Šeptej

Šeptej začíná velmi nadějně. Klasicky ondříčkovská divná atmosféra a ještě více švihnuté postavy. Vše graduje až k parádní scéně na diskotéce a pak se vše jakoby rozsype. Budování postav a příběhu jde do kopru a nakonec se mi zdá, že film nic neuzavírá a fakt nemá konec. Prostě závěr je zničehonic. Ale za 3/4 filmu, která mě dostávala, dávám aspoň ten průměr. (21.04.2020)

Ondříček naozaj nie je moja krvná skupina. Film príliš mentálne zaseknutý v skorom kapitalizme 90tych rokov (tj. zle zostarnutý), podľa mňa má bližšie k póze ako ku generačnej výpovedi. Roztomilá Dyková je skvelá, no väčšina ďalších postáv sú karikatúry ako zo sitcomu (Čechtický napodobňuje Codyho zo Step by step?) o ktorých sa veľa nedozvieme, iba sú na smiech (nie vždy príjemným spôsobom). Príjemná indie atmosféra je prítomná, deväťdesiatkami to dýcha, no obsahovo je to za mňa podobný tažký priemer ako jeho preslávení Samotáři. 2,5* a keby si mám vybrať, stokrát radšej si vyberiem Indiánske leto. (11.10.2022)

Ke způsobu života partičky ve filmu jsem nikdy nepřičuchnul a postavy mi chvílema lezou na nervy, přesto Šeptej považuji za jeden z těch lepších až hodně dobrých českých porevolučních filmů (asi taky proto, že ho neprzní Macháčkova držka). Takhle to tehdy v Radosti a podobných podivných klubech, o kterých jsem četl nebo slyšel, asi opravdu chodilo. Po Šeptej to šlo s Ondříčkem filmově z kopce. Soundtrack hodnotím jako vynikající, a to preferuji spíš ostřejší muziku. (04.02.2016)

Šeptej, ač k podobnému typu lidí nemám nijak blízko a v tehdejší době jsem je docela i nesnášel, mám hodně rád. Přijde mi to trochu zvláštní, on ten film pojednává o stylu a životě, který mě vždycky tak trochu míjel, na druhou stranu si z té doby pamatuji docela dost. Vilhelmová je zde naprosto skvělá, stejně jako Winterová (od tohohle filmu jsem si ji zamiloval), Špalková mě rozsekává. Film je místy zábavný, místy dost ujetý (z pojídací scény ve vlaku se mi zvedá kufr jen si na ni vzpomenu, scéna se slunečními brýlemi v parku je fakt úlet), líbí se mi, jak je barevný. Vnímám ho trochu kontrastně, zatímco tihle lidi si užívali, jen o pár ulic dál v Mandragoře si kluci stavěli péra na natáčení. "Rány se samy zacelí." (08.08.2016)

působí to jako pseudointelektuální komentář soudobé mládeži mixnutý s Under the Skin. estetika a dialogy Samotářů (a celkový Ondříčkův vibe) je samozřejmě taky citelný.  každopádně mě fascinuje, že se stav vlaků českých drah od roku 1996 nezměnil. bylo super v nějakým filmu slyšet Sklíčka od Žbirky, za což dávám bezvýznamné plus a 3* (02.10.2021)