Hafið

Mám pocit, že Island si zase bůhví jak moc nepotrpí na drsná rodinná dramata jako zbytek Skandinávie. Tenhle film je ale výjimkou a docela jsem se při něm slušně vopotil. Osobně ale vnímám jako nedostatek fakt, že ve filmu bylo hrozně moc postav a já se v nich slušně ztrácel. Na druhou stranu ale vše zachraňovala polární noc a zamrzlé prostředí, ze kterého byla zima už jen skrz obrazovku a vytvářela tak poctivou atmosféru. (14.07.2016)

"Je pravda pouze tím, co si neřeknete?" - Drsný film asi jako samotný Island. Tentokrát jsem se dost těžko rozhodovala nad hodnocením. Jedním z faktorů bude možná i to, že mně trvalo dost dlouho než jsem se nasákla atmosférou rodiny Thordura, místního patriarchy. Jinak ale určitě velkým kladem bylo, že jednotlivé postavy tohoto rodinného dramatu byly velmi pěkně vykreslené i s jejich ventilujícími se projevy zoufalství. Většinou se ve vypjatých životních situacích projeví skutečný lidský charakter a nejinak tomu bylo i tady, kde se nám předvedl opravdu v dost široké škále. Všichni herci byli výborní i když bábrlinka u mě zvítězila, ale to se musí vidět a svým způsobem mně byla blízká postava Aslaug. Tam, kde je nedostatek důvěry, komunikace a empatie to nikdy nemůže dopadnout dobře. Celkově to pro mě ale nebyla úplná trefa do černého, takže horší čtyřka. (23.12.2014)

Tak mám dojem, že na Islandu by to povznášející a krásné Ave Maria, které zaznělo ve snímku, potřebovali hrát ve dne v noci:-) Jsem v mírném šoku z celkové atmosféry filmu, ale i z charakterů a způsobu chování postav, neboť jsem se domnívala, že seskupení složené z podivínů v určitých českých filmech, povětšinou vedených Pavlem Liškou, nemůže nic překonat, ale zřejmě budeme mít o něco lepší klimatické podmínky i geografickou polohu, protože v The Sea k obrazu naprostého úpadku už chyběla jen bestiální vražda. Vždy jsem toužila se na Island podívat, ale pro, jak bych to řekla, brutální upřímnost jeho obyvatel to asi nerisknu. Režii však rozhodně nelze upřít velký cit pro detail a dramatično i schopnost zaujmout divákovu pozornost od začátku do konce. (28.01.2013)

Filmová výzva 2018 - Island. Tento film je tak šílený, jak šílené počasí na Islandu řádí. Island bych chtěl někdy navštívit, ale nikdy bych tam nechtěl žít. Jsem velmi příjemně překvapen, nečekal jsem, že budu tolik nadšený. Během sledování jsem si nemohl nevzpomenout na divadelní hry Srpen v zemi indiánů a Rodinná slavnost. A nyní zjišťuji, že i Hafid byl natočen podle divadelní hry - všechno tak do sebe krásně zapadá. Seveřané rodinná dramata, tajemství, patologii a absurdnosti zvládají nejlépe. Není to příjemné na dívání, alespoň ne pro slabší a citlivé povahy. V té šedi, depresi a vyhrocenosti nám dodávala špetku humoru ta roztomilá babča s cigárem a koňakem v ruce :-) (18.02.2018)

Na Islande si žijú svojim životom. Majú veľa práce a to hlavne s rybolovom, ktorý je ich hlavnou obživou a tak aj najčastejšou témou ich rozhovorov. Majú svoje veľké i menšie problémy, sú plný sarkazmu a to hlavne babina má plné ústa čistej irónie a ta to tam troška bavila. Je to strašne ponurá atmosféra, lebo je tu veľa smutných postáv a malo z nich sa aj po celú dobu filmu usmeje. Film o rodinných vzťahoch, ktoré sa každou scénou len vyostrujú a na povrch vypláva aj nejedno temné tajomstvo a do toho hrá smutná klavírna hudba. Jedine čo môžem tomuto filmu vytknúť, za celú dobu nič nevyriešil, zo všetkých strán sa len útočilo na starého pána, ale, že by niekto našiel riešenie, to nehrozilo. Tak bez riešenia, bez 1*. (24.04.2016)