The Wire - Špína Baltimoru

"Listen carefully" The Wire naplno využívá možnosti seriálové formátu vyprávět příběhy, které pro svou komplexitu mohou být srovnávány s klasickými díly literárního realismu (Dostojevskij, Zola). Realismus, daný pozornosti věnovanou detailům legálních i ilegálních činností (mezi nimiž nevede zřetelná hranice), má přednost před tím, aby seriál plynule šlapal a držel diváka v neustálém napětí. Tvůrci si naopak si mnohokrát dovolí zvolnit tempo a věnovat zvýšenou pozornost zdánlivě marginálním skutečnostem, které však v širším kontextu mohou být klíčový význam pro životy autenticky nedokonalých postav (které nezapadají do známých typových škatulek). Zohlednění komplikované sítě vztahů, kde téměř vše viděné souvisí s něčím/někým jiným a jednotlivé úrovně (svět zločinců, policistů, politiků) se neustále prolínají, nám brání ve zjednodušeném vnímání např. policejního vyšetřování, které kromě akčních konfrontací se zločinci zahrnuje taky hromadu papírování, všelijaké kličky, využívání známosti, uplácení apod. Boj se zločinem je ukázán jako běh na dlouhou trať, v němž jsou často rozhodující maličkosti, ne heroické skutky. Nejistá cesta ke spravedlnosti vede skrze byrokratické bludiště i spleť antipatií a sympatií. Kriminalisté se musí hodně snažit, aby se nedostali do konfliktu se zájmy mocnějších. Od odhalení pachatele nikdy nevede přímá cesta k jeho dopadení. Ve hře je tolik protichůdných sil, že zločin nakonec nemusí být vůbec potrestán, což je stejně deziluzivní a pravdivé jako celá procedurální rovina seriálu. Kriminalistická práce v The Wire je v zásadě realistická díky tomu, co by hollywoodští producenti mohli považovat za komerční sebevraždu – díky pomalosti, složitosti a neustále přítomné nejistotě, že vyšetřování k něčemu povede. Fakt, že téměř každý krok je nahlížen v širším kontextu společenském, politické nebo ekonomické, také tvůrcům brání sahat po zjednodušujících vyprávěcích kličkách a usnadňovat si práci. Díky odmítání tradičních vyprávěcích schémat nemůžeme kalkulovat s tím, že se určitá postava zachová určitým způsobem, že některé postavy zaručeně přežijí do další série. Seriál je tak příjemně nepředvídatelný a dokáže i v silné konkurenci kriminálek neustále něčím překvapovat. 100% Zajímavé komentáře: Isherwood, viperblade, Ai.ma (28.04.2009)

Určitě jeden z nejlepších kriminálních seriálů, co jsem viděl, ne-li vůbec nejlepší. Nejsou tu žádná ohromující zatčení, geniální dedukce nad nalezeným střepem nebo chlupem, kriminalistické geek hračky ani úchvatní kladní hrdinové. Drsná show ale ukazuje, jak to na amerických ulicích nejspíš vypadá doopravdy, bez obvyklého televizního pozlátka. Svět, kde vám peníze koupí cokoliv, zkorumpovaný je skoro každý, násilí je univerzální odpověď, a jak policajti tak kriminálnící jsou často jen figurky na šachovnicích mocných, v politických hrách, které ani nemají šanci pochopit. Svět, před kterým není úniku, plný bitev, které nejdou vyhrát. Dal jsem všech pět sezon v maratonu najednou, a tak můžu celkem odpovědně prohlásit, že s výjimkou lehce problematické druhé řady si seriál drží úroveň až do konce, kde negraduje do žádného happyendu - byť třeba Bubblesův osud by takovým malým zázrakem o cestě ze dna aspoň k jakýsi normalitě být mohl. Každopádně vynikající záležitost. (05.02.2012)

Lidé z HBO, smekám před Vámi. Po Sopranos je tu další skvost, který v mých očích překonal i můj velmi oblíbený Brotherhood...The Wire je dokonalý mix krimi a mafiánského žánru. Setkáváte se zde s postavami z různých světů - od narkomafiánů, obyčejných feťáků, dealerů, policistů, politiků až po dokaře z baltimorského přístavu. Možná si myslíte, že jeden seriál takové množství postav nemůže obsáhnout...Omyl. Všechno drží pohromadě a jde o tak brilantně a věrohodně napsaný seriál, že to vyráží dech. Politické intriky v nejvyšších patrech policie, korupce, narkomafie a speciální vyšetřovací tým, která proti tomuto všemu musí bojovat. A jeho největší zbraní je wire - odposlech:-) Stringer Bell a McNulty 4EVER;-) P.S Pamatujete ve filmu 25. hodina policajta, který umí slovo shit říct stejně procítěně jako mexický fotbalový komentátor slovo gól? Tak vězte, že ve Wire se tohoto herce dočkáte, stejně jako jeho Shiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiit :-))) (19.02.2009)

Důkaz, že i bez podlézavých clifhangerů, vybuchujících aut a zběsilých přestřelek jde udělat kvalitní seriál. Po pár dílech si člověk zvykne na pomalejší tempo, hrdiny si zamiluje a jeho následující dny u televize jsou zpečetěny. Prostě jen dokonale napsaná krimi gangsterka s extrémě pomalými rozjezdy. (01.03.2009)

Konečně kriminálka, která se nám nesnaží nakukat, že v Americe jsou všichni happy a ve vatě, že korupce je jen slovo, že jejich poliši jsou bedny, co dokážou chytit vraha pomocí analýzy kapky potu z volantu, pouhým pohledem odhadnout stáří antické mince a ještě u toho stihnou vypadat, jak kdyby vylezli z fitka. Vlastně mě to uklidňuje. Vždycky jsem si myslela, že u nás je strašnej bordel a že tak nehorázně drzý parchanty máme v Parlamentu jen my (ono je to ale trošku jinak: krade se všude, ale jen u nás mají tak silnej žaludek, že zůstávají ve funkci i poté, co se to provalí). Každopádně osazenstvo tohohle navýsost dokonalýho seriálu ukazuje stav věcí zcela bez přetvářky a pozlátka: politici jsou zkorumpovaný, šéfové si kryjou jen vlastní prdele a hlídají statistiky objasněnost, polovina blbečků honí kariéru a druhá si dává sakra bacha, aby se u hraní karet v pracovní době nepředřela. Policajti nejsou žádný myslivny a jestli někdy vyhrají, je to jen díky mravenčí práci, protože na potírání zločinu mají mizivý finanční prostředky, prakticky žádnou podporu ze zázemí a protivníky, který to hrajou chytě a kurva tvrdě. Třešinkou na tomhle tuhým dortu je famózní, sarkasmem přetékající scénář, precizní režie a perfektně vybraní herci. A největší frajer? No přece Omar! Jak by řekl správnej nigga: „Yo, bro, this is fuckin awesome!” (27.08.2010)