Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (397)

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Nejdřív musím poznamenat, že jsem knihu nečetl, jen jsem jako každý věděl, co to je za "volbu", kterou musí ta Polka v koncentračním táboře udělat. Film mě pak zklamal (a nevím, jestli je podobně stavěná i kniha) právě tím, že se v naprosté většině odehrává již PO té zásadní události a připomíná jakousi snílkovskou variaci, přičemž postava Stinga je velice nesympatická. Vynikající Streepová vzpomíná na děsivé události a vždy, když se vyprávění přenese do minulosti, do koncentráku, film chytne obrovskou sílu, jen škoda, že se tomu děje tak málo. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů těží ze dvou věcí : skvělého příběhu (škoda že jsem se ke Styronově knize ještě nedostal, už si to slibuju hodně dlouho) a z naprosto fantastického hereckého výkonu Meryl Streep (včetně všech polyglotních zákoutí její role). Sophiina volba i napotřetí účinkuje a strhne až k tragickému finále. 9/10 PS: po přečtení románu jsem se odhodlal shlédnout tento film počtvrté a tím se vše završilo, tento film dává tomu smutnému příběhu dokonalý obraz, bravo, bravo... 10/10 ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Styrona jsem i přes několik pokusů prostě nedal a hodně dlouho jsem se vyhýbal i filmu, ačkoliv na něj moje okolí pělo ódy. A nejsem si zcela jist, že jsem o něco přicházel. Herecky vynikající, o tom žádná a Meryl Streep mi dala celkem snadno zapomenout na to, jaká se z ní stala protivná aktivistická baba. Jenže to, co hlavní hrdinové prožívali ve Státech, byla vesměs suchopárná nuda, do které Pakula vypočítavě ládoval emoce. Zlom přišel až s přesunem do Osvětimi. Scény z tábora sice postrádají naturalistické sekvence plné zabíjení a vyhublých mrtvol, ale to, že je divák za tím vším tuší, je možná ještě sugestivnější, než kdyby tu tohle všechno bylo. Volba sama o sobě je pak hrůzostrašná a dá se jen těžko rozdýchat. Ale i přesto jsem čekal něco víc, takže hodnotím jen lehce nadprůměrně. 60% ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Pakulův majstrštyk na motivy bestselleru Williama Styrona. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, což je možná ale ve výsledku v tomto případě kladem. Meryl Streep rozhodně nepatří k mým oblíbeným herečkám ( jejím filmům se většinou vyhýbám ) , ale po shlédnutí tohoto snímku, budu muset svůj postoj k ní přehodnotit. Tímto dechberoucím výkonem si o mou větší pozornost jednoznačně řekla. Toho oscara si jednoznačně zasloužila, nemohl skončit v lepších rukou. Zdatně ji sekundují v roli Nathana skvělý Kevin Kline a Peter MacNicol jako začínající spisovatel Sting. Nejsilnějším momentem celého snímku pro mě osobně je scéna, kdy vyhublá nakrátko ostříhaná Maryl Streep jako Sofie se brodí bahnem podél přeplněných kotců s židy čekajích na smrt. Opravdu skličující pocit mě celého zaplavil. Druhým silným momentem je síla záběru KONTRASTU mezi samotným koncentračním táborem a vilou Rudolfa Hesse. Jako by člověk mávnutím kouzelného proutku vstoupil úplně do jiného světa ( vzdáleného tisíce mil ) a přitom ve skutečnosti je to pouze pár metrů oddělených zdmi. Naproti tomu ona finální ( stěžejní ) scéna s " volbou dětí " , přestože mistrně zahraná od Meryl ( vidíte ji v očích to čiré zoufalství ) , mohla být na můj vkus více vygradována. Přesněji řečeno měl si jí Pakula více předpřipravit. Nicmémě pro mě osobně velice silný zážitek! p.s. tímto si sám sobě slibuji, že čas k přečtení Styronovi knihy si najdu. Už pouze kvůli tomu srovnání....... ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Skromně řečeno, Meryl Streep předvedla v Sophiině volbě jeden z nejlepší ženských hereckých výkonů ever. Pár filmů jsem už viděl a nepamatuji si na žádnou jinou ženskou roli, ve které by se herečka tolik oddala své roli (nasnadě je porovnání s herci, kteří sbírají takto silné role oproti ženám jak na běžícím pásu). Pohled na Meryl sám o sobě už vydá za zážitek. Ten je ale samozřejmě podpořen i zbylými aspekty. Herecky, technicky i dramaticky prostě skvělý film, právem se honosící svoji tichou slávou. 8/10 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • V roce 2007 americký filmový institut umístil film na 91. místo sta nejlepších filmů všech dob. Jednalo se o první zahrnutí filmu do tohoto seznamu. (jezurka42)
  • Než byla obsazena Meryl Streep, tak se do role Sophie počítalo s Magdou Vášáryovou. Tu ve filmu chtěl vidět i autor stejnojmenné předlohy William Styron, protože odpovídala slovanskému typu. Při rozhodování se pak režisér Alan Pakula radil i s Milošem Formanem. „Podívej se, máš dvě možnosti – buď v tom bude hrát Magda a ty dostaneš Oscara, nebo to bude hrát Meryl, Oscara dostane ona a ty nedostaneš nic,“ řekl mu tenkrát Forman. (DaViD´82)
  • Scéna samotné volby se natáčela na "první dobrou." Streepová odmítla opakování, přetáčení či další pokusy, jelikož pro ni jakožto matku to dle jejích slov bylo až příliš bolestivé a emocionálně vyčerpávající. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama