Adresát neznámý

Film vypráví o životu jihokorejskýách obyvatel kdesi na venkově. Jak je to u Kim Ki-duka obvyklé, i zde jsou charaktery postav nějakým způsobem pokřivené/postižené, ať už fyzicky nebo psychicky. Adresát neznámý tuhle skutečnost však přivádí do zcela extrémní polohy, nicméně ji samotnou v mnohém determinuje přítomnost amerických vojsk. Způsob života, zvyky a prezentované prostředí určitou formou koresponduje s jiným, dnes již klasickým japonským dílem Balada o Narajamě, kdy se v některých případech postavy nechovají racionálně, ale pouze na základě svých pudů. I díky tomuto zůstává Adresát neznámý prozatím nejvíce tísnivým až skličujícím filmem Kim Ki-duka. (16.06.2011)

Další skvělý Ki-duk Kim. Že mu až na jedinou výjimku nedávám pětky, neznamená, že bych ho neměl za skvělého režiséra. Jen zkrátka cítím, že i když mě zajímá a "baví", není to "můj" umělec, který by mi promlouval do duše. Rozhodně mě ale jeho promlouvání do jiných duší nenudí a je zajímavé, že si dokázal vypěstovat tak jasný rukopis, kdy využívá podobné postavy a motivy, aniž by se vyloženě opakoval. Zatím. (15.09.2012)

Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má pomerne dobrý príbeh odohrávajúci sa v jednej dedine, v ktorej žije mnoho rozmanitých obyvateľov so svojimi vlastnými problémami a túžbami a navyše sú viac alebo menej ovplyvnení aj prítomnosťou americkej armády, ktorá má pri nich základňu. Spracovanie mohlo byť aj lepšie, ale aj tak je celkom slušné. Film prakticky ani nemá plnohodnotný dej, celé je to zložené z osudov mnohých postáv, pričom každá má svoj menší príbeh a samozrejme sú aj vzájomne čiastočne prepojené, keďže žijú na jednom mieste a poznajú sa. Aj tento štýl mi sadol a väčšinu času sa na to pozerá dobre, len jednoducho niektoré postavy so svojimi scénami ma bavili viac a iné zase menej. Zaujali ma hlavne situácie súvisiace s jednookým dievčaťom, jej priateľom a americkým vojakom, ktorí sú najviac prepojení, ale toho zaujímavého je tu dosť. Hlavným záporom nielen deja, ale aj celého filmu je bezpochyby všetko súvisiace so psami, jedna z hlavných postáv ich tu zabíja, síce mimo záber, ale aj tak, no aj celkovo sa k nim postavy správajú dosť zle a toto mi vadilo po celý čas a film to dosť zhadzuje. A celkom prekvapením je aj to, že Kim Ki-Duk tu svoju poetiku využíva len minimálne, skôr mi to prišlo podané takým realistickým štýlom, ale zase k tejto téme to aj celkom sedí. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetky postavy sú ideálne obsadené a aj zahrané, takže nemám problém. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, síce mi viac sedí ten poetickejší štýl, ale ani s takýmto prevedením nepohrdnem. Takže kľudne by som dal aj lepšie hodnotenie, bavilo ma to, ale tie scény so psami mi vadia až moc, takže celkovo je to pre mňa len mierny nadpriemer. 66% (23.07.2013)

U Kim Ki-dukových filmů mám, až na dvě výjimky, problém s hodnocením, protože ač mám rád jeho zvláštní vidění lidské psychiky, poetiku, výrazové prostředky a práci s krásou i brutalitou, vždy se najde něco, co mi při srovnání s jinými filmy brání pořádně "přihulit" u závěrečných bodíků. Tenhle snímeček je depresivní, extrémně zvláštní, postavy nemají kořeny v praktickém životě, ale v tom je jeho kouzlo, poskytuje vcelku silný zážitek, který bychom u euroamerické kinematografie hledali jen stěží. Ovšem při takové abstrakci se divák nemůže s žádnou postavou stotožnit, je dost možné že si z filmu jednoduše nic neodnese a snad nebude mít ani důvod se k němu vracet... 7/10 (08.05.2009)

Scénář: Ki-duk Kim .. VI. Výtečný počin. A rozhodně nejlepší Kim Ki-duk (pozn. viděno 8 filmů ze 14). Všechny neduhy, které mi na některých už viděných filmech Ki-duk Kima vadí, se nedostavují. Ať už trapně mlčící postavy nebo nelogické a samoúčelné jednání. Jistá brutalita sice zůstala, ale její role je opodstatněná. Adresát neznámý má především skvěle propracovaný scénář. Je zasazený do počátku sedmdesátých let na jihokorejském venkově a mísí do sebe tradici venkova a politické problémy té doby. Místní postavičky žijí svůj každodenní drsný život ve stínu nedaleké americké vojenské základny, která do děje také promluví. Právě na postavách odráží mnohé tehdejší korejské traumata a nemožnost nějak je vyřešit. Přes osvěžující přítomnost černého humoru je film náležitě depresivní, tudíž přesně v takovém duchu a atmosféře, kterou mám nejradši. 90%. (27.04.2006)