Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Díky přítelce jsem si právě doplnil jednu z mezer v mém klasickém filmovém vzdělání (kterou jsem pravda plánoval doplnit už dlouho) a jsem tomu rád. I po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku je totiž tohle psychologické drama stále zatraceně působivé. Původně jsem měl za to, že film bude pojednávat především o válečných časech a o onom Sofiině děsivém dilematu (kostru Styronova příběhu jsem povrchně znal), ale byl jsem příjemně překvapený jeho dějovou košatostí a dobře propracovanou psychologií hlavních postav. Válečné události pak celý film korunují a na nepřipraveného diváka musí účinkovat jako dost nečekaná a surová ťafka mezi oči, po předchozím sice vypjatém, ale přece jen převážně pouze "vztahovém" ději. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf... Ačkoliv jsem film nikdy neviděl, pochopitelně vím oč v něm jde a známá  mi byla i ona volba. Ačkoliv záběrů z koncentráku je ve filmu minimum a vlastně se v nich neodehrává žádné fyzické násilí, přesto naprosto nekompromisně a naplno ukazuje zrůdnost nacismu. Film začíná v roce 1947 v poválečné Americe. Život běžel dál, většina lidí se snažila žít, pracovat a koukat před sebe. Ale bylo i mnoho těch, kteří se nemohli zbavit své minulosti ať už kvůli vlastním výčitkám z vlastních vin, nebo jen proto, že to oni přežili jako jediní koncentrák... Tito hluboce traumatizovaní lidé o svých zážitcích snad kromě tribunálů s válečnými zločinci nikdy nemluvili. Zamkli to v sobě na deset západů a leckdo s tím i zemřel. Řada známých či příbuzných o nich věděla třeba jen díky vytetovanému číslu na ruce, že byli v koncentračním táboře, ale nic víc. Až brilantní akce Mosadu při lapení zrůdy Eichmanna a následný soudní proces, kde se znovu připomněla nacistická zvěrstva otevřela i jejich třinácté komnaty. Znal jsem pár přeživších holocaust, mojí babičce říkali maminko, protože se o ně jako zdravotní sestřička starala těsně po válce, když je jako malé děti dovezli z osvobozených koncentráků k nám. Všichni v dospělosti udělali za svojí minulostí tlustou čáru. Svět dělili na svět před holocaustem tam kdesi v Polsku a na Ukrajině s maminkami a tatínky a sourozenci a strýčky a dalšími příbuznými a  na svět po válce.  Jinak by asi nešlo přežít. Uvědomuji si ale, že musela být dlouhá řada těch, kteří žít dál nemohli. Kteří tlustou čáru nedokázali udělat.  Naprosto to chápu. Meryl předvedla vážně fantastický výkon a úžasný byl i Kevin Kline. Petera MacNikola má zafixovaného spíše jako seriálového herce, nebo herce spíše průměrných filmů. Jeho účast mne tu docela potěšila a svým mladickým až vyjukaným zjevem skvěle sekundoval zralé Sophii a světáckému Nathanovi. Tohle je za plný počet! * * * * * ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný a dojemný príbeh. Uvedomujem si, že chváliť výkon M. Streep je, čo sa tohto snímku týka, niečo ako nosiť drevo do lesa, pretože ju každý chváli, ale nedá mi. Vždy som si myslel, že je to skvelá herečka, no ale toto čo tu predviedla.... spadol som na zadok. Naozaj, fantastický, famózny, brilantný výkon, na také niečo sa len tak nezabúda, jedno z najlepších stvárnení ženskej postavy vôbec. V rámci jej postavy tu bolo všetko do detailov prepracované a premyslené - od zubov, mimiky, držania tela až po ten jej perfektný a presvedčivý poľský prízvuk, no úžas. Nikto na svete by to nezahral tak ako ona. Keď si predstavím, že pôvodne plánovali obsadiť Magdu Vášáryovú tak mi je z toho nápadu na smiech. Dejová linka vyskladaná zo Sophiiných spomienok bola tiež výborná a hlavne emotívne bohatá, pri scéne s voľbou mi išlo už skoro srdce rozpučiť avšak všetko ostatné, čo sa udialo medzi ňou, jej priateľom a spisovateľom v Brooklyne mi už neprišlo tak úžasné, skôr len mierne nadpriemerné, aj keď na druhú stranu by sa tam našlo zopár pekných myšlienok. Celkovo to vidím na solídny nadpriemer, hlavne vďaka jedinečne famóznej M. Streep a emotívnej časti dejovej linky z koncentračného tábora. 80/100 ()

classic 

všechny recenze uživatele

Výnimočná americká herečka MERYL STREEP patrí v súčastnosti medzi herecké stálice, nebudem ani spomínať, koľkými nomináciami na najprestížnejšie filmové ocenenia disponuje, alebo koľko ich získala za svoju bohatú kariéru... Hneď ten druhý „zlatý plešivec” za hlavnú úlohu postavy - poľskej katolíčky Zofii Zawistowskej, v snímku renomovaného Alana Jaya Pakulu, inak trebárs jeho Všetci prezidentovi muži, sú špičkovým politickým thrillerom, a pritom politika sa mi hnusí, za asistencie dvoch špičkových antagonistov - radcov, postáv, akýchsi rivalov Nathana a Stinga, pričom druhý pán je i rozprávačom snímku, hm... čiže scenáristicky je prispôsobený na vyrozprávanie deja v dvoch časových rovinách, áno, Zofia spomína na hrôzy koncentračného tábora v Auschwitzi, alebo po skončení vojny, prichádza do new yorkského ghetta do Brooklynu, kde má jednak po ruke nápadníka, t. j. nádejného spisovateľa a schizofrenika, ktorý je jej aktuálnym priateľom, i keď máva tie svoje divoké výkyvy nálad, ale netreba zabúdať, že sa jej ujal, keď bola v psychických sračkách, a tak sa dá povedať, že mu hľadí. VOĽBU v názve filmu, vedľa hlavnej postavy Zofie, by som rád charakterizoval, a taktiež definoval na PLURÁL, ako množné číslo, pretože ONA musí činiť ťažké rozhodnutia, nielen v klasicky známej scéne z koncentráku, ale aj medzi dvomi mužmi, s ktorými je v blízkom kontakte. Zofia je LINGVISTA, čiže to znamená, že ovláda svetové jazyky, a tak okrem svojej rodnej poľštiny, sa veľmi dobre dorozumie i po nemecky, čo jej de - facto zachránilo holú kožu, alebo angličtina jej robí trošku problémy, používa akcent, a tým pádom získava jej herecká predstaviteľka Meryl Streep na väčšej a väčšej AUTENTICITE, REALITE, podáva svedomitý výkon, ktorý sa právom považuje na jeden z najlepších v histórii kinematografie, konkrétne na svojej ruke by som ju narátal... PS : Pochválim KAMERU barcelonského rodáka Nestora Almendrosa, ktorý sa vypracoval už na Nebeských dňoch, a pozorovať jeho špeciálne prispôsobenú sekvenciu z Osvienčimu, je jednak brilantné a úžasné, ale i taktiež desivé a hrôzostrašné zároveň ! Veľmi dobrý film, ktorý je VIAC - významový, je potrebné sa naň poriadne sústrediť, lebo by vám mohli uniknúť fakty a skutočnosti. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Meryl Streep dle očekávání válí, ale kolem ní se to místy bortí jako domeček z karet. Knihu jsem nečetl, ale její filmová podoba jakoby místy netušila, jak správně „nastartovat“ diváka. Jako jeden z nich nebudu sypat hvězdy jen proto, že film sklidil nemalé množství filmových ocenění a pochvalných poplácání po ramenou. Na mě je až příliš sterilní, nenápaditý, akademický a nebýt vzpomínek na minulost, nebudu mít už nikdy důvod se k tomuhle křehkému dramatu vracet. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když se Stingo (Peter MacNicol) vrací na konci filmu do domu, tak drží v ruce kufr. Když vejde do domu, tak už ho ale nemá. (Duoscop)
  • Scéna samotné volby se natáčela na "první dobrou." Streepová odmítla opakování, přetáčení či další pokusy, jelikož pro ni jakožto matku to dle jejích slov bylo až příliš bolestivé a emocionálně vyčerpávající. (DaViD´82)
  • První film Kevina Klinea. (Xixao)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama