Adresát neznámý

Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má pomerne dobrý príbeh odohrávajúci sa v jednej dedine, v ktorej žije mnoho rozmanitých obyvateľov so svojimi vlastnými problémami a túžbami a navyše sú viac alebo menej ovplyvnení aj prítomnosťou americkej armády, ktorá má pri nich základňu. Spracovanie mohlo byť aj lepšie, ale aj tak je celkom slušné. Film prakticky ani nemá plnohodnotný dej, celé je to zložené z osudov mnohých postáv, pričom každá má svoj menší príbeh a samozrejme sú aj vzájomne čiastočne prepojené, keďže žijú na jednom mieste a poznajú sa. Aj tento štýl mi sadol a väčšinu času sa na to pozerá dobre, len jednoducho niektoré postavy so svojimi scénami ma bavili viac a iné zase menej. Zaujali ma hlavne situácie súvisiace s jednookým dievčaťom, jej priateľom a americkým vojakom, ktorí sú najviac prepojení, ale toho zaujímavého je tu dosť. Hlavným záporom nielen deja, ale aj celého filmu je bezpochyby všetko súvisiace so psami, jedna z hlavných postáv ich tu zabíja, síce mimo záber, ale aj tak, no aj celkovo sa k nim postavy správajú dosť zle a toto mi vadilo po celý čas a film to dosť zhadzuje. A celkom prekvapením je aj to, že Kim Ki-Duk tu svoju poetiku využíva len minimálne, skôr mi to prišlo podané takým realistickým štýlom, ale zase k tejto téme to aj celkom sedí. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetky postavy sú ideálne obsadené a aj zahrané, takže nemám problém. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, síce mi viac sedí ten poetickejší štýl, ale ani s takýmto prevedením nepohrdnem. Takže kľudne by som dal aj lepšie hodnotenie, bavilo ma to, ale tie scény so psami mi vadia až moc, takže celkovo je to pre mňa len mierny nadpriemer. 66% (23.07.2013)

Jako první Kim Ki-dukův film jsem viděl "Luk" (a potom dalších deset). "Luk" na mě tehdy hodně zapůsobil a Kim Ki-duka považoval za novou hvězdu režiserského nebe. Od té dby se můj názor na něj v podstatě nezměnil. Na rozdíl od "Luku", který je o čtyři roky starší než "Adresát" (tedy skoro stejná věková kategorie), je "Adresát" příliš přetížený symboly, symbolismu mnohdy propadá celý děj, který potom už lze chápat jenom jako jejich interakci, zbavenou jakéhokoli subjektivního motoru jednání. Je tu už symbol luku (Kim Ki-duk je asi dobrý lukostřelec), ale i symbol prostoru (letouny), zraku, zvířete, matky atd. atd. I když je i tento jeho film dobře režijně zvládnutý, zařadil bych ho až do druhé kimkiduovské třídy. (27.07.2020)

kazdodenne prezivanie niekolkych osob, ktore nemaju ustlane na ruziach. ich zivoty, autenticke, castokrat brutalne zobrazenie.. tradicny kim ki duk. kto ho ma rad bude spokojny, kto nie, zial dalsi z jeho filmov v ktorych sa sem tam objavi ruka v stolici alebo trebars synove rezanie maminho prsnika.. pre niekoho brutalne a nechutne, pre mna to ma silnu vypovednu hodnotu. (23.09.2007)

Kim si prostě libuje v bizarnostech. Pokud si mám udělat obrázek podle jeho filmů, tak Korejci mučí, zabíjí, jedí psy a nechávají se jimi uspokojovat. Korejci si házejí do studny mrtvoly, protože voda má pak prý lepší chuť. Korejci koupou své matky a další věci. Nevím Kime, jestli budeš můj oblíbenec. (18.10.2010)

Na můj vkus, je to taky příliš absurdní a brutální. Od prvního snímku – ručně vyrobená zbraň v rukou dítěte, z které střílí na plechovku, která je na hlavě jeho sestry. Pes kterého jeden škrtí a druhý utlouká baseballovou pálkou a potom dalšího a dalšího. Štěně, které se zloději rozhodnou zabít upálením. Zoofilie atd. A to co si dospělé osazenstvo vesnice dělá navzájem ( a každý sám sobě) mně už bylo tak nějak jedno. Bylo mi líto jenom těch psů. (04.01.2006)