Podezření

Objevil jsem zbrusu novou metodu, na to jak rychle usnout. Již nemusíte počítat ovečky. Stačí si pustit film Podezření a spánek se dostaví okamžitě. Protože při tak nudně, nezáživně a nenápaditě natočeném thrilleru, na člověka jde skutečně spaní. Hodně věcí v první polovině je zde prakticky, jen proto aby natáhlo stopáž na ty nekonečné 2 hodiny. Ta hlavní zápletka mohla přijít mnohem dřív. Myslím si, že na divákově pocitu by se nic nezměnilo. Pak už jsem z té nevýraznosti filmu, byl tak unavený, že jsem vypínal a ani se nedokázal soustředit. A to i přestože filmy ze soudní sině fakt miluju. Ale tady jsem vůbec necítil žadné emoce, nějaký vztah k postavám a zájem o příběh. Jak už tady někdo zmínil, skoro to až vypadá, jako kdyby všem postavám bylo jedno, jak to vlastně dopadne. A mně tedy taky. Já už jsem jen bezelstně čekal konec, který vzhledem k stopáži, nepřicházel tak rychle. Ke konci tedy přišlo odhalení, které bylo pravda vydařené a nepředvídatelné. Jenomže vzhledem k němu, mi tam připadal zbytečný ten politický podtext. A pro mě stejně nejlepší odhalení bylo to, že po vysvětlení k vraždě přišli titulky, které znamenali konec a byli tím nejlepším na celém filmu. (11.08.2017)

Dokonalá vražda neexistuje, je jen dokonalý způsob vedení obhajoby.. Přímočaře vyprávěné, lebedící si v náznacích, s gradujícím napětím, které neotupí ani znalost pointy a skvostným ústředním motivem Johna Williamse, jenž vyvažuje bolístku nadměrné doslovnosti. Vždycky lamentuji, proč se už podobné filmy netočí, ale teď jsem to začal vidět z té lepší stránky. Kdyby totiž jo, člověk by si pak nemohl jednou za dekádu k podobné věci sednout a užívat si ten dávno mrtvý styl. Styl, kde obsah představuje plápolající krb, forma brandy a herci pohodlné křeslo. Styl, kam snímek o prokurátorovi, jehož svědomí bylo navždy uloženo do bedny s nářadím, jednoznačně patří. „There was a crime. There was a victim. And there is punishment.“ (25.11.2014)

Ve srovnání s konkurenty téhož roku vzniku ( Time to Kill, Primal Fear) je Podezření jasně nejslabší soudní thriller, což je škoda, jelikož Harrison Ford je můj oblíbenec. Filmu chybí to, co všem ostatním soudním thrillerům a to především hvězdicový herecký cásting ( Ford na takový thriller prostě nestačí), dále role prokurátora absolutně nevyužita a tím pádem film postrádá nepříjemný pocit ve vzduchu v soudní síňi a dokonce mě ani samotná zápletka příliš nezaujala( Buď mi přišla dnes až moc okoukaná anebo velmi předvídatelná, no zkratka ten film nemá moc velké koule. Zhlédnout se dá pro fanoušky Forda a k doplnění soudních žánrovek, ale osobně bych dal přednost dvěma výše zmíněným. 60% (01.02.2015)

Po "pakulovsku" pečlivě a trpělivě vystavěný soudní thriller, který předběhl své slavnější devadesátkové následovníky nejen v žánru, ale i ve schopnosti šokovat ve chvíli, kdy už nikdo žádný šok neočekává a vše se jeví jako dohrané (jasně, o pár desítek let dřív tu byl SVĚDEK OBŽALOBY, ale stejně). Ford je tu s krátkým sestřihem a v relativně netradiční herecké poloze - a k tomu fenomenální hudební motiv Johna Williamse. (25.08.2022)

Alan Pakula zrežíroval v podstatě to, co se objevilo o 3 roky později v Uprchlíkovi. Podezření je na tom lépe, co se týče mysterióznosti a nečekané rozuzlení rozhodně přijde k chuti. Děj se ovšem rozjíždí hlemýždí rychlostí a nudných pasáží je tu až moc. Pro mne však lepší průměr. 70% (05.01.2011)