Bony a klid

Kultovní film o vekslácích, který je natočen téměř dokumentaristicky. Kamera, která je neustále v pohybu dodává filmu potřebnou dynamiku a soundtrack absolutně podkresluje onu atmosféru osmdesátých let. Použití skladeb od Frankie goes to Holywood byla geniální myšlenka (kapela si prý vzala za použití svých písní do filmu pouhou symbolickou jednu korunu). Spolu s Tankovým praporem je Bony a klid nejlepším Olmerovým režisérským počinem. (01.01.2016)

Pohodovej film z 80. let, který na mě zapůsobil jak příběhem, hereckými výkony tak i vekslem :) a tím, jak jsme jednou v životě dole a jednou zase nahoře. Z normálního boleslavského kluka, který se nechal nachytat od zkušených veksláku se náhle také stane vekslákem se zkušenou bandou. Ale všechno neskončí jak by se zdálo happyendem. Ale na to už se podívejte, jestli máte zájem a chuť se podívat na filmeček z 80. let. Doporučuji! 5* (30.09.2008)

„Tohle je Praha, ne nějaká zasraná Boleslav!“ Omílání stejné hudby pořád dokola je sice pravdou, ale raději stokrát Frankieho, co jde do Hollywoodu než český syntetizátorový aušus Steps of Frankie J. a přiznejme si, že bez hudby by byl Olmerův film poloviční. Takže Let´s go veksl, pan domácí s mlékem starců, Don´t Touch Me Skamene, čtveřice argentinských reprezentantů běhající po polích a Harry Hanák, dopadající z výšin na pevné střechy komunistických vozů, aniž by je promáčkl. Z pohledu toho, co potřebuje současný útok fotbalové Sparty v zakončení, je název snímku opravdu nadčasový.. (13.09.2010)

Tohle je vážně film? Tipoval bych to spíš na podprůměrný devadesátiminutový videoklip, dělající (medvědí) službu Frankie Goes To Hollywood. Horší hudební dramaturgii (pouštět jeden song pořád dokola po celou stopáž!) si snad ani nejde představit. Ale chápu, že ve své době to muselo zdejším lidem připadat asi dost cool. 40 - 50 % (28.12.2014)

Film jsem si od posledního shlédnutí vcelku dobře pamatoval, potěšilo mě, že na mě pořád ještě funguje a že si zachoval svoji atmosféru. Znovu jsem se tedy dobře bavil a jednu hvězdičku jsem sundal jen kvůli hudbě. Tvůrci si skladbu Relax zjevně vybrali ke scénám s veksláky a evidentně jim nedošlo, že se veksláci vyskytují skoro v každé scéně. Jako výplach mozku to bylo ovšem dokonalé, pochopil jsem, jak drsné musí být mučení spánkovou deprivací za pomoci hlasité hudby. Pokud Ondřej Soukup hudbu i stříhal, pak mu gratuluji... (28.04.2020)