Jako jed

Jako jed je pravým opakem dnešní české filmové tvorby - laskavých, i při dramatických tématech pozlátkem potažených komedií pro širokou veřejnost. Díky výborné, převážně ruční, kameře, znervózňující hudbě Jiřího Stivína, neútěšně chladivého podzimu, nepopíratelné atmosféře socialismu a v neposlední řadě díky tématu filmu se Jako jed v mých očích jeví jako Vratné lahve naruby. Už dlouho jsem neplesal radostí nad tak trefně přesným vystižením vztahů mezi manželi a milenci, nad zobrazením lidských tužeb a potřeb. Výborný film, naplněný až po okraj černým humorem. (20.09.2007)

Komedie? Je mi z tohoto filmu strašně smutno, až tak hořké jsem to nečekal. Neříkám, najde se tam několik úsměvných scén (viz hláška na konci komentáře), ale působí to na mě spíš jako drama. Zdeněk Svěrák je i vážné roli výborný, přesto jsem jeho postavě příliš nefandil vzhledem ke stupňující se blbosti, kterou se vyznačovala. K tomu ta potěmnělá, šedá kamera, smutná hudba, postupná bezvýchodnost...tuhle tragikomickou depresi si už asi znova nedám a vidím to na lepší průměr. "Tak tu zprávu, já ji, abych tak řekl v podstatě mám, aleee vzhledem k neodkladným úkolům, které jsem teď musel řešit, prostě potřebuju to hodit na papier, na papír, takže dneska, ne, zejtra, maximálně v pondělí bych to dal překlepnout, čili koncem příštího týdne byste to mohli mít všichni na stole...možná." (29.10.2011)

Bod za hudbu a pár vydařených momentů a mínus za podivnou pachuť, kterou „jed“ zanechává v ústech a tu slovenskou soudružku. Je hrozně zvláštní vidět slušňáka Svěráka i s jeho korektní aurou a precizní výslovností, jak ztratí hlavu a 76 minut ji hledá. Je fakt, že při pohledu na jeho filmovou manželku nikomu srdce neposkočí, ale natrvalená Tomčányová je fakt adeptkou na hlavní bod programu při pálenie bosoriek. (06.08.2014)

Čo všetko sa môže prihodiť, keď sa úspešný päťdesiatnik zamiluje do svojej o 25 rokov mladšej slovenskej kolegine. Na obzore je rozpadajúce sa manželstvo, unikanie pred stálou milenkou a samozrejme obrovské problémy v práci. Tento film má zopár komediálnych prvkov, ale za komédiu by som ho jednoznačne neoznačoval. Zaujímavý pohľad na časy, ako sa žilo v druhej polovici 80 -tych rokov. A to sa skutočne Zdeněk Svěrák zamiloval do svojej hereckej kolegine Ivony Krajčovičovej, ako sa to spomína v bonusoch k tomuto filmu na DVD? (29.10.2008)

Nevím, čím to je, ale filmy Víta Olmera se mi povšechně líbí. Nepostrádají humor a ironii, hrdinové jsou obyčejní smrtelníci, se kterýma je možno se měřit. A navíc podávají odkaz generacím narozeným po pádu komunismu. "Jako jed" hodnotím jako hořkou cimrmanovskou komedii, kdy chlapa chytne druhá míza. Zdeňka Svěráka příliš nepovažuju za vhodného do této role, ale budiž. Mám jiný vkus, možná Kodet by mi tam seděl víc. Ale co naplat. I tak se mi film líbil, hlavně hlášky, hudba a dějové linie, kdy má hlavní hrdina plnou hlavu půvabné slovenské kolegyně. Kdy na poradě začíná mít slovenské přeřeky s českým přízvukem, kdy životní peripetie řeší přímočaře a po chlapsku, bez ohledu, co na to okolí a rodina. Obdivuhodné. (16.06.2008)