Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

duklak2 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem neměl moc v oblibě romantické dojáky, ale jakmile jsem se dozvěděl, že vychází „trafikové“ DVD Sophiina volba, kde je v hlavní roli Meryl Streep, tak to jsem si nemohl nechat ujít a obětovat pouhých 44 Kč za tento dlouhý (150 min.) film. Meryl Streep jsem poprvé viděl až ve filmu Divoká řeka a hned jsem se do ní „zamiloval“. Nevím čím to je, ale něčím mě přitahuje. Sám to nechápu, neboť se považuji za bezcitného a jen tak něco mě nedostane. V tomto filmu předvádí Meryl Streep svoji extratřídu. Poprávu za to získala Oskara. Hraje zde krásnou Polku Sophii a jejím přítelem je psychicky nemocný Nathan (Kevin Kline). Potkávají se v NewYorku se spisovatelem (Peter Macnicol). A jemu se postupem času odhaluje Sophiina minulost, z níž pramení všechna její trápení. Snímek byl natočen dle románu světové literatury 20. století od Williama Styrona. Snímek byl nominován na Oskara také za kameru, hudbu, kostýmy a scénář. Tento film ve mě zanechal nesmazatelnou stopu a nikdy na něj nezapomenu. ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Výnimočná americká herečka MERYL STREEP patrí v súčastnosti medzi herecké stálice, nebudem ani spomínať, koľkými nomináciami na najprestížnejšie filmové ocenenia disponuje, alebo koľko ich získala za svoju bohatú kariéru... Hneď ten druhý „zlatý plešivec” za hlavnú úlohu postavy - poľskej katolíčky Zofii Zawistowskej, v snímku renomovaného Alana Jaya Pakulu, inak trebárs jeho Všetci prezidentovi muži, sú špičkovým politickým thrillerom, a pritom politika sa mi hnusí, za asistencie dvoch špičkových antagonistov - radcov, postáv, akýchsi rivalov Nathana a Stinga, pričom druhý pán je i rozprávačom snímku, hm... čiže scenáristicky je prispôsobený na vyrozprávanie deja v dvoch časových rovinách, áno, Zofia spomína na hrôzy koncentračného tábora v Auschwitzi, alebo po skončení vojny, prichádza do new yorkského ghetta do Brooklynu, kde má jednak po ruke nápadníka, t. j. nádejného spisovateľa a schizofrenika, ktorý je jej aktuálnym priateľom, i keď máva tie svoje divoké výkyvy nálad, ale netreba zabúdať, že sa jej ujal, keď bola v psychických sračkách, a tak sa dá povedať, že mu hľadí. VOĽBU v názve filmu, vedľa hlavnej postavy Zofie, by som rád charakterizoval, a taktiež definoval na PLURÁL, ako množné číslo, pretože ONA musí činiť ťažké rozhodnutia, nielen v klasicky známej scéne z koncentráku, ale aj medzi dvomi mužmi, s ktorými je v blízkom kontakte. Zofia je LINGVISTA, čiže to znamená, že ovláda svetové jazyky, a tak okrem svojej rodnej poľštiny, sa veľmi dobre dorozumie i po nemecky, čo jej de - facto zachránilo holú kožu, alebo angličtina jej robí trošku problémy, používa akcent, a tým pádom získava jej herecká predstaviteľka Meryl Streep na väčšej a väčšej AUTENTICITE, REALITE, podáva svedomitý výkon, ktorý sa právom považuje na jeden z najlepších v histórii kinematografie, konkrétne na svojej ruke by som ju narátal... PS : Pochválim KAMERU barcelonského rodáka Nestora Almendrosa, ktorý sa vypracoval už na Nebeských dňoch, a pozorovať jeho špeciálne prispôsobenú sekvenciu z Osvienčimu, je jednak brilantné a úžasné, ale i taktiež desivé a hrôzostrašné zároveň ! Veľmi dobrý film, ktorý je VIAC - významový, je potrebné sa naň poriadne sústrediť, lebo by vám mohli uniknúť fakty a skutočnosti. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf... Ačkoliv jsem film nikdy neviděl, pochopitelně vím oč v něm jde a známá  mi byla i ona volba. Ačkoliv záběrů z koncentráku je ve filmu minimum a vlastně se v nich neodehrává žádné fyzické násilí, přesto naprosto nekompromisně a naplno ukazuje zrůdnost nacismu. Film začíná v roce 1947 v poválečné Americe. Život běžel dál, většina lidí se snažila žít, pracovat a koukat před sebe. Ale bylo i mnoho těch, kteří se nemohli zbavit své minulosti ať už kvůli vlastním výčitkám z vlastních vin, nebo jen proto, že to oni přežili jako jediní koncentrák... Tito hluboce traumatizovaní lidé o svých zážitcích snad kromě tribunálů s válečnými zločinci nikdy nemluvili. Zamkli to v sobě na deset západů a leckdo s tím i zemřel. Řada známých či příbuzných o nich věděla třeba jen díky vytetovanému číslu na ruce, že byli v koncentračním táboře, ale nic víc. Až brilantní akce Mosadu při lapení zrůdy Eichmanna a následný soudní proces, kde se znovu připomněla nacistická zvěrstva otevřela i jejich třinácté komnaty. Znal jsem pár přeživších holocaust, mojí babičce říkali maminko, protože se o ně jako zdravotní sestřička starala těsně po válce, když je jako malé děti dovezli z osvobozených koncentráků k nám. Všichni v dospělosti udělali za svojí minulostí tlustou čáru. Svět dělili na svět před holocaustem tam kdesi v Polsku a na Ukrajině s maminkami a tatínky a sourozenci a strýčky a dalšími příbuznými a  na svět po válce.  Jinak by asi nešlo přežít. Uvědomuji si ale, že musela být dlouhá řada těch, kteří žít dál nemohli. Kteří tlustou čáru nedokázali udělat.  Naprosto to chápu. Meryl předvedla vážně fantastický výkon a úžasný byl i Kevin Kline. Petera MacNikola má zafixovaného spíše jako seriálového herce, nebo herce spíše průměrných filmů. Jeho účast mne tu docela potěšila a svým mladickým až vyjukaným zjevem skvěle sekundoval zralé Sophii a světáckému Nathanovi. Tohle je za plný počet! * * * * * ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Natáčení probíhalo na různých místech Brooklynu a v New Yorku City. (jezurka42)
  • Streepová si kvůli roli osvojila nejen polský akcent, ale rovnou i základy němčiny a polštiny. (DaViD´82)
  • Meryl Streepová byla natolik přesvědčená, že právě ona je tou pravou pro roli Sophie, že si sama pokoutně sehnala pracovní verzi scénáře a šla přímo za režisérem Pakulou. Na kolenou ho o roli prosila. Doslovně. Po letech na tuto epizodku oba vzpomínali již pouze s úsměvem. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama