Režie:
Karel KachyňaHudba:
Luboš FišerHrají:
Stanislav Zindulka, Helena Růžičková, Žaneta Fuchsová, Tereza Brodská, Gabriela Wilhelmová, Alena Vránová, Eva Svobodová, Blanka Lormanová (více)Epizody(6)
-
Sněhurčina smrt (E01)
-
Malý muž a velká žena (E02)
-
Trápení kocoura Žolyho (E03)
-
Válka si nevybírá (E04)
-
Moje druhá první láska (E05)
-
Návrat domů (E06)
Obsahy(1)
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (287)
Několik filmů od Karla Kachyni mám velmi rád a nedám na ně dopustit (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři, Ucho), seriál Vlak dětství a naděje mi ale moc nesedl. Má svou zvláštní poetiku, na kterou jsem se nedokázal naladit. Pohled na válku očima dítěte je osvědčený způsob změny vnímání a může přinést do příběhu oživení. Tady se to bohužel moc nestalo. Žaneta Fuchsová už tratila roztomilost dítěte a do krásy ještě nevyrostla. Prohození s Terezou Brodskou v dalších dílech chápu, ale taky to působilo divně. Na chuť jsem nepřišel ani ostatním postavám. Většina byla až moc bláznivá. Bylo to tím dětským pohledem, či snahou se vyrovnat s válkou? Co bych seriálu naopak nevyčítal (jako některé komentáře tady), je nějaká oslava komunistů, Rusů apod. To, že se na konci války vítali Rusové s otevřenou náručí, byl fakt. Tehdy to byli skuteční osvoboditelé. Navíc samotný seriál si pobyl nějakou dobu v trezoru. Jsem rád, že jsem tuto klasiku viděl, ale jednou stačilo, slabší tři hvězdy. ()
Nakonec se někdo pěkně popral s realitou II. republiky a s okupací/politika a některé důležité reálie se tam ...prostě neřeší./..... Tohoto tématu se bojí do dnes i učitelé /pokud nejsou specialisté/ a to na všech úrovních škol...skvělé od A po skript....Je třeba si uvědomit, že tato látka byla a je jen velice málo zpracovávána - opomíjí se. Dítě prožívá přeci jen realitu trochu lehkovážněji a proto je tento "koncept" výborným nápadem. "každý vidí to své" ..aneb další z úniků Pana Kachyni, jakým zůstala koza celá a vlk se nažral.Část děje je zasazená do Brna, které bylo, ostatně jako většina menších měst než je Praha, spíše opomíjeno ( i když reáliíí je tam minimum..) Narativní, velice hladivé, rozhodně prožité a velice sdělné... ()
Je to hezký a příjemný seriál, ale má jednu chybičku. Není pro mě. Pro mě, jako příznivce dynamických podívaných spíše ze současnosti, než z předválečného období, i když je příběh protkán komickými situacemi, o které se stará atypicky obsazená Růžičková, je to přece jen určeno starší generaci. Šest dílů je tak akorát, prožitek jsem neměl skoro žádný, ale za snahu tvůrců pod 60% nejdu. ()
Vrcholné klasické dílo českého televizního seriálu podává truchlivé události krizového, osudového českého desetiletí očima nejprve malého osiřelého děvčátka a pak rychle dospívající dívky. Režisér, který v čase potřeby uměl být stejně zdatným scénáristou a námětářem, literární předlohu podle všeho nejen zachoval, ale naopak ještě zvýraznil a prohloubil. Ať už jde o pohraniční izolované město (Jeseník-Frývaldov) nebo potom Brno, vidíme na pozadí neutajeně se odvíjející historické reality pozoruhodného tatínka z rodu hrabalovských pábitelů, vášnivou mateřskou macechu, která by pro svou svěřenkyni vykonala víc než pro své vastní dítě, nebo cudný, uměřený projev v té době rychle k herecké velikosti vyzrávající Brodské. Velikost lidské prostoty, jíž není nic lidského cizí, promlouvá i k nám. Natahuje ruku a my cítíme, že odmítnout ... nelze. Nebudeme přece hrubí a necitelní vůči sobě samým. Viď, Věrko. ()
Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (26)
Photo © Česká televize / Miloslav Mirvald
Zajímavosti (14)
- Seriál byl natočen na motivy knižní předlohy Věry Sládkové "Malý muž a velká žena". Originální název knižní předlohy je "Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla". (Jizni Tlapa)
- Bohumilu Dolejšovou (Věrčina matka) nadabovala při postsynchronech Daniela Bartáková. (funhouse)
- Filmovalo se v Lokti nad Ohří, Březové u Karlových Varů, v Praze, Karlových Varech, Nejdku a Brně, konkrétně na vrchu Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, na nákladovém nádraží Žižkov, na Dejvickém nádraží, Nejedku a závěrečné scény byly natočeny na Vyšehradě ve Vratislavově ulici. Scény v moravských sklípcích byly natočeny v Petrově na Hodonínsku a venkovská zastávka byla natočena v Červených Pečkách. (Cucina_Rc)
Reklama