Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (397)

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Velice dobrý film, při kterém vám ani nepřijde, že se na něj koukáte už dvě a půl hodiny. Opravdu, toho jsem se nejvíc bál, když mi bylo řečeno, že tento film je "v podstatě nuda, až na tu slavnou scénu volby". Pro mě to teda nuda nebyla. Konečně jsem totiž viděl Meryl v její zřejmě nejslavnější roli, za kterou právem dostala Oscara. Konečně jsem viděl hrát Petera MacNicola normálního člověka, a ne troubu nebo génia. A konečně jsem viděl onu slavnou scénu, kdy si hlavní hrdinka musí vybrat, kdo přežije. Jestli její chlapec, nebo děvče. A ta scéna na mě zapůsobila, ale jinak, než jsem si myslel, že zapůsobí. Totiž, domníval jsem se, že to budou protahovat, aby z toho vytřískali emoce, ale ne, tahle scéna trvá tak minutu, možná ani to ne. Ale nedávám plný počet jen kvůli tomuto. Ne, dávám ho hlavně za Meryl, Petera, Kevina a fakt, že opravdu je se na co koukat celých 150 minut. P. S. Jediné, co mi trochu kazilo zážitek, byly asi ty nejhorší titulky, jaké kdy byly vydány v rámci levných DVD. Viděl jsem už hodně těchto "trafikových DVD" ale na žádném nebylo tolik (a celkem základních) chyb, jako zde. To, že tři věty přeložili jako jednu (a tudíž tam chyběly některé věty), bych ještě pochopil. Že se sem tam časování zpožďovalo, to taky, ale když někdo neví, kdy se píše mě/mně nebo ji/jí, tak to už je fakt zvláštní… obzvlášť když si uvědomíte, že za tohle dostal někdo zaplaceno… ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Kde by dnes bola Magda Vášaryová, keby bola na úlohu Sophie prikývla? M. Streep na seba právom strháva maximum pozornosti. Prvá polovica filmu je úplne iná, ako tá druhá a je v nej hlavne pokus o úsmev a život, pretože dvojica ako Sophia a jej divoký schizofrenický priateľ v podaní K. Klina, to naozaj potrebuje. K. Kline a jeho napodobovanie južanského prízvuku v úvode filmu ma neskutočne pobavilo. Nechcem si ani prestaviť, ako to dabing zbabral. Hlavne druhá polovica obsahuje scény z koncentráku, na ktoré som čakal a hlavne na tú Sophiinu voľbu, ktorá je fakt strašná- doslova. Hotová nočná mora všetkých rodičov. Dúfajme, že to my nikdy nebudeme musieť riešiť.... Štvorhviezdičkový film s päťhviezdičkovým výkonom M. Streepovej. 80%. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Jak je román šíleně zdlouhavý ve své mně nepochopitelné zálibě detailně popisovat interiér každé místnosti, minulost každé vedlejší postavy i myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které příběh pramálo posouvají správným směrem, tak film ubíhá přes svou papírově odpuzující stopáž nesmírně hladce, z knihy si citlivě vybírá jen to nejdůležitější a daří se mu úspěšně evokovat přesně ty emoce a dojmy, o něž se bezpochyby snažil i tvůrce předlohy Styron. Přičemž zásadní roli hraje nejen přesná režie, ale hlavně ústřední herecký trojlístek, který předvádí svůj talent v plné parádě a především Kevin Kline si za to precizní znázornění rozporuplnosti a skrývané záludnosti Nathanova charakteru říká o Oscara doslova každou pronesenou větou. Navíc scény z Osvětimi jsou skutečně výborné jak obsahově tak formálně, a přestože patří k vedlejším motivům, zanechají zdaleka nejsilnější dojem. Jedinou výraznější slabinou tak zůstávají lehce prkenné divadelní dialogy - opravdu je potřeba, aby se aktéři nejprve pět vteřin tvářili strašně záhadně, a až poté se pomalu namáhali s odpovědí? Jinak byl ale tenhle film (a kniha bezpochyby také) správnou volbou.. 85% ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Drama, stavějící především na výkonu Meryl Streepové. Ta hraje Sophii velice přesvědčivě a i díky tomu byl film diváky přijat poměrně příznivě. Za zmínku stojí fakt, že tvůrci pro roli Sophie uvažovali původně dokonce i o Magdě Vašáryové. Streepová se prý k roli dostala hlavně díky zákulisním machinacím. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Meryl Streepová byla natolik přesvědčená, že právě ona je tou pravou pro roli Sophie, že si sama pokoutně sehnala pracovní verzi scénáře a šla přímo za režisérem Pakulou. Na kolenou ho o roli prosila. Doslovně. Po letech na tuto epizodku oba vzpomínali již pouze s úsměvem. (DaViD´82)
  • Jedinou postavou, která nebyla fiktivní, byl Rudolf Hóss, skutečný velitel Osvětimi. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama