Volání divočiny

Pre tých, ktorí už aspoň raz v živote počuli o levici Else je táto, skoro až romantická dráma povinnosťou. Hoci som viackrát videl a mám aj radšej temnejšie pokračovanie v podobe Strážcu levov, táto dobrodružná klasika s ojedinelým príbehom, pútavou Afrikou a dojemným ústredným motívom, ani po rokoch nestratila nič na svojom pôvabe. (03.01.2021)

achjo...co k tomu dodat....dechberoucí závěr SPOILER...."Nothing. Ve start back today..." a vzápětí "rauuuuuuuuu" a Elsa jde...i s dětičkama. V tu chvíli prostě mi kapou slzy, i když to vidím popadesáté, posté, je mi to jedno, jsem prostě jako uřvaná stará k....a :-D a vůbec se za to nestydím. "Hlas jeho pána..." a vzdalující se Elsa s malýma, to je další vlna breku a do toho spustí Born free...a mám zaděláno na hysterák...KONEC SPOILERU ne, opravdu. Volání divočiny je moje srdeční záležitost. Doma ohmataná knížka a na posledních stránkách stopy od slz dodnes znatelné. Kdybych měla nabrečet do staré VHS, na které jsme tento klenůtek měli nahraný, tak vyplaví nejen video, ale i přilehlé prostory. Jednoduše nádherný film. Hlavně profesionální práce se zvířaty, člověk ani na minutu nepochybuje, že se to opravdu děje, že je tam s nimi v divočině mezi zvířaty, že se snaží vrátit Elsu do divočiny i za cenu zármutku ....neumím si ani představit, co muselo stát sil a profesionálů a výkonů zvířecích herců a jejich cvičitelů, aby to všechno vypadalo jako pravda, aby divák vlastně ani nevěděl, že je to jen film. Fim mého mládí. Já chtěla mít Elsu doma, představy dětské - znáte to, jdu přes to naše sídliště a vedle mě moje lvice a všichni trapiči ze základky čumí jako puk a můj dětský idol osmák David Sadílek se mi kvůli Else vrhne k nohám :-D škoda, že není vyšší stupnice, hned bych dala sto hvězdiček. (27.07.2011)

film,který jsem poprvé viděla tak asi v první třídě a jako milovník zvířat byla celá pryč.Jako starší jsem přečetla knížku tam bohužel hapyend není..Elza podlehla infekci,když lvíčata bylasotva odrostlá,ale ještě neuměla lovit..ale i je se podařilo vrátit do přírody.Za přečtení stojí i Můj život se lvy od G.Adamsona.Pojednává právě o natáčení tohoto filmu,o lvech kteří v něm hráli a poté taky o tom jak se někteří z nich také vrátili do divočiny (06.07.2013)

To vysoké hodnocení ostatních je nadnesené. Jako dítě jsem knihu o lvici Else zbožňoval a pořád dokola jsem si ji půjčoval v knihovně. Jaké však bylo pro mne zklámání z filmové podoby, v níž stojí za to dívat se zvěr, ale o to bolavější je dívat se na prkené výkony herců, jejichž bizarní herecký styl podtrhuje otřesný překlad s počeštěnými jmény. Pro mne velké zklamání. (03.04.2010)

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)