Hamlet

Všetko už asi bolo za vyše polstoročie povedané, takže by som doplnil iba zopár postrehov. Olivierov Hamlet je v prvej polovici čisté divadlo. Ja som však mal pocit, že som divák v divadle, ktorému bolo umožnené chodiť po hľadisku. A cítiť sa medzi postavami ako duch, sledujúci, či sa herci do svojich rolí skutočne vžili. Niektoré momenty tej druhej mi pripomenuli klasickú hollywoodsku melodrámu 30. a 40. rokov. Nezabudnuteľný moment: prekrytie Hamletovho tieňa s lebkou. (13.08.2014)

Shakespearov Hamlet je klasika, ktorú by mal každý rozhľadený človek poznať aj za cenu, že všetko v nej ukryté nepochopí. A ten, ktorý sa nedostal do divadla alebo si Hamleta neprečítal má možnosť si vybrať z viacerých adaptácií. Ja som zatiaľ videl Branaghovu verziu, ale napriek spokojnosti s ňou tvrdím, že klasiku je potrebné poňať klasickým spôsobom. Žiadne experimenty Shakespearovo dielo nevylepšia. Stačí to zinscenovať a zahrať tak, aby sa majster v hrobe neobracal. Myslím, že Laurencovi Olivierovi sa to podarilo, i keď samozrejme každý, kto bude veľmi túžiť odhaľovať najrôznejšie nedostatky, ich tam nájde. Tiež som nebol spokojný na sto percent, ale spokojný som bol určite. (17.11.2018)

Olivierův Hamlet u mě neměl dobrou startovní pozici. Zaprvé nepatří Hamlet mezi moje oblíbené Shakespearovky, zadruhé patří Olivier mezi mé nejneoblíbené herce. To způsobovalo, že jsem film místy musel přetrpět, nebo se přestat věnovat hercům a sledovat kameru (skvělá), práci se zvukem (mistrná) a scénu. Velký palec hore za závěrečný souboj, jeho choreografie vysoce přispívá atmosféře a napětí. (20.12.2015)

Olivierova Hamleta dávali v televizi zrovna v ten den, kdy jsme si koupili televizi (tedy rodiče, a byl první na ulici). Bylo to někdy v roce 1963 a tento film – i když trochu pokousaný a potrhaný – vidím přede sebou dosud. Ale jak ho hodnotit? Z pozice tehdy nebo nyní? Hodnotit z pozice tehdy a psát o něm z pozice nyní, to by mohlo jít. Mezitím se však stalo hodně. Především klesl můj zájem o Shakespearova dramata (ke komediím jsem se vůbec nedostal, a z drama si drží svoje postavení jen Král Lear). Když odhlédnu od španělských dramat (od Rojase po Lorcu) a absurdních dramat moderny (Jarry, Ionesco, Beckett a další), pak si vystačím s Ibsenem a Čechovem. A "Hamlet" (neboli ať jed dokoná své dílo") je postavou předmoderní, v naší době by se musel podrobit minimálně určitým testům. Myšlenky, které ho přetrvávají (jako např. z onoho slavného monologu "To be or not to be" (... snášíme radši hrůzy, které známe, než abychom šli vstříc těm neznámým. Tak svědomí z nás dělá zbabělce a zdravá barva rozhodného činu se roznemůže zbledlou meditací... překlad Martin Hilský, 2002) poukazují ambivalentně i na naši dobu a společnost, která by se měla určitým (snad obdobným) testům podrobit rovněž. (25.12.2016)

Upraveno v květnu 2021. Hamlet, tragédie prince dánského, patří k nejznámějším dílům slavného anglického dramatika Williama Shakespeara. Moje intimita dávává přednost Chabrolově Ofélii, ale pokud si mám vybrat Hamleta v celém uhrančivém přesvědčení britského shakespearovského dědictví, zvolím vždy filmovou adaptaci Laurence Oliviera. V dobré víře se vyhýbá předlouhému času hry zkracováním nebo vynecháváním, básníkova tragédie se skví v estetickém orámování obrazů, prostor, kamenoví gotiky, řasení oblouků, na tajnosti se číhá za závěsy, verše mají estetický rytmus a noří se do niter vnitřních světů. Královská moc a věrní společníci: závist, intriky, pomstychtivost, podezřívavost, pocit ublížení, a výsledkem hrátek o moc je krvavá lázeň, která neodpouští. Titulární postavou jest Hamlet (vynikající Laurence Olivier), princ dánský, mladík s pocitem zrady a zloby niterného zhrzení v příznačné oidipovské nitce. Pomsta je hlavním přáním, pro něž, přes celkovou opatrnost, vše zboří. Důležitou postavou je Claudius (velmi dobrý Basil Sydney), dánský král, sedící čerstvě na trůnu po bratrově smrti, a Hamletův strýc. Radosti a strázně uchvatitele trůnu v jeho udržování se v moci. Významnou postavou je Gertrude (velmi zajímavá Eileen Herlie), dánská královna, Hamletova matka a Claudiova žena. Sladký život v bezstarostnosti je narušen Hamletovou nechutí se smířit. Hlavní ženskou postavou je Ofélie (pozoruhodná Jean Simmons), dcera šlechtice, králova komořího. Je zcela poslušnou dcerkou, a zároveň důvěřuje velikosti lásky, ale nevinnost je přeci obětí pomstychtivosti. Výraznější postavou je také Polonius (zajímavý Felix Aylmer), lord Chamberlain, nejvyšší králův komoří a Oféliin otec s rozmanitými způsoby dohledu a špehování. Z dalších rolí: Hamletův kamarád z dětských let, nezávislý pozorovatel Horatio (Norman Wooland), žalem ze smrtí otce a sestry Ofélie rozpálený Laertes (Terence Morgan), strážci nočních hradeb, vystrašení duchem, Bernardo (Esmond Knight) a Marcellus (Anthony Quayle), první muž v kočovné divadelní společnosti (Harcourt Williams), či herci v rolích královského párečku (Patrick Troughton a Tony Tarver). Hamlet pod dirigentskou hůlkou Laurence Oliviera je působivou filmovou tragédií. Uchvátí estetikou obrazu, v nich je ta síla poezie niterného chvění, bolesti a touhy. Shakespeare na pravý britský způsob v tom nejlepším jeho smyslu slova! (31.03.2011)