Soochweein boolmyung
Address Unknown
Obsahy(1)
Film je situován do počátku sedmdesátých let na jihokorejském venkově, umně mísí venkovské reálie a podivné postavičky s politickými problémy té doby, hlavně pak s americkou okupací. Servíruje nám každodenní život vesničanů a jejich problémy, jako je šikana, domácí násilí, neopětovaná láska či obavy o vzhled, a vše nabourává přítomností jiné kultury v podobě amerických vojáků. (cubajz)
(více)Recenze (68)
Kim Ki-dukovo nejnormálnější film, který, ačkoliv je do něj vryt autorův typický rukopis, se zbavuje přehnané mlčenlivosti a působí uvěřitelně (i když uznávám, že takovou konstelaci podivínů by jste asi jen těžko někde hledali:), nenuceně a navíc brutalitu, šeď a depresi vyvažuje občasným problesknutím černého humoru, což je u Kima též nevídané a tím pádem velice osvěžující. ()
Odvrácená tvář reality, zoufalství plnými hrstmi. Tenhle film mě znechutil, ale nezasáhl. ()
Před nějakou dobou mě filmy od Kima přestaly bavit, takže jsem si na chvíli dala pauzu. Mezitím jsem shlédla několik jiných Jihokorejských filmových počinů a zjistila jsem, na Kima asi nikdo nemá :). Jeho filmy jsou šílené, postavy jsou šílené, často je děj mírně nechutný a někdy nesmyslný, ale i když jednotlivé části zní hrozně, celek stojí za vidění. ()
Velmi ale velmi drsný Kim Ki Duk. Násilí na těle, na zvířatech a především na duši. Na tomto filmu nevidíte na rozdíl od jiných KKD děl vůbec žádné pozitivní řešení-východisko. Je to beznaděj, bezmocnost, sociální středověk, děs, rasizmus, zvrácené pojetí lásky, smutek. Výborně zpracovaný a úžasný příběh, který snad ani vymyslet nelze. Buď se to fakt stalo, nebo se to stalo na více místech světa a KKD to posbíral. Postavy jsou šedé, každá z těch hlavních nese něco hezkého ale 80% špíny. Sračkovití scénáristé Holywoodu by to měli mít jako povinnou četbu, než dostanou koncesi, pak by nepsali takové kraviny. a třeba taky jo...Kalifornie je asi jiná než Korea! Isle a tohle zatím hodnotím jako nejvýraznější věci pana Kima. Ta metafora s klecí na motorce, kde jednou jede pes a jednou člověk, Oba na porážku. ()
Paradoxně jeden z těch lepších Kim Ki-dukových filmů. A dokonce se v něm i mluví :-) Ale také docela nevyvážený film. Ki-duk rozehrává mnoho dějových linií vedle sebe a žádné se plně nevěnuje a to má za následek, že ani jedna nedosahuje takové intenzity, aby nějak více zapůsobila. V tom bude asi kámen úrazu. A to se jedná o docela závažná témata jako rasizmus, týrání zvířat, nesnášenlivost mezi lidmi z vesnice, šikana... Jediné, co vám utkví v paměti jsou tak ony drastické scény. Spousta věšení, střílení lukem, škrcení, mlácení a pálení... Asi nejlepší je chlapík, co spadne z motorky a zaryje se metr do hlíny a to hlavou! Dost nepatřičně působí také herecké výkony Amerických vojáků, které ruší dojem z filmu a jsou většinou k smíchu. ()
Ďalší zo silných filmov Kim Ki-duka. Menej farieb a poetiky, ale naproti tomu viacej surovosti, naturálnosti a realistického absurdismu. Jeho rozohratá filmová partia emocionálne trhá na kusy. Človek sa niekedy dlho z toho spamätáva. = Ďalší emocionálny šok. ()
Korea a její novodobý problém, Američané. Ti, jakožto symbol špatného vždy budou tam, kde je nikdo nechce, jako osina v zadku nepravdivého příběhu o jehož možné pravdivosti by si snad ani nikdo nedovolil pochybovat. Ale ne jen oni, celý svět je jednou velkou surovostí, nač se udivovat, když to nemůže skončit, surovost tkví v jádru lidí, v jádru některých režisérových postav, ostatní jsou smíření s krutostí a odpor pro ně nemá cenu. Není nic mezi, na kterou stranu se přidáte? K pohledu Kim Ki-Duka, krutému až pravdivě bolestnému, jen konec skýtá naději, naději konce utrpení ()
Velmi brutální, kruté a surové, citelně bolestivé...ani jeden z lidských (psích) příběhů nemá šanci...film o smutku, slzách, utrpení....Kim Ki-dukova extrémně depresivní výpověď o beznaději ()
Je pár let po podepsání příměří a na korejský zázrak se zatím čeká. Bažinatá krajina a v ní zasazené ruiny obydlí se dají srovnávat snad jen s romskými osadami východní Evropy. Jenže Romové jsou pragmatičtí praktici, sice prvoplánově, ale nelze jim upřít smysl pro realitu. Zato Korejci jsou zde svou zoufalou situací ve velkém procentu vystresováni až k šílenství a (s kafkovsky nedosažitelnou a nepochopitelnou americkou vojenskou základnou za zády) zoufale a krutě ve stylu vlčí smečky bojují o své osudy. Padají do morálního i skutečného bahna, zase se zvedají, padají, vstávají...a těch pádů je až nesnesitelně mnoho. Profesionálně výborně zvládnuté, nabité dějem, s výbornými hereckými výkony. 85%. ()
Tak tomu říkám parádní drama, které pořádně zamrazí. ()
Tady byl Kim Ki-duk opravdu ve formě. To je pane prostředíčko - základna zfetovaných rozsévačů světového míru, vedle níž se nachází pár pochybných baráků, mimo jiné i psí masokombinát. Do tohoto prostředí jsou zasazeny postavy skutečně příhodné - zamilovaný mírotvůrce, poloslepá holka, psí řezník, míšenec, jeho matka a pár budižkničemů, kteří jsou základní esencí téměř každého z Kimových filmů. Jak je režisérovi vlastní, vláčí tyto lidi láskyplně od čerta k ďáblu a některé z nich se rozhodne psychicky či duševně zlikvidovat. Pro milovníky psů je tento film velmi nevhodný, jelikož se s pejsky zde nejedná zrovna v rukavičkách. Ale psi mé velikosti jsou zde naštěstí ušetřeni, tutdíž se nemusím bát udělit tomuhle snímku plnou palbu. 90% ()
Na můj vkus až moc (samoúčelné) brutality a násilí. Trošku postrádá onu Kim Ki-dukovskou poetiku dobře známou z Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom, Bin-jip či Seom. ()
Kim tímto dokázal, že umí točit i jiné filmy. Address unknown by se mohl líbit i divákům, kteří v Kimovi velké zalíbení nenalezli. Téma je odlišné, je tam i víc slov, ale stále to je Kim, s krásnou přírodou a velkou dávkou násilí. ()
Nikdy bych nevěřil, že filmu Kim Ki-Duka s aktuálním skóre 82 procent napálím jednu hvězdičku útěchy. :) Bohužel, právě se tak děje. Bohužel pro mě - zejména. Ale tohle pro mě byla opravdu příšerná záležitost a ohromné zklamání. A to jsem pouhý český divák. Kdybych byl navíc ještě Jihokorejec, tak by moje znechucení násobil pocit, že nás coby národ můj slavný spoluobčan zostudil před celým světem. Protože vydávat tohle panoptikum za typický vzorek populace...kdo ví, co všechno se tady chudákovi Kimovi muselo přihodit. Kam jen oko dohlédne, tam je to buď fyzický, mentální, nebo psychický mrzák. Děvky, ožralové, dementi, zlouni všeho druhu a všichni dohromady