Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Díky přítelce jsem si právě doplnil jednu z mezer v mém klasickém filmovém vzdělání (kterou jsem pravda plánoval doplnit už dlouho) a jsem tomu rád. I po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku je totiž tohle psychologické drama stále zatraceně působivé. Původně jsem měl za to, že film bude pojednávat především o válečných časech a o onom Sofiině děsivém dilematu (kostru Styronova příběhu jsem povrchně znal), ale byl jsem příjemně překvapený jeho dějovou košatostí a dobře propracovanou psychologií hlavních postav. Válečné události pak celý film korunují a na nepřipraveného diváka musí účinkovat jako dost nečekaná a surová ťafka mezi oči, po předchozím sice vypjatém, ale přece jen převážně pouze "vztahovém" ději. ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Nejdřív musím poznamenat, že jsem knihu nečetl, jen jsem jako každý věděl, co to je za "volbu", kterou musí ta Polka v koncentračním táboře udělat. Film mě pak zklamal (a nevím, jestli je podobně stavěná i kniha) právě tím, že se v naprosté většině odehrává již PO té zásadní události a připomíná jakousi snílkovskou variaci, přičemž postava Stinga je velice nesympatická. Vynikající Streepová vzpomíná na děsivé události a vždy, když se vyprávění přenese do minulosti, do koncentráku, film chytne obrovskou sílu, jen škoda, že se tomu děje tak málo. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No, knihou nepoznamenaný, čekal jsem asi něco trochu jiného. Resp. to, co přišlo až po cca půlce filmu, což mě docela zklamalo. Výjevy z přítomnosti mě totiž nechávaly poměrně chladným a ani herecké obsazení mě nijak nefascinovalo. Bylo však zajímavé, jak se měnil můj pohled na výkon Meryl Streep v průběhu snímku, z počátečního "za co jako dostala Oscara?!" až na závěrečné "no, fakt si ho zasloužila!". Ve výsledku jsem z toho měl ale kupodivu velmi dobrý pocit, jako kdyby mi konečně zapadly scény ze současnosti do těch z minulosti, proto dávám slabší, leč 4*. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Styrona jsem i přes několik pokusů prostě nedal a hodně dlouho jsem se vyhýbal i filmu, ačkoliv na něj moje okolí pělo ódy. A nejsem si zcela jist, že jsem o něco přicházel. Herecky vynikající, o tom žádná a Meryl Streep mi dala celkem snadno zapomenout na to, jaká se z ní stala protivná aktivistická baba. Jenže to, co hlavní hrdinové prožívali ve Státech, byla vesměs suchopárná nuda, do které Pakula vypočítavě ládoval emoce. Zlom přišel až s přesunem do Osvětimi. Scény z tábora sice postrádají naturalistické sekvence plné zabíjení a vyhublých mrtvol, ale to, že je divák za tím vším tuší, je možná ještě sugestivnější, než kdyby tu tohle všechno bylo. Volba sama o sobě je pak hrůzostrašná a dá se jen těžko rozdýchat. Ale i přesto jsem čekal něco víc, takže hodnotím jen lehce nadprůměrně. 60% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Sofiinu voľbu som si pozrel, aby som sa utvrdil v tom, že tri hviezdičky sú správnym ohodnotením neúspešnej adaptácie slávneho románu. Neúspešná adaptácia však neznamená v tomto prípade zlý a nepodarený film. Film je zásluhou Meryl Streep nadpriemerný, ale mohol a mal byť vynikajúcim. Pakula, ako mnohí pred ním a určite aj mnohí po ňom, doplatil na ignorovanie nevhodnosti prostého prepísania knihy do filmovej podoby. Krachli na tom Rusi s doslovným prepisom Vojny a mieru, krachne na tom každý ďalší. Film je vizuálne umenie a Sofiina voľba mi pripadala, ako dramatizované čítanie Styronovej knihy. Nikto mi nemôže mať za zlé, že som čakal omnoho viac. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • První film Kevina Klinea. (Xixao)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama