Jako jed

Nebývá zvykem, aby režisér během dvou let natočil dva skoro totožné filmy. Jako jed je trošku přímočařejší ve vyobrazení nevěry a dusna na socialistickém pracovišti než o rok starší Olmerům kousek. Svěrák znovu válí a není těžké se naladit na stejnou vlnu. Krajčovičová bohužel trošku ztratila svoje osudové kouzlo, protože na hlavě má výtvor, který nikdy neměl spatřit světlo světa. (19.05.2022)

V porovnání s prvním dílem o poznání méně humorných situací, horší casting (např. Iva Hüttnerová v Co je vám doktore naprosto kouzelně deptá a ničí svého manžela, zatímco Švormová zde předvádí pouze profesorský výkon ve své tradiční úloze nepříjemné mrchy), dále o hodně slabší atmosféra, pokulhávající motivace postav a také zpitvoření Ivony Krajčovičové, která předchozí díl ozářila svou nevšední krásou. Vyzdvihnout se dá hudba a několik vtipů, které si vypráví vrátný s ing. Hnykem (Z. Svěrák). (24.11.2013)

Film, který dokazuje dvě známé pravdy: 1. že platí ono okřídlené frojdovské: Milostné aktivity x pracovní úsilí = konstanta 2. Svěrák patří k našim nejlepším hercům, škoda, že nebyl využívaný daleko víc. Předpokládám, že to byl právě on, kdo do tohohle filmu propašoval geniální monolog: "Tak tu zprávu.. já jí, abych tak řekl, v podstatě mám. Ale, potřebuju to hodit na papír, takže dneska... ne, zejtra, maximálně v pondělí bych to dal překlepnout, čili koncem příštího týdne byste to mohli mít všichni na stolech. Možná..." Oslněn touto dokonalostí, vzal jsem si ho za vzor a trochu zapracoval na svých výmluvách. Za nejlepší považuju: "Já to ještě nemám, ťukám do klávesnice pomalu a jemně, abych nepoškodil majetek firmy!" "Kolega je alergik a pomalejma pohybama nevířím tolik prach!" "Čím dýl si klient počká, tím větší má pak radost!" (13.03.2016)

Po letech jsem film viděl znovu a musím uznat, že se jedná o Olmerův téměř nejlepší, i když už tehdy se objevují jeho typické manýry (zbytečná doslovnost, opakující se návodné záběry jako úlitba divákovi.) Zajímavostí by bylo srovnání všech paralel s o rok mladším Doktorem. Byl jsem poměrně překvapen, že kromě hořkého humoru se vyskytuje i ten, u kterého se budete smát hodně nahlas. TO MI NEMŮŽETE UDĚLAT, SOUDRUZI! JÁ INVESTICÍM VŮBEC NEROZUMÍM! PŘESLUHUJI KVŮLI DŮCHODU, JSEM KARDIAK, NEVIDÍM! (22.04.2024)

Pro film byly složeny dvě písně. "Vlak poslední odjíždí", kterou zpívá Schelingrovským chraplákem Petr Flyn, hudbu zkomponoval Jiří Stivín a text složil Pavel Kopta. A "Ve snách ťa vidím" zpívá Ivona Krajčovičová a  Zdeněk Svěrák , hudbu zkomponoval Jiří Stivín, text složil Jaroslav Kaiser. Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách kdy byl cukr velmi vzácný  byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci  byli obezřetní, byl na dózách v kterých byl uchován nápis: "Tamquam venenum"tedy česky "Jako jed". A jak to souvisí s příběhem ? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem... Libuše Švormová která hraje manželku Inženýra  Hnyka (Z.Svěráka) zavzpomínala že mnoho dialogů a vtipných replik vymyslel pan Svěrák přímo na place. Legendární  je hláška, když Hnyk loudí v posteli na své manželce sex a odpovídá "nech toho já mám zítra stání", on odpovídá "když já mám stání teď"... (11.01.2013)