Dark Waters

Hulk vs teflónové panvice. A je to dosť dobré. Elegantná procedurálna dráma ktorú sa rozhodne oplatí vidieť. Aj napriek malým zaváhaniam odviedol Todd Haynes opäť výbornú prácu a doručil pravdepodobne svoj najlepší film (ale zďaleka som od neho nevidel všetko). Podobné záležitosti zviditeľniť potrebujú, nech sú dôležité spoločensky a nie iba tematicky pre hŕstku milovníkov kinematografie. 8/10 (08.06.2020)

Je naprosto děsivé a zarážející, že po něčem takovém Du Zmrd ještě existuje. Prokázaným několika tisícům lidí, kteří kvůli jeho zcela vědomé a záměrné travičské enviromentální politice pošly nebo ještě pojdou pomalou a trýznivou smrtí, jakož i živořícím deformovaným teflonovým potrátkům, stačilo zacpat hubu pouhými 670 melouny (při ročním obratu 25 miliard musí kluci ve vedení Du Sit smích). Moc a šusťáky zjevně lehce vykoupí i prokázanou masovou vraždu a mrzačení, aniž by za to kdokoliv z těch progresivních, eticky nezávadných nenažerů musel doživotně dělal negrům pytložvejka v supermaxu. Možná je to také tím, že se kauza udála ještě před asociálními sítěmi a překorektnělým světem. Dneska by byl největší travič světa - Du Pont - do půl roku v Du Pě, protože by jej hysterické biomatky, Gréta Dummkopfová, elfští sluníčkáři a BLM (určitě zkapal i nějaký ten mouřenín) okamžitě umlátili pánvemi od Tefalu. Inu, dozajista záhy uvidíme, co zmůžou lidová virtuální média, až po těch 40 tunách ryb začnou chcípat i Valaši a Endyho Dezu už z toho nedostanou ani dezinformační články na iSUPovi a z ruky žeroucí ministři vnitra a spravedlnosti. Třeba pak za 10 let i u nás někdo splácá nějakou tu Temnou Bečvu a již popraveného Endyho bude za dodatečný trest hrát Magnusek. Každopádně solidní a až děsivý právní napínač, nápadně připomínající Grishamova Obchodníka s deštěm, akorát s hrůzně reálným základem a velmi špatným koncem. (10.12.2020)

(8/10). Oči otevírající drama, které diváka zasáhne přímo do srdce. Abych pravdu řekl, tak jsem o této kauze nikdy neslyšel. O to více bylo pro mě děsivé sledovat, co za svinstvo dokáže společnost vyprodukovat a skrýt jen aby neztratili zisky. Prozíravý právník v podání Marka Ruffala měl srdce na správném místě a stal se z něj takový Captain America v obleku. Dokázal obětovat úplně všechno, jenom aby odhalil pravdu. Snímek se mi hodně líbil. Nebylo to takové to právnické tlachání, které nikoho nezajímalo. Tady šlo o mnohem více než přírodní katastrofu. Tohle se týkalo každého člověka na této planetě, jak jsme se dozvěděli na konci. Při tomto zjištění se člověku zatají dech a tuchne mu krev v žilách. To samé během filmu. Jakmile se objevila nějaká znepokojivá zpráva, nebo odhalení, které divákovi dojde, tak to je přímý útok na emoce, který funguje na výbornou. Měl jsem podobný pocit bezmoci a vzteku jako třeba u snímku Vice. Právě díky těmto snímkům se lidé dozví děsivou skutečnost, kterou absolutně netušili. Je to nesmírně potřeba, aby byli nohama na zemi a uvědomili si, že peníze vládnou světu a společnosti jdou doslova přes mrtvoly. (30.03.2022)

Klasické právnické drama o táhlém boji osamoceného přepracovaného poctivce s miliardy vydělávajícím konglomerátem, jemuž na dobru (zejména tedy zdraví) zaměstnanců ani zákazníků pranic nezáleží. Bez zbytečné dramatizace zpracovává čerstvou kauzu dotýkající se běžných spotřebitelů celosvětově (nebezpečí chemikálie PFOA / C8 při výrobě teflonu), což mu přidává na zajímavosti. Ale jinak jede po přímých kolejích a v závěru už hlavně čeká na výsledky (v reálu roky). (20.06.2023)

Na životopisný film z vcelku nudného právního prostředí, je to skutečně poutavý film. Určitě však spíše preferuji takové, jenž se pouze inspirují skutečnými událostmi a nevypráví každé nezajímavé zákoutí příběhu. Právě tyto vytyčené mantily, neuvěřitelně svazují tvůrčí dovednost týmu režie a diváka tak děj zpravidla příliš nepřekvapí. Nedivím se proto, že se tvůrci v závěru opět sami zahnali do slepé uličky a finální scéna tak proběhne bez jakýchkoli emocí. Což je opravdu škoda, neboť tohle mohlo být skutečně velkolepé. Nicméně jak se zdá, životopisné dílo musí být do detailu přesné a pečlivě budovaná atmosféra je ke konci odbyta mdlou a nic neříkající scénou. Vám tak nezbývá, než si teď již poměrně chladně, přečíst jak to vlastně celé dopadlo v titulcích. Neříkám, že se musí vždy nutně jednat o senzaci, ale něco nepředvídatelného by určitě nebylo na škodu. Prezentované vyvrcholení totiž dosti sráží dojmy z celého filmu, jenž mne ke konci zklamalo a dokonce znechutilo. Člověk tak maximálně vyhodí všechny teflonové pánve v domácnosti, ale žádné jiné poselství si neodnese. 70% PS: Bylo to těsné, ale přikloním se  spíše k té horní hranici. (12.04.2022)