Volání divočiny

Úžasný, fantasticky bezchybný film o přírodě, ve kterém nechybí krásné i smutné, v každém případě však vždy velmi dojemné scény, které nechají chladným jan málokterého diváka. Pro člověka, který miluje zvířata (a já se mezi tyto lidi řadím) není nijak složité pochopit chování paní Adamsonové a její pohnutky, které jí vedou k rozhodnutím, jež učinila. Akorát nevím, jestli bych já měl její odvahu a její trpělivost. Každopádně krásně se na ten film koukalo a musím s radostí konstatovat, že mu absolutně nic nechybí a že ho mohu označit za dokonalý. A velice se kaji, že jsem poprvé tento film viděl až nyní ve svých 23 letech, ale bohužel zrovna tento snímek nepatří v Česku mezi často vysílané filmy, což je škoda. Ale řídím se tím, že lepší vidět pozdě než nikdy. Každopádně pořád si v hlavě musím promítat úžasné záběry z tohoto filmu a jen při vzpomínce na ně mi zase začínají vlhnout oči. Netřeba dodávat, že na konci jsem pro samé slzy už chvílemi viděl jen velmi rozostřeně, ale u tohoto filmu prostě nejde se jen tak v klidu koukat. Tenhle film se musí naplno prožít, aby divák docenil jeho kvality. Já jsem naprosto spokojený a jsem rád, že Elsa se vrátila tam, kam patří, a vyslyšela díky svým páníčkům a chráněncům volání divočiny. A já mohu jen zatlačit slzu a udělit všech pět hvězd, protože tenhle film si je plně zaslouží. (05.04.2010)

Dlouho jsem tento film neviděl a musel jsem si ho připomenout. Je to krásně zfilmovaný příběh Opavské rodačky, která milovala Africkou přírodu, zvířata, které v ní žijí, místní kultury a lidi, kteří zde žijí. Je to opravdu krásný a dojemný film s velmi podmanivou hudbou. Film jsem miloval jako dítě a miluju ho dodnes. (17.03.2023)

Pro notorického vyznavače přírody jako jsem já, (alespoň se za něj považuji), je tématika přírodních filmů ze života divočiny a nádherných zvířat ohromný relax, který jen tak nezevšední. Stačí se jen koukat a zbavit se všech pout denních starostí. Nicméně si myslím, že i přes skvělé výkony britského hereckého páru byli pro mě hlavní fantasticky hrající zvířata, která ve výsledné formě svojí exhibicí dokázala zaujmout i v dnešní přecivilizované době techniky. (30.03.2010)

achjo...co k tomu dodat....dechberoucí závěr SPOILER...."Nothing. Ve start back today..." a vzápětí "rauuuuuuuuu" a Elsa jde...i s dětičkama. V tu chvíli prostě mi kapou slzy, i když to vidím popadesáté, posté, je mi to jedno, jsem prostě jako uřvaná stará k....a :-D a vůbec se za to nestydím. "Hlas jeho pána..." a vzdalující se Elsa s malýma, to je další vlna breku a do toho spustí Born free...a mám zaděláno na hysterák...KONEC SPOILERU ne, opravdu. Volání divočiny je moje srdeční záležitost. Doma ohmataná knížka a na posledních stránkách stopy od slz dodnes znatelné. Kdybych měla nabrečet do staré VHS, na které jsme tento klenůtek měli nahraný, tak vyplaví nejen video, ale i přilehlé prostory. Jednoduše nádherný film. Hlavně profesionální práce se zvířaty, člověk ani na minutu nepochybuje, že se to opravdu děje, že je tam s nimi v divočině mezi zvířaty, že se snaží vrátit Elsu do divočiny i za cenu zármutku ....neumím si ani představit, co muselo stát sil a profesionálů a výkonů zvířecích herců a jejich cvičitelů, aby to všechno vypadalo jako pravda, aby divák vlastně ani nevěděl, že je to jen film. Fim mého mládí. Já chtěla mít Elsu doma, představy dětské - znáte to, jdu přes to naše sídliště a vedle mě moje lvice a všichni trapiči ze základky čumí jako puk a můj dětský idol osmák David Sadílek se mi kvůli Else vrhne k nohám :-D škoda, že není vyšší stupnice, hned bych dala sto hvězdiček. (27.07.2011)

To už je kurva dávno, co jsem tenhle krásný (ale ne tak jako Vzpomínky na Afriku) film viděl. Na knížku to ale nemá - nikdy nezapomenu, jak má tehdy ještě nevinná mrněcí duše nad černobílou fotkou hrobu Elsy přemýšlela, co tím chtěl celkově básník říci. Pro Elsu a Lassie jsem měl vždycky slabost. :) (11.06.2008)