Krajina ve stínu

Slámovy filmy obecně mi přišly špatný, jen jsem dlouho nevěděl, proč to tak je. Protože tématicky zajímavé i jsou, ty příběhy by samy o sobě mohly byt fajn. Až tady mi to došlo. Sláma neumí napsat lidi, jen figurky, stupidní a nevěrohodné, jednostranné. Ještěze tu jsou i dobrý filmy z te doby, jako Sekal nebo Spalovač. Předpokládám, ze Slámův film byl dotovaný státem, protože tohle by se reálně neuživilo. (02.06.2024)

I ve stínu Nabarveného ptáčete dokázal Sláma zazářit ve svém vlastním stylu, šel s kůží na trh, přihodil tvůrčí pověst a třeba u mě bez diskuze prospěl, s vyznamenáním ne, ale s obdivem určitě. Přece jen si vzal opravdu velký kus toho lidského neštěstí, které chtěl vyobrazit. Na minimálním prostoru se mu přesto podařilo navodit atmosféru ze světa, kde jsou rozdány karty tak děsivě přesným a černobílým způsobem, že vše ostatní (to běžně pro všechny lidské) jde stranou. Souseda je potřeba zabít...tedy...je to tak správně, dnes, že ano? Nějaký virus, možná nezvladatelně silné opojení nenadálou mocí, jež mění vesnického blázna v kata, je za tím vším, vir, který přináší pandemii a krizi lidských hodnot, kde je pomsta, nejlépe ještě tvrdší než její příčina, naší jedinou cestou a osudem, budeme již navždy vinni...co jiní způsobili Tobě, způsob jim dvojnásob...Ďábel má bezpochyby také svou knihu, kterou ovšem psal, píše a vždy bude psát jen člověk. Chtěl jsem vlastně jen napsat, že tu lidskou tragédii ti precizně vybraní herci v tísnivé a dokonale nasnímané i hudebně (ruchově) ozvučené atmosféře sehráli bezvadně. Bohdan stále jede! (08.03.2021)

Velký omyl. Film, ve kterém chybí kontinuita i silné epizody. Postavy nejsou dost jasně definované, aby fungovaly jako typy (byť statičnost jim rozhodně nechybí), ale nemají ani rozměr, aby působily životně. I proto nemůže být člověku líto, když si tyhle špatně vyprofilované postavy navzájem ubližují. Na dějinnou reflexi tomu chybí jakýkoliv kontext. Historie tu nepřesáhne nuance úvodního odstavce v učebnici pro pátou třídu a člověk jen tápe, proč si tvůrci mysleli, že tohle polopatické přežvýkání stereotypů bylo nutné vyprodukovat. Chtěl tohle někdo? Je tu nějaká společenská poptávka? Jaká mohla být autorská motivace? (31.08.2020)

S filmem jsem měl docela problém. Nebylo to tématem, protože se snažím nenahlížet na dějiny černobíle, tudíž si nemyslím, že co Němec to nácek, případně co Čech to mirkodušínovský hrdina odboje. Pokud jde o naše Revoluční gardy, drží se v mém žebříčku na úrovni sebranky z komanda Dirlewanger, takže jsem u snímku nepociťoval žádný národnostní stres. Vadilo mi ale, že nedošlo k dostatečnému prokreslení postav a že ani děj dostatečně nepřiblížil události doby. I přes více jak dvouhodinovou stopáž na to prostě nebylo dost času. Hlavní poselství: válka je svinstvo, které plodí další dceřinná svinstva. To podepisuji, ale film hodnotím jen třemi kousky. (24.04.2021)

Hledal jsem způsob jak to vnímat, je to žel smutné, ale neumím si představit, že by si sudetský Němec usmyslil natočit obdobný příběh, v němž zachycuje zločiny henleinovců či záškodníků z Freikorpsu v československém pohraničí. Protože i spousta Čechů v Sudetech v roce 1938 prošla traumatizujícím obdobím. Dal jsem na toto téma tuhle řeč s jedním kamarádem, který mi vyprávěl, že jeho dědu strážmistra ze zadu zavraždil v roce 1938 zákeřně nějaký henleinovec. Bohužel na zlo vždycky někdo doplatí, neradostné je, že nejčastěji to bývají Ti, co jsou slušní… (31.03.2021)