Volání divočiny

Kedysi som mal psa menom Elza. Rozmyslal som odkial priatelka prisla na take meno... Skutocny pribeh levice, ktoru sa ako prvu podarilo skutocne navratit zo zajatia do volnej prirody, obmakci aj to najtvrdsie kamenne srdce. Raz za cas sa k tomuto dojimavemu snimku vraciam. Vzdy ma dostane a rad si pri nom radostne poplacem. A myslim, spominam aj na tu nasu Elzu... (13.11.2014)

Nezapomenutelný životní příběh Joy Adamsonové a mladé lvice Elsy nezestárnul ani po letech a milovníky překrásné fauny a flory opravdu potěší, takže si působivý příběh (nejenom o svobodě) patřičně vychutnají. Překrásná písnička "Born Free" je jen třešničkou na dortu. Pokud diváka "zvířecí" příběh opravdu zaujme a je to jeho "krevní skupina", může si dát jako přídavek o dvacet let novější "Gorily v mlze" se Sigourney Weaver. (17.08.2017)

Nadhodnotený film, aj keď vizuálom určite pekný, ľubezný. Levy sú k zožratiu, ešte viac ich majiteľka. Divočina je taká, aká má byť, dýcha z toho africká romantika a záver je pekne dojímavý. Oceňujem tiež naozaj skvelú prácu so zvieratami, určite nie bežná záležitosť. Škoda len, že dramatických prvkov je ako šafránu...tu je niekto chorý, tam sme rozliali mliečko, tu si ideme zaplávať a tam zasa komicky obťažuje levíča nášho šéfa. Domorodí černosi sú zasa samé...áno, pane...áno, pani. Príbeh je tvorený samostatnými mikropríbehmi a celok tvorí až k záveru. Aj kvôli tomu o chlp, ale predsa nemôžem ísť v hodnotení vyššie. Nezvyknem komentovať dabingy, ale tu si nemôžem odpustiť...český dabing používa v britskom filme mená ako Jiŕí, Jan alebo Cvalík...prišlo mi to trápne a do konca filmu som si na mená nedokázal zvyknúť. Ešteže Elsu nepremenovali na Eliška. (26.04.2020)

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)

Já až do dneška absolutně netušil, že Příběhy lvice Elsy jsou zfilmovaný, když jsem se to dověděl, okamžitě se mě vybavilo, kolik času jsem probděl po večerech u této knížky. A hned jsem si říkal, podaří se filmařům ten nejnáročnější a klíčový úsek celýho příběhu , začleňování Elsy do divoké přírody podat tak silně a emotivně jako paní Adamson do své přenádherné knížce ? A co konec ? Budu u něj brečet jako malej Jarda, stejně jako u poslední stránky Elsina příběhu ? Nebudu napínat, bylo to tam všechno, včetně těch závěrečných slz. Nevím jak se filmařům podařilo natočit všechny ty "zvířecí" scény, zejména ty lví, ale jedno vím jistě. Tenhle film natočili lidé, kteří milovali přírodu, měli respekt ke všemu živému a do své filmářské práce dali celé svoje srdce. Volání divočiny budu ve svým nitru slyšet ještě dlouho, je to totiž krásné a dojemné volání po volnosti. (28.03.2010)