Dark Waters

Dark Waters je skutečně velmi slabě natočené a působící soudní drama, a konkrétně v tomto případě za tím stojí jen a pouze nekvalitně odvedená tvůrčí práce, jelikož především jak téma, tak herecké obsazení nabízelo silnou látku, s níž se ovšem nikdo za kamerou nedokázal důstojně popasovat. Od začátku až do posledních vteřin filmu se tak jedná o neuvěřitelně nezáživně zpracovanou podívanou, kde se všichni jen potácejí jak ve zpomaleném filmu, vše se řeší strašně nedramatickým, vlažným a naprosto chladným způsobem, a ani v závěru nepřišla žádná gradace případu, veškeré dialogy pak též nenabízejí nějaké zásadnější oživení, hodně scén i slov se tu pak téměř až opakují, jako by sloužili jen pro natažení stopáže, a co se postav týče, ani jedna z nich, a to včetně těch ústředních, není ani trochu výrazná, či jinak zajímavá. Atmosféra a napětí zde jinak chybějí úplně, a to nemluvě o absenci emocí, které tu měli doslova téct proudem, jenže jak jsem zmiňoval, vše zde působí velmi chladně a odtažitě, takže divák pak prakticky nedostane ani šanci se tu s daným případem nějak blíže ztotožnit, natož si ho užít. Navíc i poměrně slušné obsazení mě překvapivě u Dark Waters nepotěšilo, oplácaný Mark Ruffallo hrál zcela bez koulí, což zrovna jeho postava potřebovala jako sůl, a jelikož nikdo další nedostal šanci se více ukázat, i v tomto ohledu se jedná o zklamání, nehledě na to, že jsem moc nepochopil zcela zbytečnou účast Anne Hathaway, v naprosto marné roli ústředního hrdiny. Já tento typ filmů mám zkrátka velmi rád, nicméně tento snímek mě vyloženě nebavil a vůbec ničím nezaujal. (25.09.2022)

Očekával jsem velké věci a v podstatě jsem je dostal. V součtu jde možná o schematicky nijak vybočující právnické drama, které ale velmi chytře komunikuje s divákem a vyvolává pocit totální frustrace nad pragmaticky chladným oddalováním a nemohoucnosti zákona s jasným případem a navzdory zřejmým důkazům pohnout. Především je zajímavé, že pozornost většinou nemá být vedena zpětně, nýbrž právě dopředu, směrem k vyloženě vytouženému vyústění, které je ale stejně neutěšené jako události předtím. Být scénář podpůrnější vůči tradičně skvělému Ruffalovi a méně nachylný k rodinným klišé o pracovním sebeobětování, šlo by o jedem z nejlepších filmů roku. 85% (18.03.2020)

Ísť priamo do ofenzívy proti priemyselnému, „americkému” gigantovi - DuPont, sa kľudne môže javiť, ako boj Dávida s Goliášom, no i napriek tomuto veľkému handicapu, sa o to jeden renomovaný, environmentálny právnik Robert Bilott aj následne čoskoro pokúsi, keď na úvod sa to všetko začne miesiť prostredníctvom farmára Wilbura Tennanta, ktorému v hojnom počte umierajú kravy, bodaj by aj neumierali, keď pijú vodu zo znečisteného potoka plného chemikálií, aby sa to celé postupne zvrtlo na dlhočiznú kauzu s tučným odškodnením tisícov poškodených ľudí, čo bude v konečnom dôsledku trvať dlhšie, ako dekádu. Korporácia to (ne)rada zaplatí, pretože zopár stoviek miliónov dolárov, jej predsa nemôže až tak vehementne chýbať, keď samotný výnos spoločnosti je nepredstaviteľne vyšší ! Samozrejme, že film nie je postavený len na hovädzom dobytku, ale dostavia sa i ďalšie, početné prípady, spočívajúce v teflónových panviciach, rakovinách, kontaminovaných vodovodných kohútikoch, z ktorého má istá dievčina na bicykli už dávno čierne zuby, ako uhlie. A toho je ešte veľa, čo nakoniec spadá do tejto súčinnosti. De-facto, je to beh na dlhú trať, ale zotrvať sa oplatí... _ Zaujímavá téma, no nezaujímavé spracovanie. Najprv vídať kopec rušivého strihu, scén a sekvencií, čo mi liezlo už na city, aby sa to neskôr už ustálilo, i vďaka presvedčivému a sústredenému hereckému výkonu Marka “Hulka” Ruffala, ktorý sa dokáže vymaniť zo zaškatuľkovania marvelackého univerza. Viac-menej, snímok ťahá na svojich pleciach predovšetkým on sám, ostatní, vedľajší herci síce majú svoj priestor, ale nikto mu zvlášť neprihráva na góóól, a tak ten nakoniec strieľa kompletne osamote, keď prešiel cez ihrisko - štýlom Diega Maradonu. Režiséra Todda Haynesa nepovažujem za extra talentovaného, aj keď by som našiel minimálne dva snímky, ktoré majú čo ponúknuť ! „Architekt Titanicu-Thomas Andrews, Andy Dufresne a prezident Whitmore” , tak to je vskutku ansámbel ! Ďalší snímok, ktorý ma moc neoslnil. (20.03.2020)

U mna je Erin Brockovich stale podstane vyssie, tento film sa mi zda ale rezisersky o dobre kvalitne natoceny, hlavne jesenne lesy posobia hodne depresivne. Moc som nemusel tie sudne tahanice, nejsem pravnik a pravo ma nikdy nebavilo. Cosi vsak ma do seba spor pravnika ktory obhajuje ludi s chemickou. 78 % (03.10.2020)

,,VY ŽALUJETE DUPONT? TAK TO PŘEJU HODNĚ ŠTĚSTÍ.…“ /// Taková klasika – neohroženej sebevědomém průmyslovej gigant vs člověk. Naštěstí tady máme i budování důvěry v systém, takže válka Roberta Bilotta má hlavně lidskej rozměr, než aby šlo jen o nějaký soudní drama. Vlastně to nečekejte. Tady jde o tu cestu k němu. Zjištění jsou to drastický, takže chápu, proč se tady sešel solidní hereckej ansábl. Ale chybí tomu víc napětí. Přesto z toho příběhu asi vymáčkli maximum. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Moje holčička má pusinku plnou černejch zoubků. /// Thx za titule ,,Cibina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.04.2021)