Věčný svit neposkvrněné mysli

Michel Gondry nám ve Věčném svitu ukázal odvrácenou stranu mysli. A my se tak lehce nechali svést, neboť předpokládaný začátek, tak hravě může být i koncem. To aby naše paměť tento filmový zázrak z mysli už nikdy nevymazala.. Příště si dáme třeba lekci o tom, jak si uvařit příjemný sen. Nezapomeňte si připravit cyklistickou přilbu a obraceč toku času. 10/10 (19.09.2008)

Päť hviezdičiek, ale skôr 95%. Vizuálne výborné, isto. Herecky takisto. Zaujímavý námet a scenár na aký sme u Kaufmana zvyknutí. Celé je to ale veľmi chladné ( i keď to asi tak má pôsobiť) preto ten film nemá to "niečo" čo oddeľuje 100 % filmy od tých päťhviezdičkových. Jednoznačne ale vrelo doporučujem aj preto, že je to film pri ktorom musíte ponamáhať šedú kôru mozgovú a to nie je v období Osád a Kráľov Artušov málo....... (11.10.2004)

Musím se svou kůží na trh: z opusů Charlieho Kaufmana na mně vždy dýchala a dýchá šílená dávka překombinovanosti; a nutno podotknout, že imho zbytečné překombinovanosti. Nemám nic proti originalitě, ale ono Kaufmanovo pojetí mi bylo vždy tak nějak cizí. Ale pryč s trudomyslností. ;o) VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI rozhodně patří k vynikajícím filmům; vynikajícím divným romantickým filmům alá Andersonův opus OPILÍ LÁSKOU (2002) etc. Formě natočení nemám co vytknout; prostě radost se dívat. Herecké výkony silně nadprůměrné - jde o další film, v němž Jim Carrey exceluje a sekundují mu k tomu další - neméně dobře hrající - herci. V neposlední řadě jsem během celého filmu chrochtal blahem díky hudební složce Jona Briona (MAGNOLIA (1999) či již zmiňovaný snímek OPILÍ LÁSKOU (2002)). Shrnuto a podtrženo: výborný film s myšlenkou, který by levou zadní mohl získat plných 100%. Po odečtení Kaufmanovy překombinovanosti je to čistých a dobrých 90%. (12.11.2004)

„It’s gonna be gone soon.“ Vyprávěcí strukturou nesmírně ambiciózní rozchodové drama, které stejně jako všechny ostatní filmy podle Kaufmanových scénářů dokáže intelektuálně oslovit, ale nikolik emocionálně zasáhnout. V jádru jde o ten nejtradičnější příběh rozpadu jednoho vztahu. Ona již zapomněla. On by rád zapomněl také, ale při konfrontaci se šťastnými vzpomínkami si uvědomuje, že definitivní konec ještě nechce. Alespoň ve vlastní hlavě tak provádí revizi vztahu a snaží se poučit z dřívějších chyb. Jenomže tento vnitřní proces zapomínání a rozpomínání je s neskutečnou tvůrčí invencí a s takovým množstvím vizuálních vtípků, že se napoprvé nedají pobrat, externalizován. Joelovi jeho vzpomínky doslova mizí před očima. Ve snaze uniknout před zapomněním chaoticky bloudí bludištěm vlastní mysli a společně s myšlenkovým konstruktem své přítelkyně se snaží najít útočiště (neustálým sebereflexivním upozorňováním na skutečnost, že Clementine je dívkou snů, která svou nepolevující energií mění životy druhých, je zčásti relativizován stereotyp „manic pixie dream girl“). Zní to šíleně, ale přestože film začíná koncem a je vyprávěn v několika rovinách reality paralelně (jedna běží lineárně, druhá pozpátku), nemáte problém se v něm zorientovat právě díky tomu, že se po celou dobu zakládá na známých myšlenkových vzorcích a emocionálních stavech. Věčný svit neposkvrněné mysli vypráví velmi sofistikovaně o velmi jednoduchých věcech, čímž sice maskuje jednorozměrnost postav a banalitu nesených pravd, ale stejně tak je těžké nenechat se svést příjemným myšlenkovým cvičením, k němuž nás vyzývá. 90% Zajímavé komentáře: Melies, oli.G, RAiken, cross, LarryW, derryl, Fill16 (08.04.2006)

10 / 10 Prvé zhliadnutie tohoto filmu ma zanechalo v miernych rozpakoch. Bol som uchvátený jeho vizuálnou stránkou a hereckými výkonmi, no dej sa mi zdal až príliš komplikovaný, chaotický a poprekrúcaný na to, aby niekoho skutočne chytil za srdce. Nedalo mi to a vybavený predchádzajúcou skúsenosťou som navštívil kino ešte raz. Pane bože!!! Všetko zrazu do seba krásne zapadalo, na povrch začali prenikať dovtedy nepovšimnuté detaily a vlna emóciami nabitých scén, prvý krát utlmená všeobecným zmätkom vládnucim na plátne, ma doslova a do písmena prišpendlila k sedadlu. Snáď v žiadnom inom filme sa scenár a réžia tak dokonale nedopĺňajú ako v tomto majstrovskom diele. Charlie Kaufman a Michel Gondry nás sprevádzajú dejom s neochvejnou istotou a priam detskou hravosťou, vybrnkávajúc nám na nervy svoju veselo-smutnú melódiu. Tým sa dostávame k ďalšej dôležitej časti skladačky, ku zvukovému sprievodu Jona Briona, ktorý svojimi úspornými a jednoduchými melódiami perfektne vykresľuje pocity a myšlienky hlavných hrdinov, pričom sa (úspešne) snaží na seba pútať čo najmenej pozornosti. Jednoducho povedané, Večný svit nepoškvrnenej mysle je film, ktorý treba vidieť minimálne dvakrát. Berúc do úvahy jeho nesporné kvality, nemal by to byť problém. (29.12.2004)