se buď brodí v bahně nebo mrznou. Aby se zahřáli, tak se mezi sebou imrvere mlátí. V horším případě se píchají do očí vším, co jim zrovna přijde pod ruku, nebo po sobě střílí - jednou z luku, jindy z pistole. Agrese tady bylo tolik, že už pro mě byla úsměvná a film mi přišel poťouchlý. I formou. Ta se podobala ¨filmům Akiho Kaurismäkiho, ale ty mají určitou poetiku a severský chlad se v nich mísí s horkou párou unikající ze šálků čaje. V tom jihokorejským brajglu bych se ničeho nenapil, ani kdyby mě to mělo stát život. Total shit všechno. :) ()
Osa příběhu z korejského venkova se točí kolem mladíka, který je potomkem amerického vojáka a korejské dívky, na což není příliš hrdý. Je zaměstnáván u chlapíka, který chytá a zabíjí psy,aby je prodával do restaurace; miluje dívku, která chodí s americkým vojákem; jeho matka píše dopisy do USA na adresu otce našeho hrdiny a vracejí se jí, protože je ADRESÁT NEZNÁMÝ; velmi působivý film, který ve vás bude doznívat ještě hodně dlouho! ()
Hodně zvláštní. Kim Ki-duku, Kim Ki-duku. Silné scény střídají scény přinejlepším "divné". Takové celé příliš absurdní, než by se tomu dalo věřit, ale spíš je to asi nutno brát jako obrazy než vyprávění o realitě. Prostě divnodobré. Nesnášel jsem všechny scény s Američany, což se mi u asijských filmů stává často. Asi tam splašej pár rádobyherců z toho malého výběru, co se okolo pohybuje, nebo já nevím, ale myslím, že podobně bych to zahrál i já, děs a utrpení. Korejské výkony v pohodě (snad až na ty dva hromotluky), oni jsou divní sami od sebe, takže tam to tak člověku nepřijde :-) ()
Klasický Ki-duk. Brutalita spojená s pomalým tempem a ne příliš zajímavym dějem. Navíc herci hrající američany jsou asi jen nějací američané žijící v Koreji. Jsou opravdu špatní, takže americkej voják mi přišel jak z argentinský telenovely. Bez brutálních scén by to byl naprostej brak. Naštěstí v tomhle se Ki-duk vyzná. A neserte se do mě, nebo vám uřežu kozy ;-)) ()
Tak už i Ki-Duk-Kim děla do politiky. Malinko odlišný film od jeho pravidelné tvorby, i kdž zase né až tolik. Brutalita zůstává, deprese taky. Celý film drží tak nějak dobře poslepovaný jako celek všemi těmi příběhy. Mě osobně ale bavilo sledovat jen příběh mezi americkým vojákem a studentkou. Další dějove linky obyvatel vesnice na mě byly až moc brutální, a nesedli mi. ()
Tento film Kim Ki-duka je trochu odlišný od ostatních. Je trochu politicky laděný, spíš by sedl evropskému režisérovi než právě Kimovi, ale i tak se Kimovi nedá téměř nic vytknout, i když Address Unknown nebude patřit mezi moje nejoblíbenější filmy z Kimové tvorby. Moje hodnocení: 85% ()
Nie som si ista, ci som videla sokujucejsi film, a to si dovolim tvrdit, ze mam uz svoje napozerane. Po dopozerani som mala presne tie iste pocity ako po precitani´knihy od Jerzyho Kosinskiho The painted bird. Hnus zmiesany so sokom, sucitom, smutkom. Stale si v hlave prehravam urcite sceny a len tak ich asi z hlavy nevyzeniem. Pribeh malej komunity ludi, do ktorych zivota vstupi vojna a americka armada. To, co sa deje potom, sa neda nazvat inak ako absurdne. Cudzi element prebudza v ludoch to najhorsie zlo. Reziser Kim Ki-Duk ma zaujal filmom Samaritanka, ale po tomto pocine ho presuvam medzi mojich oblubencov. ()