Doktorka Quinnová

Amerika po občanské válce promítnutá do života jednoho (tehdy) městečka, kde se setkáváme s celou řadou typů - drsný majitel saloonu, otloukánek telegrafista, prostitutka, starý indián, konzervativní novinář a rodina hlavní postavy, která svým revolučním přístupem ke společenským jevům bourá tehdy přijímané zásady. Večery s babičkou, dědou, ségrou a doktorkou Quinnovou jsou nezapomenutelné. (378.) (19.07.2008)

Tohle už prosím ne! Příběhy feministické mastičkářky z idealiovaného divokého západu (nad jimiž by se ustrnul i lotr Santer), která dokáže ukecat naprosto každého. K smrti. Kupa prázdných scén o ničem nastavená nudnýma kecama o toleranci. Dr. Mengelová má dokonce tolik práce s řešením všech světových problémů a lezenim do soukromí sousedů, že ani nemá čas na románek s jakodrsňákem, největším ochráncem, kamarádem a správňákem v jedné osobě. Sledovat to trochu déle, tak si vypěstuju i ty předsudky, které ješte nemám. Nejpozději v polovině každého dílu mám totiž nutkání všechny aktéry za jejich moralistický kecy postřílet. Bohužel, je to tak strašný, že to moji toleranci nejen neposiluje, ale tvrdě zkouší. Telenovela jak vyšitá. (19.10.2013)

Ze začátku to vypadalo na zajímavý námět (a mé oblíbené prostředí Divokého západu), ale časem začal děj upadat do klišé, recykloval náměty a naprosto se míjel s realitou. Nejvíc mě dorazil Autie nad sklenkou whiskey v baru. George Amstrong Custer byl vyléčený alkoholik, takže pití nenáviděl (netoleroval ho ani podřízeným a příbuzným) a navíc rozhodně nebyl "hajzl", ale voják, který dělal svou práci, a na indiánských národech "napáchal méně škody" než Úřad pro indiánské záležitosti. (14.06.2009)

Není snadné shrnout tak obsáhlý seriál, který zpočátku sledoval prakticky každý, ale málokdo se s ním dostal až do konce. Na svou dobu to bylo velice dobré multižánrové drama, které přineslo jednu z nejvýraznějších televizních hrdinek 90. let. Jane Seymour byla skutečně dobrou volbou. V průběhu let jsem měla možnost shlédnout celý seriál třikrát čtyřikrát, ale nikdy se mi nepodařilo stát se skalním fandou. Nicméně i tak vím poměrně dost o jeho zákulisí a všem, co se k podobně velkém seriálu váže. Mám své oblíbence (především Dorothy), oblíbené zápletky (když je v akci celé městečko) i období (cestování do Bostonu, například), ale nikdy mě nepřestanou fascinovat dvě věci: přeobsazení Colleen a fakt, že mnoho diváků rezignovalo spolu se svatbou na konci 3. série. Pravda, byl to velký zlom, ale shippers Mike a Sullyho si logicky cení nejvíce období právě po tomto zlomu ;) Celkově tedy vidím všechny série jako velice vyrovnané (vždycky se najdou díly výborné i obyčejné epizody), vyzdvihuji komediální díly, uvědomuji si přesahy, které nekorespondují s dobou 60. a 70. let 19. století, kdy se seriál odehrává, a doporučuji všem shlédnou i něco z druhé poloviny seriálu. Budete příjemně překvapeni a to i v případě, když zvolíte originální znění. Pak třeba i oceníte obsazení různých žánrových celebrit, včetně manželů June a Johnnyho Cashe. (06.02.2009)

Ze začátku rozhodně nešlo o špatný seriál, ale s každou přibývající řadou se kvalita zhoršovala a scénáristé už prostě vařili z vody. Z původního, již tenkrát nepříliš originálního, námětu zbyla jen halda klišé a moralizování. Navíc postavy jsou dost černobílé a co nejhůř, ústřední hrdinka mě postupně spíš otravovala, než že bych ji nějak zvlášť "žrala". (07.04.2005)