dojmem, Hawks absolutně nebuduje žádné napětí, to se zde prostě vůbec nekoná. Pár slibně načatých zajímavých scén je udušeno hned v zárodku, nebo jsou vysloveně odfláklé (nalezení kosmocké lodi). I přes mojí velkou slabost ke starým scifárnám jsem se v tomhle případě nebavil a po zhlédnutí této klasiky jsem o to více ocenil její remake, do kterého Carpenter přimíchal všechny ingredience, které by takový film měl mít. Některé filmy holt hodně zestárly....... (17.10.2004)

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)