Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavní postavou příběhu je mladý automechanik Martin Holec, který přijede z Mladé Boleslavi do Prahy, aby tu sehnal marky, za které chce koupit pro místní diskotéku video. Nechá se však překupníky napálit falešnými bankovkami. Aby škodu, kterou svým kamarádům způsobil nahradil, vrátí se do Prahy a začne pátrat po Richardovi, který mu falešné peníze prodal. Dostane se několikrát do střetu s Richardovou veksláckou partou, ale časem si sám začne vydělávat jako vekslák a stane členem Richardovy party. Slibnou "kariéru" však překazí střetnutí s mnohem silnější a vlivnější skupinou překupníků, v jejímž pozadí stojí protřelý Karel. (Bontonfilm)

(více)

Recenze (468)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Neskutečně našlapanej biják. Castingu filmu uděluju jedničku s hvězdičkou, především Pepa Nedorost je jednoznačnej hereckej vekslák. Úplně si představuju jak jde po skončení natáční za Olmerem a říká "nechceš bony, vole". Film díky kameře působí realisticky a díky hudbě má v sobě sex apeal jak hrom. Ani se mě nechce věřit, že Vítek Olmer uměl dřív točit i sex, ať už obraběčku zezadu (záběr na stíny ) nebo klasickou lízačku (sklo + zoom obličeje ženy ) . Dialogy jsou taky jedná velká paráda. Vzpomínám si, že jsem znal jednoho veksláka dělal nám jako dětem výchovnýho poradce na škole v přírodě. Měl úplně stejnou džínovou bundu jako Richard a ten slovník, no ten byl pekelnej, prachy z něj tekly a historek co nám jako dětem vyprávěl sme se nemohly nažrat. Atmosféra filmu je nehynoucí, vždycky si vybavím jak jsem jako fagan v tuzu na míráku dostával švýcraskou čokoládu a možná jsme se viděli u tuzu na pankráci i s kolegou dobytkem. Fakt je úplně buřt, že podstata tohoto filmu je už dávno v hrobečku, pořád funguje naprosto skvěle, hlavně pro ty, kdo ve svým životě na vlastní uši slyšeli "nechceš bony, vole." ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Perfektní obraz ČSSR konce 80tých let v Praze. Ty lidi prostě už v kapitalismu žili, jen ho nepojmenovali. To až za dva roky. Celý film je točený v reálu a podle mě, se mohl V.Olmer řadit k nejlepším režisérům komunistické éry. Potom už jen Tankový prapor, Nahota na prodej a pak už jen šílenosti...Takhle mu to šlo líp. Takovouhle atmosféru ničím nenahradíš, tohle je reál, kamera v ruce, náměstí plný lidí, herci a jedem. Skvělej scénář a máme supr film, kterej byl nejspíš možnej natočit jen v ČSSR. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Scénář napsal Radek John? Tak to se nedivým to mu, že to bylo tak reálné. John by se měl vykašlat na politiku a vrátit se k to mu, co mu jde nejlépe. Tím jsou právě scénáře k filmům a i publicistické pořady. Veksláci si za komunistů užívali života plnými doušky. Také dokázali v podstatě cokoliv sehnat. Na svou dobu to byl velmi odvážný film. Nicméně, mě k srdci nijak zvlášť nepřirostl. Beru ho jako takovou sondu do života určité skupiny obyvatelstva za tehdejšího režimu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Kultovní film o vekslácích, který je natočen téměř dokumentaristicky. Kamera, která je neustále v pohybu dodává filmu potřebnou dynamiku a soundtrack absolutně podkresluje onu atmosféru osmdesátých let. Použití skladeb od Frankie goes to Holywood byla geniální myšlenka (kapela si prý vzala za použití svých písní do filmu pouhou symbolickou jednu korunu). Spolu s Tankovým praporem je Bony a klid nejlepším Olmerovým režisérským počinem. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Že by ten film byl nějakej zázrak, to teda fakt neni. Ale koukal jsem na to s člověkem, kterej se v 80. letech v tomhle prostředí pohyboval a ten mi k tomu řikal různý historky, jak to tenkrát probíhalo a film měl takhle úplně jinej náboj. Já jsem tuhle dobu zažil pouze jako malej fakan, takže si tak akorát pamatuju, jak jsme v Tuzexu na Pankráci tenkrát chodili čumět na hračky. Jinak jestli nějakej českej film dosáhnul kultovní status, tak rozhodně Bony a klid. Má to neskutečnou atmosféru těch pozdních 80. let a k tomu super muziku od Frankie goes to Hollywood. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (32)

  • Kromě dvou songů od Frankie Goes to Holywood složil hudbu k filmu Ondřej Soukup, jenž vsadil na výhradně anglické texty, které pak zpívali čeští interpreti, například Petr Kotvald, Jiří Korn či Petra Janů. Soukup ale chtěl některé skladby nazpívat anglickými rodilými mluvčími, a tak se obrátil s žádostí o pomoc na producenta Borka Severu, jenž žil ve Frankfurtu nad Mohanem. Ten Soukupovi sehnal tři Američany - zpěvačky Dianu Green, Silvii Brown a zpěváka Charlese Shawa, který se později proslavil jako "pravý" člen Milli Vanilli. Barrandov s jejich angažováním překvapivě souhlasil a všichni tři interpreti za honorář 3 000 Kčs pro každého přijeli do Prahy skutečně nahrávat. Ve filmu jsou songy zpívané českými a zahraničními interprety snadno rozlišitelné, "zahraniční" songy hrají naplno, zatímco ty "české" slouží jako kulisy dialogů. (Šéfik)
  • Filmový štáb byl během natáčení neustále pod dohledem STB, Vítu Olmerovi hrozili vyhazovem ze studia a vězením za urážku státního znaku apod. (raininface)
  • Film je dodnes populární mezi romskou komunitou. (don corleone)

Reklama

Reklama