Škola rocku

Jack Black je ďábel, zneuznaného muzikanta, flákače a poté nadšeného vyučujícího si střihnul s obrovskou chutí a nasazením. Všechny děti byly výborné a hudba se mi moc dobře poslouchala ( jak by také ne, když učitel rozdával dětem za domácí úkol poslouchat YES, Pink Floyd a Rolling Stones) . Dokonce všechna ta klišé hollywoodských filmů byla natočena tak mile a zábavně, že jsem se opravdu dobře bavila. Ostatně koho by nepobavil přerod vzorných geniálních dětiček v děti, které se neuvěřitelně baví. Velkou radost mi udělala i ředitelka školy, tedy ta ženská to uměla rozjet. (18.10.2005)

Jack Black rulez! Hlavně on a našlapaný soundtrack táhnou vpřed tuto celkem vtipnou a roztomile, nikoliv typicky didaktickým, nýbrž drze rebelsky moralizující komedii. Richard Linklater není z těch, kteří by točili filmy jen pro peníze a zábavu, ač tak Škola roc(c)ku zdánlivě vypadá. Jedná se o chytrou zábavu pro malé i velké, minulé, přítomné i budoucí rockery i pro ty, kteří se rockery vždycky chtěli stát, ale nějak to nevyšlo. 80% Zajímavé komentáře: Jossie, Visáč, JohnnyD, vincent, wopi, Frankie (06.07.2005)

„Mám opicu. Vie niekto, čo to znamená?“ – „Že ste opitý.“ – „Nie. Znamená to, že VČERA som bol opitý.“ – „Takže ste alkoholik.“ Keď sa to tak vezme, v niektorých scénach je to až zarážajúco amorálny film s „hrdinom“, ktorý by si v podstate za to, čo robí, zaslúžil nejaký rok v base. Každopádne vidno, že v tomto smere je Škola rocku svojím spôsobom rozprávka, kde režisér neriešil "reálne" problémy, z ktorých by iní urobili psychotriler. V jeho svete stačí napochodovať do školy, vymyslieť si, že som učiteľ a každý mi to automaticky uverí (a triedu síce odhlučním tak, že nie je počuť žiadna hudba... ale po niekoľkých týždňoch „zrazu“, keď sa to scenáristovi hodí, hudba počuť je). Ak toto dáme bokom, je Škola rocku malý kultový film s fantasticky dynamickým Jackom Blackom, ktorý do úlohy išiel naplno, zjavne si s režisérom Linklaterom absolútne sadol, rozumeli si a dá sa povedať, že priamo pred kamerou bol akousi jeho predĺženou rukou, keďže z viacerých momentov je vidieť a cítiť, že takpovediac priamo počas scény režíroval detských hercov a vcelku veľkým spôsobom improvizoval a hral sa s nimi. Výsledkom je parádna chémia, ktorú s predstaviteľmi skvele napísaných detských rolí má. Škola rocku nie je muzikál, ale akonáhle sa rozozvučia nástroje a niekto začne spievať, je to fantasticky natočené, s dynamikou v krvi a so srdcom na dlani, čo samozrejme vrcholí v epickom finále, ktoré vás rozseká na malé kusy a potom sa z toho tri dni budete dávať dokopy. Seriál z r. 2016 som nevidel. (09.01.2005)

Podobne, ako niektorí ľudia nemôžu vystáť Jima Carreyho v jeho prvých bláznivých komédiách, tak mne pripadal až neznesiteľne predimenzovaný Jack Black v tomto filme - zhruba od polovice filmu som už len čakal, kedy ten blbnúci tlsťoch dostane infarkt. Sú tam vtipné scény, hudba je tiež podľa môjho gusta, deti sú veľmi sympatické, ale scenár je príliš odtrhnutý od reality a niet v ňom kúska logiky, svedčiacej o tom, že to tvorcovia naozaj dobre premysleli. Nepremysleli, proste nahodili nápad a nechali Jacka šalieť. Pre mňa málo a po tých nadšených komentároch celkom sklamanie. (01.09.2007)

Jako první sem od Blacka viděl Tenacious D a pak až Školu rocku, ale i tak to byla pekelná jízda. A i když tenacious nasadilo vysokou laťku, tak škola rocku jí dokázala přinejmenším vyrovnat. Fakt neskutečná zábava a do toho naprosto bezkonkurenčně zábavnýho příběhu ještě Black rockuje jak to umí jen on a ty jeho taneční kreace sou neskutečně hustá záležitost. Dokonce se film vyvaroval i trapnýho konce, takže nemam prakricky nic co bych filmu vytknul, ani žádný hluchý místa to snad nemělo. No prostě totální masakr. (12.08.2007)